Ďaleko od ľudí

Dobrodružné filmy mají rádi všichni, především muži, a především mladí a staří. Mladí proto, že se na skutečném dobrodružství nemohou dosud podílet; staří proto, že už nemohou. A proto i "parametry dobrodružství" pro mladé a staré jsou jiné; i když spíše v intenzitě než jejich výběru. Jen málo autorů uspokojí současně staré i mladé; Jules Verne asi ano, Karel May asi sotva... Tohle je film spíš pro ty staré: sentiment (ale ne příliš), smysl pro pravdu a spravedlnost (ale jen do určité míry), násilí (ale ne z touhy po bohatství ani bezúčelného chvastounství), hrdinové neumírají (ale nejspíš už to stejně mají spočítaný), krásná krajina (ze které ovšem lidi utíkají, protože tam není voda ani půda). A hlavě (pro ty staré) film nechává dostatek prostoru k vlastním úvahám, zápisům do zkušenostní paměti, zření analogií a formulování prognóz. (19.08.2016)

Mortensen sa po trilógii Pán prsteňov akosi vytratil z veľkých projektov, ale vyhľadáva zaujímavé filmy a tento k nim rozhodne patrí. Film má pomalšie tempo, ale nenudí a to je dôležité. Exteríéry robia film ešte zaujimavejším a keď k tomu pripočítame Mortensenov prirodzený prejav a dobrú myšlienku o cene a zmysle života, tak aspoň mne z toho vychádza celkom sympatický a vydarený film. Malý film rozhodne netrhal rekordy návštevnosti a nezarobil milióny dolárov, ale mne sú tieto filmy bližšie než vykalkulované blockbustre. 80%. (11.09.2016)

Viggo Mortensen má prostě rád filmy, ve kterých se od odněkud někam jde. A je v tom velmi dobrý. Jako učiteli uprostřed Atlasu mu do života vstoupí alžírská revoluce. Jeho svět se začíná hroutit, víra, že naučí děti číst a udělá svět lepším taky. Arabové ho považují za Francouze, Francouzi za Araba. Jeho rodištěm a vlastí je Alžír, ale přesto ho tam nikdo nechce. Zbývá jen přežít a zachovat si jakous-takous důstojnost. Ztráta Alžíru je pro Francii dlouhodobým traumatem a čas od času se objeví film, který stojí za to vidět. Tento mezi ně bezesporu patří. Za závěr přidávám i hvězdu pátou. 85% (15.05.2016)

Aaach Alžír Alžír. Suchý, kamenistý s pálivým slnkom. V takom prostredí sa odohrával príbeh dvojice - jeden domorodec arab nábožný , ktorý si ctí tradície a dobrovoľne sa necháva viest k súdu, kde ho čakal trest smrti a jeden beloch učiteľ, ktorý ho doprevádzal, aj keď veľmi nechcel. Okrem scenérie zaujala taká melancholická prachobyčajná ľudskosť znela v celom príbehu. Áno humánnosť príbehu ... v slovách, gestách, dialógoch .... to je hlavná črta - skoro až odkaz toho filmu. (08.01.2017)

Název filmu napovídá, že by se mohlo jednat o nějaké duchovně zaměřené putování pustou alžírskou krajinou, kde dva hrdinové dojdou k sebepoznání. Bohužel, není tomu úplně tak, protože i když se toto děje, naši dva hrdinové potkávají cestou tolik různých lidí, že jsem si chvíli říkal, jestli název filmu není jen blbě přeloženej - není. Ale to neznamená, že to je špatný film - ale je to spíš dobrodružství s určitým nadčasovým a duchovním poselstvím a když jsem si tohle uvědomil, tak už jsem měl klid a mohl jsem si naplno vychutnat tu pustou krajinu a putování těch dvou hrdinů. (07.02.2016)