Johana Šílená

Podle mého silně přeceněný snímek, kdy se musím přidat k názoru Monologa. Jde o velmi konvenčně natočený kostýmní film s nudnými dialogy, který jen využívá historických kulis ke hrátkám na city. Červená knihovna, která je sice profesionálnější, než Andělská tvář, ale na klasickou Angeliku či dokonce na Královnu Margot nemá ani vzdáleně. Scénář i režie vychází ze stylu romantismu 19. století (je tam vážně všechno včetně toho nacionalistického náboje obrany vlasti před cizáky). Chybí ale koření romantismu - souboje, intriky, vášně. Dialogy jsou nesmírně umělé a patetické. To, že neodpovídají dobovému myšlení bych mimochodem pominul, protože tenhle nešvar se týká převážné většiny tzv. "historických" dramat, neřkuli komedií. Celkový dojem 30 %. (17.02.2008)

Celkem hodně se divím, že to tu má takový hodnocení, protože mně to přišlo jako děsnej škvár. Vůbec to není žádný historický drama, ale jen obyčejná červená knihovna s historickým pozadím. Takovej brak, jako píše třeba Barbara Cartland nebo Barbara Taylor-Bradford či občas i Danielle Steele. Nejde tam vlastně o nic kromě popsání něčího šílenýho vztahu, a jelikož jsem čekal historickej film a chtěl jsem se o Španělsku patnáctýho a šestnáctýho století dozvědět něco víc, hodně mě to zklamalo. Celý dvě hodiny to omílá vztah extra žárlivé vévodkyně, posléze královny a jejího proutnickýho manžela (kterej samozřejmě sešel na to, čím zacházel. na syfilis a to není žádný prozrazení pointy, syfilidu, příjici či lues totiž ve středověku mělo aspoň 80% mužů a první chlapík Syphilus o kterým pak jeden doktor složil báseň Syphilis seu Morbus Gallicus jí dal své jméno). A když to tak vezmu kolem a kolem, vlastně jsem se z toho filmu nedozvěděl nic jinýho, než že žárlivost není dobrá vlastnost do manželství a při sexu s prostitutkama si dávat pozor. Nebylo tam nic o její vládě, o stavu její země, nebylo tam nic o politice ani mezinárodních vztazích, stále netuším, proč byla lidem tak milovaná a jestli za její vlády byl rozkvět či úpadek říše. Nebylo tam nic. Ani drama to není, protože mnohokrát (opravdu nesčetněkrát) jsem si říkal, jak jsou ty rozmluvy strašlivě umělý a nerealistický. Mnohem větší výpovědní historickou hodnotu než tohle má podle mě i Noc na Karlštejně. (18.04.2006)

Žárlivá ženská a královna, toť věru smrtící kombinace. Tak zajímavá historická postava, jako je Johana Kastilská si "svůj" film určitě zasloužila. Ten není žádnou opulentní výpravnou podívanou, tvůrci filmu se spíše skrze konverzační rovinu zaměřili na Johaniny pocity a chování, její chorobnou posedlost Filipem I. Sličným, kvůli níž byly její státnické povinnosti, pro škodu země, až na druhé koleji. Z jejího žárlivého chování pak pramení mnohé divácky vděčné momenty a i díky nim ty dvě hodiny utečou jako voda. Vyzdvihl bych opravdu skvělou představitelku titulní role Pilar Lopez de Ayala a na "bezchybném samci" (slova jedné mé přítelkyně) Danielu Liottovi coby Filipovi spočine nejedno oko divaček (mám to potvrzený :o) ). (25.05.2006)

Nie darmo sa hovorí, že z lásky, moci a peňazí sa osprostieva. V tomto prípade platí tá láska. Johana Kastílska tak milovala svojho muža až jej z toho začalo strašiť vo veži. Nie je divu, Filip bol pravým opakom Quasimoda a lámačom ženských sŕdc na počkanie (casting bol v prípade tejto postavy veľmi dobrý). Oceňujem aj vysokú úroveň psychologického rozpracovania hlavných postáv a výborné dialógy. To všetko je zahalené do slušnej výpravy a kostýmovej tvorby. Bolo by celkom zaujímavé sledovať ako by to s Johanou Šialenou dopadlo, keby ten jej holúbok nezomrel tak mladý. Bola ešte cesta späť a šanca na návrat k zdravému rozumu alebo už bolo pre ňu neskoro? To sa už nikdy nedozvieme. 75/100 (31.07.2015)

Působivé historické drama - byť nikterak objevně, leč výborně řemeslně natočené i zahrané. Nelze než kvitovat s povděkem tyhle vcelku možná nijak filmařsky přínosné, leč ze sledu dějin docela poučné historické filmy (mmj. třeba "Královna Margot"). Divácky vděčné projekty i přes absenci zbytečné podbízivosti a >uměleckého< přehrávání herců, ve snaze za každou cenu >uchopit< smysl postavy... Což v dnešní době přející všelijakým bombastickým spektáklům (často s mizernou formou i obsahem) je snad už samo o sobě uměleckým přínosem... - - - P.S. Česká televize alespoň v tomto případě konečně pochopila, že takovéto filmy je zvrácenost uvádět v ořezu na formát 4:3. Ještě by pánům dramaturgům mohlo dojít i to, že takové filmy se zkrátka nedabují! Ale to by se zase netočily kšefty, že... :-( (17.04.2006)