Životní šance

Může problémovému chlapci pomoci internátní škola pro hudebně nadané chlapce? A může si zde takový zvláštní samorost se zlatem v hrdle a s úžasným hudebním sluchem najít kamarády a zapadnout do kolektivu? Tento film z prostředí hudební školy a chlapeckých sborů mě, tak trochu nečekaně, velmi zaujal. A není to jen tím, že je zde k vidění několik velmi známých hereckých jmen, včetně oscarových herců Dustina Hoffmana a Kathy Bates. Je to i scénářem samotným, stejně jako zvláštním prostředím a pochopitelně i perfektně ukázanou realitou, kdy je patrné, že podlostí a zákeřností jsou schopni i malí chlapci jen kvůli rivalitě o to, kdo bude zpívat hlavní sólo. Vlastně ani nevím, čím mě tento film zaujal. Jen vím, že jsem ho viděl už před pěti dny a čím delší doba uběhla, tím více zjišťuji, kolik pozitivních myšlenek díky němu ve své hlavě mám. A pokud ve mně nějaký film dokáže vyvolat pozitivní myšlenky a jen při vzpomínce na něj mám hřejivé pocity a nostalgický úsměv na tváři, byl asi natočen opravdu dobře. A i proto uděluji lepší čtyři hvězdy. (15.01.2017)

Životní šance je trochu nenápadný film, který se sice primárně točí kolem sboru, ale není hlavně o sboru a dokonce není ani o talentu jako takovém. Je to především o tom, že někdy má někdo talent, nebo chce něco dělat, ale okolnosti mohou být proti němu. Stet byl brán za hrázlíka, ale také je nutné říct si, že alespoň ty zobrazené průšvihy byly vždy vyprovokovány někým jiným nebo založeny na faktu, že jej někdo různými způsoby šikanoval. A hrozně těžko se tomu pak člověk nepoddává a nebrání se. A když navíc není opora v rodině, všude se cítí nechtěný... Jenže S. Tate má štěstí. Je majitelem úžasného hlasu a to se tisíců dětí v podobných situacích netýká. Ačkoli, jak to vidíme zde, talent není vše. To další je píle a chuť něčeho dosáhnout a nevzdávat se, i když vám někdo hází klacky pod nohy. Film je dobře zahrán všemi herci a u těch mladých to potěší, D. Hoffman je pak jeden z mých oblíbených a chybět nesmí ani kvalitní sborová hudba. Má to atmosféru a i když následuje klasický americký happy end, kdo by je neměl rád alespoň ve filmu, když v životě to tak nechodí... (05.08.2022)

Filmů na tohle téma je spousta a tenhle nevybočuje z řady kromě toho, že v něm hrají samé známé tváře. Ale aspoň to nikoho neurazí a není to otravné jako mnoho jiných filmů podobného ražení. Jde vyloženě o film pro chvíle, kdy máte chuť na něco poklidného. Jen nesmíte přemýšlet nad tím, že jeho poselstvím vlastně je, že pokud máte to štěstí a v genetické loterii vyhrajete nebývalý talent, můžete se dočkat i toho, že se k vám rodiče začnou hlásit. Jinak si prostě vychutnejte prvotřídní pěvecké výkony včetně závěrečné písně. (09.10.2015)

Klasika: problémový chlapec (ale žádný sígr) s výjimečným hlasem je přijat na prestižní internátní pěveckou školu, kde se přes házené klacky pod nohy musí srovnat, naučit disciplíně i pokoře, aby mohl svůj talent naplno rozvinout. Příjemný komorní snímek řevnivost s ostatními ani mírné odsudky lektorů neakcentuje, soustředí se na přirozený růst a vývin osamělého kluka a na okouzlení "duchovní" sborovou hudbou (možná až nadužívanou i v podkresu). Právě ta dává snímku větší "váhu" i emoce, než na co by mnohokrát provařený námět normálně měl. 7/10 (30.06.2020)

Pravděpodobně nejoblíbenější film Kulínského. Asi je dobré mít nějaký vztah ke sborové hudbě, jinak věřím tomu, že uvidíte jen hroudu dětí vydávající ultrazvukový pískot. Já ten vztah mám, proto si troufám tvrdit, že prostředí hudební školy bylo vykresleno dost věrohodně. Dokonce i Dustin si poradil s taktovkou dobře, většina herců totiž u dirigování vypadá jakoby se učili zacházet se slepeckou holí. Určitě bych radši koukal na film o turné dívčího sboru po Tahiti, ale chlapečci mě překvapili. (25.03.2017)