V srdci mora

Některé momenty jsou neuvěřitelné (lezení do nitra mrtvé velryby, chrlení krve, záběry z výšky a pod hladinou taky super) a celkově mě film hodně bavil, proto nakonec za mě relativně velkorysé 4 hvězdy, i když 3 by asi byly adekvátnější. Hodně se mi líbila hudba a kamera (i když ve filmu je na můj vkus nějak moc detailních záběrů na tváře herců), a rozhodně to je film, která má v sobě hodně divácké atraktivity. Naopak mě totálně nebavila ta přehlídka námořnických výrazů pro nejrůznější plachty apod. - tvůrci si podle všeho museli dát značnou práci s tím zjistit si, jak se co tehdy na lodi jmenovalo a jak se taková loď vůbec řídila, ale ve filmu to v konečném důsledku nemá žádný význam, a kdyby se celé to překomplikované vyplouvání na moře omezilo na lakonický rozkaz "napnout plachty", vyšlo by to úplně nastejno (čímž je mj. řečeno, že by ten film klidně mohl být o 20-30 minut kratší). Vyloženě problém ale mám s tím, že mi ten film v podstatě říká, že bych měl sympatizovat s chlapíky, kteří vyráželi na moře vraždit ty velkolepé tvory, aby - jen považte! - se jejich tuk následně mohl spálit v pouličních lampách. Tak jako tolikrát předtím, člověk se neubrání úžasu nad tím, jakými cestami se občas ubírala západní modernita (resp. to, čemu 19. století honosně říkalo "pokrok"), a co předcházelo dnešnímu světu. Film je tak zajímavý i jaksi z "osvětového" důvodu, byť sledovat všechnu tu velrybářskou řezničinu není pro citlivější duše nic příjemného - dokonce by se se nebylo možné divit, kdyby někdo těm námořníkům jejich utrpení přál - "dobře jim tak, to mají za ty sudy velrybího oleje". Vzato kolem a kolem, pokud jsem si z tohoto filmu něco odnesl, je to chuť bezprostředně po opuštění kina oprášit z knihovny Melvilla a znovu si ho přečíst - některé věci bych teď asi viděl jinýma očima. (03.12.2015)

Sedáváte ve vaně s plastovou lodičkou a sníte o burácejícím větru nadouvajícím plachty, rozbouřených vlnách a poblité palubě? Zní vám jako rajská hudba neustálé "ano, pane!"? Těší vás, když příroda občas nakope pána tvorstva do prdele - například hypertrofovanou ploutví zjizveného leviatana? Potom jste vhodný materiál pro dobrodružnou plavbu "V srdci moře". Když pominu masakrování velryb, docela jsem si tuhle mobydickiádu užila, přesto jsem se zdráhala s udělením čtvrté hvězdy, jelikož film vůbec nedbá na potřeby heterosexuálních žen. K čemu se Thor namáhá ve fitku, když se po celou stopáž schovává v hadrech? Kašlu vám na košile, já chci sixpack, já chci kapkami potu lesknoucí se svalstvo! 70% (19.06.2019)

V roku 2014 bolo Ronovy Howardovi pri udeľovaní Oscarov neuveriteľným spôsobom ukrivdené. Jeho snímok "Rivali", ktorý priam ukameňoval diváka do fotelky, prehral súboj s "12 krát obohranou pesničkou" o otroctve, až človek z rozčarovania "začal fandiť" rasistom. Ja osobne som to znášal naozaj "ťažko" a tak som plný očakávania s nadšením dúfal, že nový svetlo sveta spatriaci snímok "In The Heart of The Sea" vytrie zrak všetkým dementom s prívlastkom odborníka. No a rezultát? O sklamaní síce nemôže byť ani reči, ale od nadšenia napriek peknému vizuálu či dostatku "akčných scén" taktiež neskáčem. Človek zrejme očakával priveľa, no tri hviezdy by boli zrejme taktiež krivdou. (31.05.2016)

// Jinak dobří herci zabití nudnou story o nudných námořnících v nudném vizuálním podání v čele s velkým nudným nic, které původně mělo nejspíš celý příběh pohánět. Inu, paradoxně nejvíc ten film funguje, když se v něm nic neděje. Jakákoli snaha vyvolat akci či napětí, končí pokaždé nehoráznou marností. 4/10 P.S. Ben Whishaw a Brendan Gleeson jsou na filmu to nejlepší. (08.02.2016)

Tohle není Master & Commander, není to Bílá smršť, Life of Pi ani Bounty! Všechny výše zmíněný filmy mají to, co film dělá dobrým filmem, totiž scénář schopný vyprávět – s postavami hodnými obdivu, oblíbení. In The Heart of The Sea je sice technicky zručně odvedená filmařina se skvělým soundtrackem a slušnou kamerou, postrádá ale všechno, co by diváka mohlo, ale hlavně mělo zajímat. Nemá to tah na bránu, režie spěchá a scénář plyne strašně rychle, bez toho aniž by se stalo cokoli hodnýho zapamatování, fandit bezcharakterním velrybářům taky není snadný a ta přemíra zjevnýho digitálu je v určitých místech k zblití. Takže ve finále to lze dokoukat jenom v touze užít si to strastiplný dobrodružství, který ale pořád ne a ne přijít, natož aby se vrylo pod kůži. Víc inspirace z knihy Hermana Melvilla, spíš než z pera scénáristy, rozvést každou jednotlivou etapu příběhu, pořádně prokreslit postavy, zbavit se příliš žlutýho filtru a hnusnýho digitálu, přidat brutalitu a byl by to film roku... Kurva! (23.02.2016)