Tiché srdce

Konečně jsem na podnose dostal další z řady nekonečných brutálních severských rodinných dramat. Od setkání této rodiny uprostřed severské přírody pokryté rybníkem, lesy a jedním rodinným dřevěným domem, jsem ani nedutal. Tohle totiž bylo setkání vysloveně za všechny prachy a bylo dost zajímavý sledovat jednotlivou postavu zvlášť. Na tohle jsou Skandinávci prostě mistři. Nejen, že mě citově absolutně vyždímali, ale ještě tu rozjeli hodně solidní rodinný drama okořeněný skutečností, že každá postava se na plátně vyvíjí. A výsledek může dopadnout prakticky jakkoliv, protože život se píše v každých dalších sekundách. (01.09.2015)

Stretnutie troch generácii v rodine a konverzácia plná smútku na smutné témy a tiež aj rodinné tajomstvá. A hlavne všadeprítomné hodiny, ktoré ohlušujúco hlasno tikajú a ktoré neúprosne odmeriavajú zvyšný čas, ktorý sa tak na sklonku života stáva tou najcennejšou komoditou. Ó áno, v tomto sú severania majstri, ide o rodinnú drámu ako lusk. To všetko formou, ktorá divákovi dovoľuje veľmi ľahké empatické zblíženie sa s postavami. Nedá mi nevyzdvihnúť skvelú Papriku Steen, ktorá to opäť pekne rozohrala. Veľmi uveriteľný snímok. Keby som bol na mieste tej umierajúcej manželky tak by som chcel jednať rovnako, smutné ale jediné rozumné riešenie. 85/100 (19.10.2015)

Čakal som v podstate niečo na štýl August: Osage County, teda rodinnú drámu, počas ktorej dôjde ku konfrontácií viacerých problémov, ktoré chtiac-nechtiac vyplývajú počas rodinného stretnutia na povrch. Ale napokon to bola veru bieda - veeeľmi zdĺhavé a nezáživné, zároveň typický chladné (čo by mi v podstate vôbec nevadilo), no dejová línia veľmi slabučká. Tá dilema ohľadom eutanázie a nastolená morálna otázka mala iste lepší potenciál. Ale tá starenka predsa na tom ešte nebola zas tak hrozne zle, aby musela usporiadať svoj kar už deň pred smrťou... (23.11.2015)

Eu-thanatos, dobrá smrt - smrt, kterou nelze označit jako špatnou. Špatnou smrtí je třeba smrt na silnici (s tím se nedá nic dělat) nebo smrt ve stupňující se bolesti nebo smrt při ztrátě veškeré naděje (s tím už ano) - Nizozemsko: "pacientův stav musí působit nesnesitelné útrapy bez perspektivy zlepšení" (v Česku je obava ze zneužití, neboť se tu zneužívá všechno, podobně jako ve všech zemích rozvíjejících se pouze ekonomicky). Asistovaná sebevražda se už stala filmovým tématem. I v tomto filmu se zjevují dva andělé: Anděl blažené smrti a Anděl truchlivé smrti. A jedna docela normální rodina (s běžnými rodinnými problémy, spíš soudržná a chápající, řeší problém, který anděl má přistoupit jako první (oba nadělé jsou komplementární, po prvním přicházíí druhý, protože smrt je vždycky blažená i truchlivá). Přestože se má akce spustit jen tehdy, když s ní souhlasí všichni rodinní přísušníci, ukazuje se nakonec, že tomu tak není, a že jejich úvahy a fantazie neovlivní pevné rozhodnutí toho, pro koho je smrt jasným cílem, za kterým pevně jde - i když úzkost, ano té se zbavit nedá. (29.03.2019)

„Michaeli...“ - „Co?“ - „Nejedeme na oslavu.“ - „Myslel jsem, že to má být uvolněné.“ Jenže těch uvolněných chvilek si rodinka moc neužije… Dánové tyhle rodinné sešlosti prostě umí točit. Tím spíš, když ještě zvolí zajímavé téma a dosadí slušné herecké osazenstvo. Tiché srdce má téma, které je pro mnohé ještě stále tabuizované a některé diváky odradí. To by ale byla škoda, film si zaslouží pozornost. Od začátku je v něm hodně napjatá atmosféra, brzy se ukáže proč. Vůbec se mi líbilo dávkování informací, člověk se dozví vše důležité bez zbytečných prodlev, a přitom to není na sílu. Zároveň si ale nemůže být jistý, jak vše dopadne, neb vědomí toho, co se má stát, se na emocích všech znatelně odráží. Čím blíž je onen moment, tím víc si divák spolu s postavami uvědomuje tíživost a konečnost. Objektivně to je asi „jen“ na 4*, ale když vezmu důležitost tématu, jeho civilní zpracování spolu s mým navázáním na postavy, lehce nadhodnotím a dám slabších 5*. „Mohl bys zatáhnout závěsy?“ - „Chceš ještě spát?“ - „Chci se probudit. Ještě jednou...“ (23.10.2022)