The Class of 92

Příjemný dokument. Na pět to není, přeci jen mezi námi běhají významnější fotbalisté s pestřejšími příběhy, ale každopádně tito srdcaři také zaujali. Nejvíc se mi líbil herně i lidsky Scholes. Z památného finále v Camp Nou mne krásně zamrazilo, jak kdyby to bylo včera. Možná to chtělo víc postřehů od dalších fotbalistů. Zidane a Cantona je trochu málo. (13.10.2014)

Po Ajaxe Amsterdam je M.U. mojím naj. klubom. Neskutočne ma potešilo zistenie, že bol vypracovaný takýto projekt. Ročník 92´ je zrejme od Busby Babes asi najúspešnejšou jedným klubom vychovanou generáciou futbalistov. Samotný hráči spomínajú na svoje začiatky, prechod do áčka, slávne zápasy, ich charakter a aj to ako vidia jeden druhého. Človek, ktorý je fanúšikom tohto klubu bude hltať každé jedno slovo. Ich rozprávanie života v United nebol len o futbale a práve tieto spomienky vyvolávali u mňa smiech až rehot. Divák vidí, že aj oni sú iba obyčajný ľudia. Čo sa týka futbalových dokumentov je tento kráľom medzi tými čo som videl. Výborné, tých 98 minút prebehlo neskutočne rýchlo. Dokonca som si hneď po pozretí to mal chuť pustiť ešte raz. (21.03.2015)

Kluci, kteří psali novodobou historii United, jsou v tomto dokumentu ukázáni jako normální týpci, pro které byl fotbal vše a fotbal = Manchester United. Jména jako Beckham, Giggs, bratři Nevillovi, Butt nebo Scholes jsou navždy zapsány zlatým písmem a to nejen za to, že dovedli tento velkoklub zpátky tam, kam patří, ale i díky tomu, že jsou jakýmsi předobrazem transformace fotbalu v popkulturní záležitost, kdy už se ani zdaleka nejedná jen o sport. Fotbal se i díky nim stal životním stylem, kdy se v této (pro mě nelepší) fotbalové době přelilo centrum dění z rivalského Liverpoolu právě do města Manchester. Ale hlavně jsou to borci, co mě přivedli k tomuto výjimečnému klubu. "Radši bych umřel, jen abych nezavinil tu penaltu. United, to pro nás znamenalo všechno." (Phil Neville po vyhraném zápase v FA cupu proti Arsenalu). "Mám manželku, děti, ale tihle kluci, doba strávená s nimi, to jsou ty nejkrásnější roky v mém životě." (David Beckham). (31.08.2014)

To je tak, když se sejde parta chlapáků, kteří se rozhodnou zavzpomínat na nejlepší léta svýho života a vlastně takový málo stačí k tomu, aby se dojal jak divák, tak i sami aktéři. K tomu se přidají dobový záběry a i když tu atmosféru nikdy ani z poloviny film vystihnout nedokáže, tak ten kus historie bude stále žít a jak sami říkali, je ne moc zrovna pravděpodobný, že skupinka kluků, co se znaj od i od dvanácti spolu někdy něco takovýho zažijí. Z jedné recenze: "The Class of 92, a documentary about a group of Manchester United players, is probably the greatest film about male friendship since Stand by Me." Možná na tom něco bude... (16.01.2015)

,,ROČNÍK 92 CELKEM NASTOUPIL ZA MANCHESTER UNITED K 3268 UTKÁNÍM, VYHRÁL 26 HLAVNÍCH TROFEJÍ A 428 MEZINÁRODNÍCH POHÁRŮ..." /// Vzpomínání legend britskýho fotbalu na mládí a na takový ty věci kolem M.U., dojde i na ftipný historky … ovšem všechno směřuje k ,,treblu“ ze sezóny 1998 – 1999. Nechyběj dobový záběry, který přibližujou okamžiky, jenž musí každej fotbalovej fanda (bez rozdílů barev) milovat. Ano, byla to skvělá generace a Alex Ferguson to věděl. Tenhle tým mohl mít jen jeden výsledek… Dokument pro ty, kteří vědí... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) David Beckham, Nicky Butt, Ryan Giggs, Paul Scholes, Phil a Gary Neville... 2.) Je nás šest. Mivek, Uďa, Petv, Mauvtin… (06.10.2014)