Knick: Doktoři bez hranic

Málem marně se snažím najít důvod, proč v hodnocení nepřekročit tu tučnou linii mezi "dobrými" čtyřmi a "vynikajícími" pěti hvězdami. Objektivně si The Knick zaslouží plnou palbu, a klidně i víc. Dovolím si totiž tvrdit, že i přes rozdílnost tématu i pojetí strčil Soderbergh do kapsy i opěvovaný True Detective. Místo aby se zamotal do přehnaných ambicí vlastního námětu dostal do rukou vcelku obyčejnou, nijak zvlášť vysoko aspirující premisu otočenou vzhůru nohama a naruby, a čistou poctivou technickou prací z něj vytvořil výjimečně sugestivní výlet do počátků současné medicíny. Sledováním Thackerye dodává ruční kamera, ve správných momentech jen se střídmým střihem, seriálu skoro voyeurský nádech, samotné herecké výkony jsou na naprosté seriálové i filmové špičce, námět i rozehrané příběhy (snad jen s výjimkou úvodní anekdoty kolem Typhoid Mary) taktéž, a délka série jim dává přesně tolik prostoru, aby žádná událost ani při nejnenším nezačala nudit. Samostatnou kategorií preciznosti je však zvláštně nemístný hudební podkres, díky kterému je The Knick právě tak silný zážitek. A to tak silný, až jsem ho kvůli tomu téměř nesnesl. Spojením nekompromisního zobrazení a uširvoucímu ozvučení kruté doby a Martinezovy hudby na mě mělo prakticky celých deset hodin podobný efekt jako škrábání nehty o tabuli - žádná poloha těla při sledování nebyla dobrá a každý nerv v těle o sobě dával vědět, a nepřijemným pocitem hraničícím s bolestí mě nutil odvracet zrak i sluch, podobně jako tomu bylo v nejzajímavějších částech Trainspotting, Requiem za sen, nebo třeba 127 hodin. V takovém stavu se dá jakkoli geniální práce jen stěží užít. A že geniální bez sebemenších pochyb je! Jen bohužel není pro mě. (15.11.2014)

Dokonalé dílo, které už většina nejspíš zná, ale kdo o něm doteď neslyšel, tak rychle dohnat. Naprosto fascinující seriál, který diváka vtáhne do počátků 20. století a informuje o pokrocích a vynálezech jak ve vědě tak v medicíně, kde vládne ohromující Cliwe Owen, závislý na kokainu, který na sále doslova kouzlí, překonává hranice, přepisuje historii a fascinuje diváka svými dovednostmi. Operace jsou velmi detailně natočené, takže krve a vnitřností si divák užije dostatečně a není nouze i o místní bordel s kurtizánami, hojné množství drog, nekompromisní tehdejší rasismus a kus historie s hutnou dávkou informací. Nejvíce mě bavilo sledovat pokroky v medicíně, nové vynálezy, vynaložení s čím dál náročnějšími operacemi a vážnějšími nemocemi. Žánrový skvost. Sjeto za dva dny na jeden nádech. 10/10 (21.11.2019)

„ZDÁ SE, ŽE NA TO STÁLE JEŠTĚ NESTAČÍME. DOUFÁM, ŽE KDYBY NIC JINÉHO, PAK TO PRO NÁS VŠECHNY BYLO POUČNÉ…“ /// Vyváženej mix doktorskejch záležitostí a lidskejch osudů. Nemocnice počátku 19týho století, to je tenká hranice mezi operací a pitvou, takže není divu že Soderbergh využil možnosti a při realistickým podání „císaře“, by klíďo mohla Alžběta Čeňková potupně vrhnout. Krom pokřivenejch charakterů, je po chirurgickým vynalézání hlavním tématem rasová otázka, páč s černochem by všichni chtěli mít společnou akorát plantáž. Mihne se tu T.A Edison s fonografem a je tady (překvapivě?) málo sexu. Místo toho všichni koketujou s ďáblem (zpronevěra, kokain, píchání černocha běloškou…) a nesympatická postava trpí tak, že je jí člověku i líto. Super role pro Clive Owena (hned po Sejmi je všechny). Ostatní herci jsou spíš v pozadí příběhu. Takže dobrej seroš, ve kterým se můžem mrknout i na „moderní“ psychiatrii, a kde největší šok nezpůsobí člověk, ale lahvička. /// 2. Série: ,,PÁNOVÉ, TATO OPERACE OPĚT UKÁZALA, JAK VYSOKO MŮŽEME ZAMÍŘIT NA KŘÍDLECH VĚDY…“ /// Z první sérky se nahromadilo celkem dost postav, takže rozjezd je docela vlažnej. Tep vyskočí jen z Thackeryho nebo lékařských kousků. Třeba jak vyzrát na syfla. Historický reálie jsou fajn, takže nejde jen o prvotní stimulaci mozku elektrodama, ale i porno. Taky příběh „černejch“, bojujících o rovnoprávnost má co do sebe. A zážitkem je sledovat Owena při jeho „finální“ práci. Seriál baví, proto zvyšuju na 5*! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu si doma zrekonstruovat frňák. 2.) Nejsem rasista. 3.) Jsem fanda do Eugeniky. 4.) Thx za titule ,,mark82“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (07.02.2015)

Soderberghův seriál lze obdivovat z mnoha důvodů, ať už je to nápaditý způsob, jakým jsou inscenované dialogové scény, kdy se kamera často fixuje jen na jednu z postav a sleduje její reakce, nebo svěží kontrapunkt historického realismu a moderního elektronického soundtracku. Okouzlující styl, který podstatnou měrou vychází z promyšleného, esteticky ladného zacházení se světlem, kontrastem a barvami, ale z Knicku nedělá pouze jednu ze seriálových událostí roku. Je stejně tak důkazem, že příliv autorských tvůrců s osobitým rukopisem slibuje další významnou změnu v soudobé televizní produkci. Víc v textu na webu Cinepuru. (13.12.2014)

1. série: Z Doktorů bez hranic se pro mne stal jeden z nejvýraznějších televizních počinů tohoto roku. Nikdy se z nich asi nestane divácký hit, díky Soderbeghově specifickému pojetí se však jedná o svým způsobem jedinečný projekt, jenž se nebojí jít proti současnému televiznímu proudu.. Slavný tvůrce se totiž již od prvních minut s divákem opravdu nepáře a servíruje mu neskutečně drsnou a hutnou podívanou, jež si nebere žádné servítky a už od začátku nám nabízí slušnou dávku deprese a explicitních záběrů. Soderbergh se pak s postavami rozhodně nemazlí a nebojí se je vymáchat v tom největším životním bahnu. Když už si pak divák myslí, že na větší dno už si snad místní osazenstvo ani sáhnout nemůže, tak vás během následující epizody rychle vyvede z omylu. Výtečná dobová atmosféra, pulzující elektronický soundtrack a výborný Clive Owen ve svém hereckém comebacku jsou už jen hodně šťavnatou třešničkou na dortu. 90% (14.08.2014)