Trabantom až na koniec sveta

Jediné mínus, které by se dalo zmínit je ten, že další trabantí putování je dalším místy stereotypním pokračováním. Místy tomu tak doopravdy je, ale to bych s klidem přešel a rozhodně poznamenal, že nám parta kolem Dana Přibáně naservírovala opět velmi zajímavé cestování, o kterém se nám většinou může jenom zdát. Opět palec nahoru. (26.09.2016)

Tuhle trabantní parádu jsem si nemoh naordinovat jinde než na setkání cestovatelů, kam tenhle fim patří. Narvanej sál KD Ládví (ano místa na stání taky obsazena do posledního fleku ) po skončení filmu dlouhé minuty aplaudoval přítomnýmu Danovi a plným právem. Tohle totiž bylo nejzábavnější dobrodružství co jsem viděl. Dan skvělý vtipný hlášky, slovák jeden z nejpohodovějších dobroduhů co jsem měl tu čest poznat a poláci ? Tak to bylo blázni na správným místě. Jo a ještě jedna héérečka...Jižní Amerika, taky výborná, obytnej bagr, mosty na rozpad, benznin přes místního, rychlostní rekord trábóšu na solným jezeře, ztracený pasy a vojáci co místo na namířených samopalů uvařej čaj, prostě bomba všech bomb, kdo je jenom trošku snílek, má smysl pro humor a v krvi mu koluje dobrodružná krev, tak ten téhle lidsko - trabantní parádě prostě musí požehnat. Ještě bych chtěl zmínit, po konci filmu byl Dan vytleskán na podium a mimo jiné řekl "Chtěl bych zdůraznit tu poslední větu ve filmu" a má svatou pravdu, jak ta věta, tak ten Dan, pro mě jeden z nejlepších zažítků vůbec, protože v hledišti neseděli zapšklí sebestředný kritici, lidi který si myslej že smysl lidský existence je výše bodů na csfd, ani smskující děti či užvanění pipiny, ale lidi který maj svoje hodnoty postavený na radosti ze života - na cestování, dobrodružství a snílkovství a stejný typ lidí "hraje" v tomto filmu . (16.03.2014)

Dokument? Ale kdeže. Do cestopisného hávu zaobalená priamočiara dobrodružná komédia o strastiach a slastiach medzinárodnej česko-poľsko-slovenskej výpravy na ceste až na samotný koniec sveta, to už skôr. Dan Přibáň a jeho kolegovia menej fakticky, ale o to zábavnejšie vykresľujú svoje divoké putovanie najkrajšími, najpustejšími a najnebezpečnejšími oblasťami latinskoamerického kontinentu plné čakaných i nečakaných príhod, nehôd a eskapád na ceste za vysneným cieľom. V hlave to zrejme (ako bolo jasné aj z rozhovoru s Přibáňem po projekcii) nemajú úplne v poriadku, ale vďaka tomu a multikultúrnej spolupráci s nemenej šialenými Poliakmi a až ikonickým Marekom Slobodníkom na Jawe sa stávame svedkami všemožných situácií, ktoré sme doteraz videli len vo filmoch - od strateného pasu, ktorý je miestnym úradníkom na smiech, cez zapadnutie do blata, červený cestný prašný mejkap zdarma či vratké drevené mosty, ktorých prechod už pár automobilov neprežilo a mnohých ďalších, čo pre potešenie môjho diváckeho ja absolútne postačuje. Silne subjektívne hodnotenie: 90% P.S.: Projekcie s účasťou tvorcov začínam mať stále radšej; buď sa s nimi môžete odfotiť, to ak sa vám film páčil, alebo po nich hodiť najbližšou použiteľnou zbraňou, to keď až tak nie. (22.07.2014)

O drama se u cestovatelských dokumentů starají přehmaty, o úžas nad (nad)pozemskou krásou zvolená trasa. Ta přidána hodnota tady jsou trabíci a hostování krtečka. Ne vážně, hodně pohodová, dobře natočená jízda. Krásné exteriéry, kterým vévodí solná pláň a Machu Pichcu, odleželé tuzemské hlášky no a samozřejmě to dobrodružné srdíčko. Krásná práce. (21.03.2021)

Multinárodní cesta za snem, která vede napříč nádherným kontinentem. Už Afrika si mě absolutně získala. Na tohle pokračování jsem čekal hrozně dlouho a hrozně moc jsem očekával. Moje očekávání byla překonána. Opět je každičká vteřina neuvěřitelně zajímavá, ale v tomhle dílu se mi navíc zdálo, že se mnohem více myslelo na diváky u televizních obrazovek a byl jim dodán mnohem lepší materiál k obdivování. Posádka se rozrostla o další sympatické členy, polského Fiata a zapáleného slovenského frajera na Jawě. Zmíněný Marek Slobodník mi brutálně připomínal jednoho slovenského spolustudenta. Vyjadřováním, chováním a prostě vším. Opět nádherné záběry krajiny, špatně sjízdné cesty a další věcičky, které cestu zdravě komplikovaly. Zmíním třeba nádherné mosty se shnilého dřeva, po kterých už nějaký ten čas zřejmě nikdo nejel. Kdybych přes ně měl trabant přepravit, tak bych se nejspíš tak rozklepal, že bych neudržel ani volant. O polském Radkovi, kterému se podařilo během cesty ztratit ne jednou, ale hned dvakrát pas je lepší raději ani nehovořit. Zkrátka dokonalá oslava života v té nejryzejší podobě, kterou musí zákonitě ocenit každý, kdo má ten svůj život alespoň trošičku rád. O tomhle je dokument především. Jediné, co bych zde vytknul je délka stopáže. Většinou nadávám na příliš dlouhou stopáž, ale tady bych si moc rád dal několikrát přidáno. Naštěstí tu je seriálové řešení, které je cca 5 hodinové! (14.07.2014)