The Class of 92

"S nástupem peněz Romana Abramoviče do Chelsea FC v roce 2003 dominantní postavení Manchesteru United v anglickém fotbale skončilo" ... s nástupem peněz ubylo těchto nádherných příběhů ... skončily ikony a z mančaftů se stávají výkladní skříně omezených miliardářů ... a v tom spatřuji největší význam tohoto dokumentu ... o ztrátě ideálů o vyprázdněnosti současného sportu a o tom jak je sport obrazem dnešní doby … (29.08.2014)

Představte si, že jsem zarputilým fanouškem UTD již 18.rokem, co bych asi taky mohl takovému dokumentu dát jiného, než-li plnou palbu,že? Né, tak samozřejmě určitý důvod to je, nicméně je to fakt skvěle vyprávěný dokument o jedné velké éře fotbalistů, kteří měli to štěstí a sešli se v jedné juniorce přibližně stejně staří v jednom časovém úseku. A co samozřejmě podpořilo jejich růst a vůbec jejich zviditelnění, byl bůh SAF...navíc zde dostanete i slušnou porci zákulisních štěků, drbů a hlášek v jedinečném podání především Ryana Giggse, Paula Scholese a bratrů Nevillových............moje hodnocení = 9,5 z 10. (11.09.2014)

Kluci, kteří psali novodobou historii United, jsou v tomto dokumentu ukázáni jako normální týpci, pro které byl fotbal vše a fotbal = Manchester United. Jména jako Beckham, Giggs, bratři Nevillovi, Butt nebo Scholes jsou navždy zapsány zlatým písmem a to nejen za to, že dovedli tento velkoklub zpátky tam, kam patří, ale i díky tomu, že jsou jakýmsi předobrazem transformace fotbalu v popkulturní záležitost, kdy už se ani zdaleka nejedná jen o sport. Fotbal se i díky nim stal životním stylem, kdy se v této (pro mě nelepší) fotbalové době přelilo centrum dění z rivalského Liverpoolu právě do města Manchester. Ale hlavně jsou to borci, co mě přivedli k tomuto výjimečnému klubu. "Radši bych umřel, jen abych nezavinil tu penaltu. United, to pro nás znamenalo všechno." (Phil Neville po vyhraném zápase v FA cupu proti Arsenalu). "Mám manželku, děti, ale tihle kluci, doba strávená s nimi, to jsou ty nejkrásnější roky v mém životě." (David Beckham). (31.08.2014)

Manchesteru jsem nikdy nefandil, ale tihle pánové si zaslouží uznání, a to především za skvělé fotbalové výkony a nezapomenutelné finále Ligy mistrů z roku 1999. Škoda že nikdy nic neuhráli na repre úrovni, tam jsem jim naopak fandil na každém mistrovství. Tento dokument je udělán výborně a mě rozhodně nadchnul. (31.12.2014)

Po Ajaxe Amsterdam je M.U. mojím naj. klubom. Neskutočne ma potešilo zistenie, že bol vypracovaný takýto projekt. Ročník 92´ je zrejme od Busby Babes asi najúspešnejšou jedným klubom vychovanou generáciou futbalistov. Samotný hráči spomínajú na svoje začiatky, prechod do áčka, slávne zápasy, ich charakter a aj to ako vidia jeden druhého. Človek, ktorý je fanúšikom tohto klubu bude hltať každé jedno slovo. Ich rozprávanie života v United nebol len o futbale a práve tieto spomienky vyvolávali u mňa smiech až rehot. Divák vidí, že aj oni sú iba obyčajný ľudia. Čo sa týka futbalových dokumentov je tento kráľom medzi tými čo som videl. Výborné, tých 98 minút prebehlo neskutočne rýchlo. Dokonca som si hneď po pozretí to mal chuť pustiť ešte raz. (21.03.2015)