Ip Man 4: The Finale

Pod 4 jít nemohu, série o IP MANOVI si drží laťku kterou ani tentokrát nepodleze, a díky Adkinsovi, o kterém víme že umí, jí drží společně s tradične fenomenálním Doniem Yenem až do epického závěru, u kterého poctivím fandům prostě musí ukápnout slza. Díky za dokonalou Kvatrologii, ke které se budu čas od času s chutí vracet. (12.02.2020)

Táto séria mi doteraz príliš nesadla. Od začiatku sa brala príliš vážne, ale Ip Manov príbeh nikdy nebol poriadne pútavý a riešili sa v ňom jednoduché zápletky. Od začiatku bol podaný rasisticky voči nepriateľom. V jednotke boli ako prehnané karikatúry vykreslený Japonci, v dvojke Briti, v trojke černoch z USA a tentoraz všetci amíci. Preto nechápem kritiku na prehrávajúceho Adkinsa od ľudí, ktorí dali dvojke vysoké hodnotenie, pričom Darren Shahlavi v nej stvárnil ešte prehnanejšiu a viac od reality odtrhnutú karikatúru, ktorá bola ďaleko za hranicou trápnosti. Pre mňa je Adkinsova postava presne na tej hranici prehnanosti, ktorá mi nevadí, ale pripadá mi zábavná. Zápletka o zmierení sa Ip Mna s jeho synom mi tiež zo všetkých dielov sadla najviac. No a to telenoveloidne naivné pobehovanie po amerických školách s cieľom uprosiť zlých a chamtivých amíkov, aby prijali na školu chudáka šikmoočka, mi spríjemňovala nádherná Vanda Margraf a jej priateľstvo s Ip Manom ma tiež bavilo. Takisto to súperenie s majstrom Tajči. Konečne adekvátny priestor dostal aj Bruce Lee a po jeho strápnení Tarantinom ho v očiach súčasných divákov adekvátne rehabilitovali. Najviac ma ale na filme prekvapili a potešili bitky. Do traileru dali snáď všetky chvaty, ktoré sú zbytočne hnusne predrátované alebo dokonca CGI. Pritom našťastie tvoria maximálne 5% bitiek. Väčšinou sa jedná o nejaký finálny chvat. Paradoxne najviac týmito zbytočnostiami trpia bitky s Adkinsom, ktorému nedovolili predviesť žiadny náročnejší akrobatický kúsok a keď sa sem tam o niečo pokúsi, tak poskakuje na lanách alebo nereálne hádže súperom jak keby bol z papiera. Ale to je len minimum bitiek. Väčšina chvatov je neskutočne rýchla, uveriteľne kontaktná a tvrdá. Najviac sa mi páčil súboj Donnieho s Adkinsovým poskokom Chrisom Collinsom a výprask, ktorý štedrí Bruce Lee bielym tváram. Kwok-Kwan Chan má Brucove chvaty a mimiku dokonale naštudované. Ostatné zložky ako veľkolepá výprava, nádherná hudba, prehľadná kamera je zbytočné spomínať. To je u takýchto filmov samozrejmosť. Záver pekne a celkom dojímavo uzavrie celú sériu, takže tento diel by mal byť pre Donnieho fakt posledným a som rád, že vznikol, lebo po rozpačitej trojke napravil sérii povesť a pre mňa je to najlepší diel. Po prvom pozretí dávam spokojných 8/10 a pri ďalšom pôjdem s hodnotením pravdepodobne vyššie. P.S: Adkins konečne zlomil prekliatie: oholený Adkins = nepodarený film. Ale to trvalo. (11.04.2020)

Coby přímočará pocta konkrétnímu člověku překvapivě vkusné, dojde-li na sentiment, a nehloupé, když pak přijdou ke slovu nezbytné žánrové přísady... nepochybně právě i díky tomu prvému, jakkoli je tu Dobro a Zlo na skutečný životopis odděleno přece jen poněkud černobíle. Za mě nicméně určitě pozitivum, že jsem mezi výtečnými souboji opakovaně úspěšně zapomínal, že je to žánrově v prvé řadě o nich, bravo! (16.04.2020)

Série končí a pro mě povedeně. Poslední díl se námětem podobá třetímu a zas se hodně zaměřuje na Ip Manův osobní život, i když o souboje taky nezůstaneme ochuzeni. Tentokrát se proti sobě opět postaví především kung-fu a karate. Man odjíždí do Ameriky a sledujeme jeho neshody s čínskými mistry z Čínské čtvrti, Američany a jejich předsudky a taky armádou, kde se jistému důstojníkovi nelíbí, že se mu na jeho základnu cpe kung-fu. Připomnělo mi to staré filmy s Jetem Li a jeho trampoty na divokém západě. Objeví se i Bruce Lee, ale už jako zkušený bojovník. Adkins byl slušný záporák, líbil se mi víc než Tyson ve trojce, ale přišel mi v té roli takový zvláštní a zatím jsem nezjistila proč. Snad opáčko osvětlí :) Přeloženo. (29.12.2019)

Po předchozí nudné a dementní slátanině, kde IP Man měřil síly s potetovanou opicí, přichází na scénu podstatně výživnější díl. Už jsem se tak nějak smířil s tím, že se nedočkáme srovnatelného zážitku s prvním dílem a Ip Man se odklonil čistě směrem ke komedii. Tentokrát ovšem k docela vtipné čínské propagandě v samotném srdci USA, kde parta chudáčků utlačovaných žluťásků bojovala pomocí jednoho z posledních zachovaných zbytků svého kulturního dědictví - kung-fu proti zdravě xenofobnímu vrchnímu mariňákovi praktikujícímu ryze americké bojové umění karate. Příběh na pozadí byl opravdový vrchol debility a přehlídka trapnosti a všech představitelných klišé. Choreografie bojových scén byla na druhou stranu úplně úžasná a nešetřilo se ani množstvím soubojů, což hodnotím velmi pozitivně, protože se tím redukoval čas a prostor pro ten šablonovitý a nezajímavý propagandistický příběh na pozadí. Nakonec Ip Man přišel po průšvihu s opicí s docela důstojným zakončením. Lepší 3 kousky. (22.04.2020)