X-Men: Apokalypsa

S chutí natočený loveletter komiksovým fanouškům od režiséra, kterému 15 let nadávali za to, že z X-Menů odstranil jejich komiksovost a rodinnou pospolitost, která ustoupila Wolverinově exhibici. V X-Men: Apocalypse se konečně vrací 70s a 90s kostýmy, vyloženě se citují celé pasáže z předlohy (geniální pocta Weapon X od Windsor-Smithe od designu po celý koncept scény) a na scénu nastupuje odhodlaný diktátorský záporák, který se na rozdíl od slabošského Xaviera nebojí razantních řešení a v podstatě ho skrze ďábelské svádění motivované touhou po absolutní moci a kontrole (motivacemi, které s ním sdílí jeho zfanatizovaní nohsledi) donutí přejít do ježíšovského módu a konečně převzít zodpovědnost, kterou na sebe brát nechce, a proto záměrně přehlíží potenciální hrozby. Film si nevybírá snadnou cestu, když na začátku pracuje se čtyřmi separovanými liniemi, které je nutné postupně splést. Překvapivě to ale šlape jako origin sebevědomí a smysl hledajících mlaďochů (Scott x Jean, Scott x Alex, Nightcrawler), u nichž retrospektivně funguje naše znalost postav z původní trilogie. A zároveň jako emocionální zakončení "First Class", když se variují a vyvíjejí motivy a vztahy rozprostřené První třídou a Budoucí minulostí (Mystique x Charles x Beast, Magneto x Charles, Moira x Charles). Ano, málo toho na jeden film není, ale právě díky předchozí trilogii, potažmo posledním dvěma filmům to jako celek dokáže fungovat, neboť se předpokládá, že divák nejde na šestý díl frančízy takzvaně "na blind". Je paradoxní, že předchozí dva díly X-Men vlastně nejsou vůbec "X-Men". První třída představuje jen testovací, nezkušený tým. Budoucí minulost nachází X-Meny rozprášené a nefunkční. Až závěr Apocalypse přináší ve finální scéně (první trénink v Danger Room... samozřejmě se Sentinely) příslib, týmu, který z velké části známe z úplně prvních Singerových X-Menů. Singer tak uzavírá nejen druhou trilogii, ale vesměs i celou sérii tak, že se lze vydat doslova kamkoli. Ideálně směrem potenciálních spin-offů. (19.05.2016)

Opět jsme z největších hlubin vyhrabali supersilného (byť lehce autistického) záporáka, opět někomu umřela rodina, aby se mohl bezhlavě mstít, ale opět na konci všichni zázračně přišli k rozumu... Jinými slovy příběh je zbytečná, nezajímavá, recyklovaná vata, která k tématu X-Men v podstatě nemá, co říct. Digitální triky jsou fajn, ale způsob jakým z nás tentokrát i samotný Bryan Singer (hanba mu) udělal blbce mi tento předlouhý filmový zážitek dost zhnusil. Bodík navíc za kozy Olivie Munn. 4/10 (18.05.2016)

Ale jo. Není to úplně ta nejhladší jízda, jakou X-Meni na plátně předvedli, ale pořád velký kus před sterilním Posledním vzorem. Jestli mi tu něco hodně vadí, je to bordel v kánonu. Už minule to bylo na hraně, tentokrát už vlastně ale netuším, kam přesně tenhle díl časově zapadá. Většinu času mě to ale bavilo a to navzdory nepříliš výrazné omladině a matnému hlavnímu záporákovi, který podobně jako Ultron "umí všechno a nemá limity", aby ve finální bitvě ukázal, že vlastně neumí nic. P.S. Nechápu, jak to Singer dokázal MPAA prodat, ale scéna s Wolverinem je podle mě skoro na hranici eRka. (31.07.2016)

Tento film má jediné šťastie. A to, že má v mnohom natrénované z minula. Keby sa jednalo o nové postavy, ktorých neskoršie osudy nepoznáme, tak by to bola až neznesiteľná nuda. Všetko čo je tam dobré sme už v tejto sérii videli a väčšinou lepšie. V maličkostiach a určitých momentoch sú to zase tí skvelí X-mani, ale väčšinu času je to iba generický a preplácaný blockbuster so smiešnym záporákom, ktorý robí svojim predchodcom ešte väčšiu hanbu než nevýrazná trojka a spin - offy Wolverina. Nechce sa mi vypisovať čo je tam zlé, lebo je z tohto výsledku smutno a v živote ma nenapadlo, že si pri finále Singerovho filmu spomeniem na filmy ako Liga výnimočných alebo na Van Helsinga. Keby to bol film zo stajne MCU možno by som bol veľmi spokojný, ale táto séria kopala v najlepších dieloch úplne tú najvyššiu ligu. O to je to sklamanie trpkejšie. 5/10 (21.05.2016)

Děkuji B.Singerovi, že se nenechal zatáhnout do módní vlny (která snad co nejdříve skončí), co vytváří z přímočarých akčních comicsů psychologická dramata a bláboly o rozpolcených a neschopných hrdinech (poslední batmanovská trilogie je toho zářným příkladem - zejména třetí část není comics, jen obyčejná detektivka, byť zručně natočená). Chci staré pojetí superhrdinských příběhů, kdy všechno lítá, držkovaná je na každé druhé straně a hrdinové jsou opravdu super. A toho jsem se dočkal i s vtipnými vložkami - nejen Quicksilver zachraňující mutantní žáky, ale třeba i přijímací zkouška (jinak mdlého a nevýrazného) Scotta Summerse. A bavily mne odkazy i osmdesátkový song Sweet Dreams od Eurythmic. Ano, Hvězdná brána, Mumie, Indiana Jones, StarWars....paráda! Jen to 3D, i když se vylepšilo (včelka potěšila), je stále mizérie... Kdo nemá rád pravý, rychlý a barevný comics od Marvela, ať na tyhle X-Meny raději zapomene. (23.05.2016)