Storočie Miroslava Zikmunda

Zajimavy clovek, nezajimavy dokument. Problemem je uz to otrocky chronologicke vypraveni, ale predevsim rozhodnuti nechat herce predcitat zaznamy ze Zikmundovych deniku. Ty se vetsinou omezuji na strohy popis vseobecne znamych historickych udalosti a maji malou vypovedni hodnotu. Vrcholem je pak otresne vlezly hudebni doprovod. Ovsem na nektery z puvodnich dokumentu Z+H se ted rad podivam. (06.03.2021)

Moc jsem toho o Zikmundovi a Hanzelkovi nevěděl. Jen to, že kdysi dávno cestovali po světě. Tohle je docela fain seznámení s jejich životem. Teda hlavně v první třetině. Pak už se hodně mluví, není tolik záběrů z cest a už to prostě moc nebaví. Jako nalákání na nějakou jejich knihu to ale zafungovalo perfektně. (01.02.2019)

Jak to u dokumentů často bývá, ve výsledném hodnocení se odráží spíše zajímavost a informativnost zkoumaného tématu či osobnosti nežli zpracování samotné. Století Miroslava Zikmunda nepřináší vůbec nic nového, ale vyprávění hlavního protagonisty je natolik poutavé, že utáhne i jinak průměrnou kvalitu dokumentu. Tu sráží až zbytečně vysoké množství vypravěčů, které diváka mate (vyprávění samotného Zikmnuda a dalších postav, čtené pasáže ze Zikmundových knih, resp. deníků, archivní záběry s komentářem a osobní Horkého vzpomínky). (23.10.2015)

Přivítal bych více záběrů z minulosti a méně ze současnosti. Např. fotky z pyramid byly úžasné, zařadil bych i další podobné z jiných zajímavých míst. Kromě toho jsem postrádal dvě další věci. Větší míru objektivity autora (příliš nekritický) a odpovědi na četné otázky související jak s rodinným životem, tak tím cestovatelským obdobím. Zkrátka řadě věcí se dokument jaksi vyhnul. To ale nic nemění na tom, že se jedná o vcelku zdařilý dokumentární počin (7/10). (19.09.2014)

Na tento cestopisný dokument, jsem se převelice dlouho a intenzivně těšil. Nakonec to stálo za to. Mirek Zikmund je sympaťák každým coulem, který dává smyl a směr života nejednomu zapálenému cestovateli současnosti. Nejvíce mě fascinuje jeho nepředstíraná pokora, kterou disponuje. Rád bych touto cestou také poděkoval televizi Prima, že do vysílání ve vánoční čas zařadili také něco pořádného místo všemožných sraček, které už každý stokrát viděl a alespoň 1× jsem i já během Vánoc podpořil naše milé televizní společnosti. Nejatraktivnějším prvkem dokumentu jsou samozřejmě dobové záběry z cest. Není jich mnoho, ale o to jsou cennější a půvabnější. Vstupy Petě Horkého jsou spíše rušivým elementem. Také mě vyloženě neoslnil styl vyprávění, kdy vypráví zbytečně mnoho osob a vyloženě těžce nešťastným shledávám způsob vkládání textu do záběrů, ale to vše se do určité míry zdárně skrylo za citlivý příběh o tehdejším režimu, cestovatelské vášni a přátelstvím dvou cestovatelů, které sahalo až za hrob. Myslím si, že by byl na tento výtvor Jiří Hanzelka právem hrdý. Před zhlédnutím tohoto dokumentu jsem snad pouze o dvojici HZ měl povědomí a věděl jsem, co kdysi bylo náplní jejich životů. Tento dokument mi umožnil prohloubit si nejenom znalosti, ale dokonce mi udělal malinkou, docela nepatrnou, rýhu na duši. Člověk si přeci dost věcí uvědomí, či připomene, za což patří těmto dvou pánům můj dík a nekončící obdiv vůči jejich dílu. Zcela jistě jsem tímto snímkem s touto dvojicí neskončil. (29.12.2015)