X-Men: Apokalypsa

Na konci je potitulková scéna, která není asi moc důležitá. Může to být i tím, že jsem neviděl všechny filmy z série X-menů, pokud jste neviděli ani jeden film z této série tak to budete mít těžké. To je i možná problém s mým hodnocením, těch filmů je zkrátka moc. Film nebyl není špatný, ale je jejich už moc. I když má dost silných momentu - Erik Magnus Lehnsherr alias Henryk Gurzsky alias Magneto v Polsku, zásah Quicksilvera, jaderná scéna za hudby Beethovenovy sedmé symfonie. Já jsem tvůj otec se říká ve filmech často, ale já jsem tvůj syn mnohem, mnohem méně. Asi je to těžší. (06.06.2017)

Pro X-Meny mám slabost, konec konců ukázali, jak sebevědomě dělat comicsové adaptace a zvládli z nich vytvořit inteligentní a ambiciózní podívanou a zbavit je nálepky zábavy pro děti. Vždycky byli chytřejší, měli lépe propracované postavy a kašlali na černobílost. Tedy donedávna, protože X-Men: Apokalypsa je ve všem, co jsem vypsal výše, krok zpátky. A sakra velký. Šestá regulérní x-menovka působí jako něco, co vzniklo na konci devadesátých let, tedy v době, kdy nebylo normou mít postavy řešící krizi víry (Nightcrawler v X2), vycházet z politické situace sedmdesátých let (Budoucí minulost) nebo uvažovat nad tím, jestli je mutace nemoc, či evoluce (víceméně celá původní trilogie). Teď tu máme modrého idiota, který chce zničit svět kvůli svému egu, a to je všechno. Singer a jeho tým jakoby se vykašlali na to, v čem byla vždycky jejich síla a natočili obyčejný blockbuster za hodně peněz. Bohužel výpravné akční scény režisérovi nikdy nešly tak dobře jako práce s hrdiny, digitální triky taky úplně nezvládá, a navíc tu má hromadu postav, které jsou buď nevyužité, nebo zcela zbytečné. Ve výsledku z toho vylezl průměrný velkofilm za čtvrt miliardy. Osobně jsem u téhle série zvyklý na víc. O dost víc. (15.05.2017)

S chutí natočený loveletter komiksovým fanouškům od režiséra, kterému 15 let nadávali za to, že z X-Menů odstranil jejich komiksovost a rodinnou pospolitost, která ustoupila Wolverinově exhibici. V X-Men: Apocalypse se konečně vrací 70s a 90s kostýmy, vyloženě se citují celé pasáže z předlohy (geniální pocta Weapon X od Windsor-Smithe od designu po celý koncept scény) a na scénu nastupuje odhodlaný diktátorský záporák, který se na rozdíl od slabošského Xaviera nebojí razantních řešení a v podstatě ho skrze ďábelské svádění motivované touhou po absolutní moci a kontrole (motivacemi, které s ním sdílí jeho zfanatizovaní nohsledi) donutí přejít do ježíšovského módu a konečně převzít zodpovědnost, kterou na sebe brát nechce, a proto záměrně přehlíží potenciální hrozby. Film si nevybírá snadnou cestu, když na začátku pracuje se čtyřmi separovanými liniemi, které je nutné postupně splést. Překvapivě to ale šlape jako origin sebevědomí a smysl hledajících mlaďochů (Scott x Jean, Scott x Alex, Nightcrawler), u nichž retrospektivně funguje naše znalost postav z původní trilogie. A zároveň jako emocionální zakončení "First Class", když se variují a vyvíjejí motivy a vztahy rozprostřené První třídou a Budoucí minulostí (Mystique x Charles x Beast, Magneto x Charles, Moira x Charles). Ano, málo toho na jeden film není, ale právě díky předchozí trilogii, potažmo posledním dvěma filmům to jako celek dokáže fungovat, neboť se předpokládá, že divák nejde na šestý díl frančízy takzvaně "na blind". Je paradoxní, že předchozí dva díly X-Men vlastně nejsou vůbec "X-Men". První třída představuje jen testovací, nezkušený tým. Budoucí minulost nachází X-Meny rozprášené a nefunkční. Až závěr Apocalypse přináší ve finální scéně (první trénink v Danger Room... samozřejmě se Sentinely) příslib, týmu, který z velké části známe z úplně prvních Singerových X-Menů. Singer tak uzavírá nejen druhou trilogii, ale vesměs i celou sérii tak, že se lze vydat doslova kamkoli. Ideálně směrem potenciálních spin-offů. (19.05.2016)

Poslední díl, který byl o alternativních minulostech, realitách, budoucnostech a budoucí minulosti vč. minulé budoucnosti, mě natolik rozčílil, že jsem na další díl s názvem Apokalypsa neměl ani chuť se podívat. Odrazovala mě skutečnost, že celé to universum kolem X-Menů je strašně nesouměrné a nemá žádnou logiku. K tomu dvou a půl hodinová stopáž taky není nic k popukání. Kór, když si pod pojmem X-Men aktuálně vybavím nadávky směřující spíš do psích prdelí. No, nicméně jsem Apokalypsu zkusil a musím se přiznat, že jsem byl hrozně mile překvapený. Režisér si sice nedělá s logičností příběhu hlavu a sype jeden nesmysl z rukávu vedle druhého. Poměrně jednoduchému námětu to ale vůbec nevadí a tak je alespoň čas na to, aby se rozvíjely jednotlivé postavy, což je fajn. Málo jich totiž vůbec není. Za vrchol pak považuji scénu, kde Quicksilver zachrání celou akademii ve zpomaleném čase. Ta vysloveně neměla chybu a u ní jsem si opravdu uvědomil, že tenhle díl vlastně není vůbec zlý. Do té doby jsem byl jinak dost nejistý, protože příběhem tenhle film rozhodně nezaujme. A tom celém to vlastně je. Nakonec jsem si uvědomil, že mi vůbec nejde o příběh, jako spíš o jednotlivé postavy, což mě hrozně překvapilo a zároveň potěšilo. Konečně něco z komiksového světa, na čem mi záleží. Tak snad, doufejme, že do příště zase nezklamou. Po filmu X-Men: První třída jsem totiž měl dost podobné pocity… (07.04.2017)

Protože se to nakonec ukázalo jako super rejže, tak se frčí opět odzadu, aby v tom měl každý vylitý kulyček pořádek, že jo.... a především proto, že dolců není nikdy dost. Zaplať ankl to dělají vcelku koukatelně a tyto pohádky pro věčně nedospělé mohu na volnoběh sledovat bez nekontrolovaných úniků žaludečních šťáv. (23.09.2016)