The Class of 92

Pokud to mám posoudit objektivně, tak mi přišlo, že tenhle dokument se natáhl trochu moc do šířky. Přivařit k slavné fotbalové třídě všechny ty sociální, kulturní a politické změny mi přišlo trošku zbytečné, nicméně jako celek je ten dokument skvělý. A jelikož mým nejcennějším bohatstvím v dětství byl červený dres, na kterém byla zepředu reklama Sharp a zezadu jméno Beckham, tak je asi celkem jasné jaké bude moje hodnocení:-) (14.11.2015)

Manchesteru jsem nikdy nefandil, ale tihle pánové si zaslouží uznání, a to především za skvělé fotbalové výkony a nezapomenutelné finále Ligy mistrů z roku 1999. Škoda že nikdy nic neuhráli na repre úrovni, tam jsem jim naopak fandil na každém mistrovství. Tento dokument je udělán výborně a mě rozhodně nadchnul. (31.12.2014)

"S nástupem peněz Romana Abramoviče do Chelsea FC v roce 2003 dominantní postavení Manchesteru United v anglickém fotbale skončilo" ... s nástupem peněz ubylo těchto nádherných příběhů ... skončily ikony a z mančaftů se stávají výkladní skříně omezených miliardářů ... a v tom spatřuji největší význam tohoto dokumentu ... o ztrátě ideálů o vyprázdněnosti současného sportu a o tom jak je sport obrazem dnešní doby … (29.08.2014)

Po Ajaxe Amsterdam je M.U. mojím naj. klubom. Neskutočne ma potešilo zistenie, že bol vypracovaný takýto projekt. Ročník 92´ je zrejme od Busby Babes asi najúspešnejšou jedným klubom vychovanou generáciou futbalistov. Samotný hráči spomínajú na svoje začiatky, prechod do áčka, slávne zápasy, ich charakter a aj to ako vidia jeden druhého. Človek, ktorý je fanúšikom tohto klubu bude hltať každé jedno slovo. Ich rozprávanie života v United nebol len o futbale a práve tieto spomienky vyvolávali u mňa smiech až rehot. Divák vidí, že aj oni sú iba obyčajný ľudia. Čo sa týka futbalových dokumentov je tento kráľom medzi tými čo som videl. Výborné, tých 98 minút prebehlo neskutočne rýchlo. Dokonca som si hneď po pozretí to mal chuť pustiť ešte raz. (21.03.2015)

Příjemný dokument. Na pět to není, přeci jen mezi námi běhají významnější fotbalisté s pestřejšími příběhy, ale každopádně tito srdcaři také zaujali. Nejvíc se mi líbil herně i lidsky Scholes. Z památného finále v Camp Nou mne krásně zamrazilo, jak kdyby to bylo včera. Možná to chtělo víc postřehů od dalších fotbalistů. Zidane a Cantona je trochu málo. (13.10.2014)