Pod olivovníky
Zire darakhatan zeyton
Au travers des oliviers
Through the Olive Trees
VOD (1)
Obsahy(2)
V treťom filme z tzv. kokerskej trilógie Abbás Kiarostamí poodhaľuje zákulisie nakrúcania filmu Život a nič viac a ukazuje vzťah medzi životom a kinematografiou ako jeho zrkadlom. Zároveň sa sústredí na vzťah medzi dvojicou nehercov - mladým mužom a ženou, ktorá vo filme hrá jeho manželku. Kým mladík by chcel, aby to tak bolo i v skutočnosti, dievčina nechce o niečom takom ani počuť... (RTVS)
(viac)Recenzie (27)
V okruhu mých přátel se stalo slovní spojení "Pod olivovníky" synonymem pro hroznou nudu. ()
3,5 Je to druhý film, ktorý som od režiséra videl a je to podobne ľudsky hrejivé ako "Kde je dom môjho priateľa?". Tento zrejme slávny režisér doteraz unikal mojej pozornosti a je pre mňa jedným z najväčších objavov poslednej doby. Iba niekoľko málo svetových režisérov dokázalo nakrútit film o nakrúcaní filmu pre diváka príťažlivým spôsobom a Kiarostami je určite jedným z nich (najskvelejší z takýchto filmov je zrejme Americká noc od Truffauta). Veľmi sa mi páčilo, ako bola krajina znova zapracovaná do príbehu ako jeho neoddeliteľná súčasť. ()
Svým způsobem milé a poetické, ale určitě z těch horších Kiarostamiho děl. Ne tak náročné jako jeho ostatní filmy. Na druhou stranu nás snímek nutí přemýšlet o méně existenciálních otázkách, řekl bych spíše o lidových. Zajímavý pohled pod pokličku íránských zvyků ve společnosti. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby (v perských číslicových symbolech) 1372, což odpovídá roku 1993 gregoriánského kalendáře. ()
Výborná filmařina! ()
Opäť zvláštny Kiarostamího štýl, keď film vznikne akoby náhodou. Tento krát vlastne rozpráva príbeh zaľúbeného chudobného chlapca, ktorý žiada o ruku bohatšie dievča. Všetko sa deje akoby mimochodom pri natáčaní predchádzajúceho dielu série. Herecké výkony sú amatérske a prevedenie nenútené a napriek tomu má svoje čaro priamej výpovede. ()
Pod olivovníky lze vnímat jako jednu báseň v Kiarostamiho filmové sbírce. A stejně jako mnohdy básně začínají dávat smysl v širším kontextu, tak i tento film vyjeví své hlavní kvality až zhlédnutím dalších jeho děl, především dalších části Kokerské triologie. Sám o sobě zaujme film velkým důrazem na barvy a obraznost, čímž dává vyniknout exotice Iránského prostředí. Celý příběh se klikatí, jako cesta do kopce prostupující Kokerskou triologií. Lidský život není lineární sled událostí z Holywoodu, jakoby říkal Kiarostami, ale koláž z jednotlivých obrazů, událostí, jež se mohou často opakovat. V další rovině rozvíjí režisér svůj oblibený motiv neostrosti mezi fikcí a realitou, k čemuž odkazuje několikanásobným zanořením filmu do filmu. ()