Akame ga kill!

Krásný příklad, jak bipolární reakce muže anime vzbudit. Budu stát na té straně těch zklamaných a považovat Akame ga Kill! jako silně přeceněnou záležitost. Problém je, že tomu tak vůbec nemuselo býti! Seriál se zpočátku stylově kroutil z pozice barevně milého fantasy o sympatické bandě zabijáků do příjemně napínavé rubačky o nekonečných chodech nových soupeřů až to salto mortale dopadem neustál a skončil v bahenní kaluži trapně naporcovaných těl s těžce přidanou hodnotou senility. Po výborném začátku si člověk pochvaluje, jak se Akame ga Kill! uspěšně snaží vyhýbat zaběhlým klišé šónenů, nabízí dobré gagy, smysluplný děj a jasný cíl. Postavy se nám netváří, že by měly být jen umělým a plochým nástrojem k nekonečnému předvádění dalších a dalších nových schopností s misí "Najít a zničit". Jistě, přerod z rozmanitých barev hlavního města do temných zakoutí potřísněné krví by stále nic nenaznačoval a i klasická nesmrtelnost u jinak nedoknutelných hlavních představitelů nám byla nezvykale, ale vítaně odepřena. Jenže jakmile nám pár pozitivních a hodně negativních protagonistů opustí scénu a začnou je nahrazovat zbytečně jiní, tak víte, že je o průšvih zaděláno. Akame ga Kill! si začne idiotsky podkopávat svou hlavní ideu (kdy se postavy snaží si získat vaší přízeň, aby byly následně necitlivě oddělány) přeřazením na vyšší stupeň rychlosti, kdy si pak nestíháme udělat ke komukoliv vztah a tím se stáváme k smrti i těch nejmilejších naprosto apatičtí. Scénář si doslova začne dělat z celého světa naprostou legraci, zavedené principy položí na hlavu, logika doposavadního chování všech hrdinů nabere nesmyslné obrátky a nechá se zaplavit všema těma klasickýma klišé, kterým se tak doposud bránila (vskutku nesnáším, když každý lotr musí pochválit hrdinu, kterému se podaří uhnout jeho úderu). Konečný Battle Royale připomínajíc souboj Ryuko a Satsuki z Kill la Kill byl už pro mě emočně vyprahlý, protože se nemužu zbavit dojmu, že přeživší postavy byly snad vybrány hodem mincí (proč se seriál jmenuje po postavě, která se celou dobu na plátně minimálně vyskytuje?). Co naplat, že se na to hezky kouká? Znechucení po finalních dílech je nezměrné a s opravdovou nelibostí tomu nechám průměrné hodnocení, i když si ho z mého pohledu nezaslouží. (22.06.2017)

Běhá mi mráz po zádech... Akame ga Kill mě naprosto nadchlo. Až neskutečně dokázalo skloubit odlehčené rysy, tak typické pro anime, s tíživou a temnou atmosférou tamního světa plného korupce a násilí. Když už mluvím o temné atmosféře, tak nemohu nezmínit, jak ponuré dokáže tohle anime být. Ty zrůdnosti, které se tam dějí na denním pořádku... Avšak sem to naprosto pasuje a nijak bych neměnil... Akame je unikátní tím, že není čistě černobílé. Na velké spoustě záporáků najdete mnoho dobrého, nebo alespoň něco, díky čemu se dokážete do dané postavy vcítit a částečně s ní i soucítit. A stejně tak u kladných postav můžete vidět i jejich temnou stránku. To spolu s výborným a napínavým příběhem tvoří skvělou podívanou, která vás chytí a nepustí. Také soundtrack se povedl na jedničku (už zabírá místo v mé hudební knihovně) a perfektně doplňuje poslední zbývající mezery. Co bych měl ještě dodat? Je to zkrátka napínavé, zábavné, ale zároveň i velice ponuré a smutné anime s až překvapivě komplexními a zajímavými charaktery. I kdybych v budoucnu zhlédl nespočet vynikajících anime, tak mi Akame vždy zůstane v paměti... - 100%. (23.02.2016)

Super poutavé anime! Nevím jestli jsem tak hloupej, nebo to bylo tak dobře skryté? Mluvím o postavě Tacumiho, která v celém příběhu vystupuje jako hlavní postava a ve finále je to opravdu o Akame. Aby jste si to uměli představit. Je to jak kdyby jste v seriálu Naruto shippuden sledovali příběh Kakashiho a nakonec to hlavní udělal Naruto. (08.02.2017)

Až na to postupný loučení s některými postavami to bylo skvělý. Vlastně už jen první díl, kde se rozsekávali lidi na půl, mi dost bavil a proto jsem to i celé dokoukala. Téměř ke každé postavě si uděláte nějaký vztah. Ke každý sice jiný, ale později je i tak těžké jim dát sbohem. Další anime do mého seznamu oblíbených. (25.04.2016)