Réžia:
Petr HorkýScenár:
Petr HorkýObsahy(1)
Poznejte život jednoho z nejvýznamnějších českých cestovatelů a cestopisců. Sedmdesát let si o svých výpravách psal deník. Jeho prostřednictvím lze nyní nahlédnout nejen do skrytých tajů dobrodružství, ale i do duše člověka, který prožil většinu minulého století... (TV Prima)
Recenzie (14)
Píši po druhém díle. Je mi velmi sympatické, jak autor Petr Horký dokument pojal. Sám je jeho součástí, ale ne jako tazatel, resp. ne primárně jako ten, kdo se ptá. Je takovým průvodcem po Zikmundově životě. Umně komponuje Zikmundovo vzpomínání s dokumenty o H + Z a s dokumenty, které tito dva pánové před více než půlstoletím natočili. Cítím mezi Petrem a MZ vztah plný důvěry a empatie. A hlas Kryštofa Hádka je mi v dokumentech obzvlášť příjemný. ()
Tak viděl jsem celovečerní film , ale předpokládám podle režisérá , že se jedná o stejné téma. Pro mě výborné a dozvěděl jsem se spoustu novinek od skoro stoletého muže. A co mě nejvíc dostalo do kolen to jsou deníky od tří let pana M.Zikmunda. Proto je tento dokument opravdu pravdivý a nenjsou to upravené vzpomínky stárnoucího muže . ()
S takovou osobností se dokument točí sám... chtělo by se říct... ale jak poodhaluje Petr Horký, ono to zas až tak jednoduché není. Dostat z profesionála Miroslava Zikmunda emoce a nečekané odpovědi, to je docela kumšt. A tak to řeší přípravou různých překvapení třeba v podobě nečekaných setkání. Velmi povedený dokument, který stručně ve 150 minutách (takový malý paradox) představuje životní dráhu i osobnost jednoho ze tří největších cestovatelů české historie. Fanoušky Z+H potěší a někoho třeba ponoukne k tomu, aby se o tuto dvojici začal zajímat víc. Bohulibý počin. ()
Velmi dobře propracovaný a připravený dokument, který nebyl jen tupým naháněním s kamerou, ale inicioval i zájem samotného pana Zikmunda, např. náhled do svazků StB či oslavné přivítání dobrovolníky. Hezké zpracování, dobrá kamera a obzlváště pak záběry rodného domu ukázali úroveň. Vřele natočená vzpomínka pana gentlemana. ()
Pana Zikmunda mám neobyčejně rád. Vyzařuje z něj stejná aura dobroty a nadhledu, jako z mých, již zesnulých, prarodičů. Nevím, jestli je to důsledek éry První republiky a/nebo charakterových vlastností, ale tomu zrcadlení podléhám a nostalgicky jihnu. ___ Panu Cestovateli a Odvážnému muži přeji pevné zdraví a neutuchající optimismus. ()
Reklama