Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film mapuje tři roky v životě několika hlavních postav, které spojuje prostředí školy nebo obdiv k (neexistující) zpěvačce Lily Chou Chou. Vedle své nepopsatelné vizuální krásy je snímek hlavně dokonalým portrétem nejen hlavních hrdinů, ale ostatně celé japonské mladé generace a odsouzením odosobněné přetechnizované společnosti, kde se za projevy citů platí nejvyšší daň. (JFL)

(viac)

Recenzie (18)

Ceres 

všetky recenzie používateľa

Omračující zážitek, brilantně natočený film, zvláště kamera a hudba naprosto dokonalé. Vynikající až skoro dokumentární film místy o dospívání japonské mládeže základních škol. Nečekal sem mnoho, ale tohle byl pořádný zásah, nezbývá mi než "Breathe, breathe". Tohle je "Masterpiece", děkuji, že se točí filmy i pro mě. S C. Debussym to je jasných 100%, škoda, že někteří jsou tak slepí, že nedokáží poznat diamant mezi kameny. ()

VanTom 

všetky recenzie používateľa

Na film jsem se musel podívat podruhé, protože napoprvé jsem měl v postavách, jménech a časové posloupnosti pěkný guláš. Ale obě shlédnutí mě moc bavila: i když je téma šikany a ponižování velmi závažné, je uchopené dostatečně citlivě na to, aby divák alespoň trochu chápal obě strany. Hlavní devízou je ale zpracování: kamera střídající dlouhé lyrické záběry krajiny s rozklepanými detaily domácího videa a hudba kombinující Debussyho a písně imaginární zpěvačky Lily Chou-Chou dodávají snímku neopakovatelnou atmosféru. ()

Reklama

Philcze 

všetky recenzie používateľa

V asijských arthouse kruzích dnes už nefalšovaná klasika, která je nechtěným, byť perfektním parťákem ke Kurosawovu Kairu, neboť je svým způsobem podobně temnou predikcí nedokonalosti internetu. Ten sice může spojit neznámé cizince se stejnými zájmy do pevného svazku digitálního přátelství, zpečetěného parasociální láskou k fiktivní pop hvězdě Lily Chou-Chou, ale zároveň se stává jediným místem štěstí pro traumatizovanou generaci dětí, které se jinak potýkají se záští a nepochopením. A to prosím pěkně v roce 2001, dlouho před vznikem sociálních sítí, ještě prohlubující dopad na už tak zmatenou dobu dospívání. Iwaiův kousek je nepochybný majstrštyk, s geniálně odpoutanou kamerou a inovativní strukturou, která možná drobně šokovala v době vzniku, ale pozorné diváky už dnes nepřekvapí. V tom vlastně vidím jediný opravdový problém filmu – přestože jsou trable postav zobrazeny opravdu brilantně a uvěřitelně, pokud jste v posledních letech viděli podobně laděná japonská dramata ze střední školy, notně vycházející i z Lily Chou-Chou, pravděpodobně vám vývoj příběhu bude připadat drobně předvídatelný nebo povědomý. Drobná a nedůležitá oběť filmu, který byl v mnohém první, ale u mě se dostal na řadu až jako jeden z posledních. 90% ()

MA.KI 

všetky recenzie používateľa

Popravdě řečeno mi přišlo japonské (místy syrově realistické, místy poetické) drama Riri Shushu no subete zdlouhavé a v některých momentech docela nudné. Jedním dechem však dodávám, že z něj (snad i díky hudbě Clauda Debussyho a japonské zpěvačky Salyu) vyzařuje jakési magické kouzlo, které vás k němu táhne jako k magnetu. ~ Dvě a půl hodiny dlouhý snímek mapuje tři roky v životě několika japonských středoškoláků nacházejících se v prostředí šikany a rostoucí kriminality v této věkové skupině a zároveň osobnostně i citově zmatených v období jejich vlastního dospívání. Spojuje je také obdiv k imaginární zpěvačce Lily Chou Chou (únik z reality ? naděje ? …) ~ Snímek se vymyká nejen tematicky, ale i svojí specifickou formou. Po celou stopáž se uprostřed obrazovky za zvuku úderů do klávesnice objevují příspěvky přispěvatelů do diskusního fóra o již zmíněném jejich imaginárním hudebním kultu. Také vizuálně je film v některých momentech podmanivý a bezkonkurenční (viz zelenou rýžového pole), jindy je však kamera zbytečně roztěkaná a dokumentární. ~ Do hlubší analýzy se raději pouštět nebudu i z důvodu, že jsem film zřejmě plně nedocenil (pro jeho složitou strukturu, nechronologické vyprávění a snad i jinou mentalitu). Jedno je však jisté: po skončení by se měla dostavit katarze. Jsem přesvědčený, že na asijského recipienta snímek mohl zapůsobit silněji, pro toho evropského doporučuji minimálně druhé zhlédnutí. Já do něj však už nepůjdu. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Na to, ze mam rad japonske filmy, mal film Ririi Shushu No Subete prilis rozkolisany dej, v ktorom sa dialo strasne malo. To, ze to bola cervena knihovna mi nijak nevadilo, len tempo bolo take kadejake, niekedy doslova uspavajuce a muselsom sa veru poriadne premahat, abych to dopozeral do konca. Navnadeny som bol predchadzajucim filmom Love Letter 1995 : 30 % ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (5)

  • Lily Chou-Chou je vymyslená. Pesničky vo filme naspievala japonská speváčka Salyu. (mancer)
  • Ayumi Ito si kvôli filmu nechala skutočne oholiť hlavu. (mancer)
  • V jednej scéne postava hovorí, že Hoshinova mama vyzerá ako herečka Izumi Inamori. Táto herečka ju skutočne aj stvárnila vo filme. (mancer)

Reklama

Reklama