To Kill a Jackal
Obsahy(1)
Spaghetti western Giuseppe Variho se záhadným pistolníkem Johnem Webbem (Paul Sullivan), jenž se zajímá o zlato a zná cestu pouští. Bandité s plavovlasým bossem Danem Hoganem (Klaus Kinski) se snaží dostat s ukradeným zlatem za hranice do Mexika. Protože se chtějí vyhnout střeženým oficiálním přechodům hranice, nechávají se vést písečnou pustinou Johnem Webbem, který chce za svou službu polovinu zisku. (Mariin)
(viac)Videá (1)
Recenzie (12)
Málo známý, ale dosti zábavný spaghetti western s výraznou postavou Klause Kinského, který hraje banditu Hogana. Dobrodruha Johnny Webba, jenž převádí bandity s ukradeným zlatem přes poušť do Mexika, hraje Paul Sullivan, trochu podobný Georgu Hiltonovi. Tento film rozhodně není velkým uměním, spíše naopak. Přesto jsem se na něj s potěšením podíval. Kinski opravdu poněkud přehrával (jak už si přede mnou povšiml špaček421), ale stejně svým perfidně-démonickým vzhledem upoutává pozornost diváka, který čeká, co ten lotr provede. Pro tento žánr jsou charakteristické i výroky zhýralé ženštiny, jež si kvůli penězům vzala bohatého finančníka. Příjemným osvěžením je pohledná Patrizia Adiutori v roli Sandy a velmi hezké songy v určitých sekvencích filmu. Silné tři hvězdičky, i čtyři bych chápal jako oprávněné... ()
Jediný důvod ke zkouknutí téhle věci byla touha po zjištění, je-li ten kousek skrytě geniální nebo vážně tak špatný. No, přikláním se ke druhé variantě, prostě mě to nebavilo. Skupinka banditů, majitel hospody se svou vnučkou, několik náhodných turistů a velký šéf Klaus, jehož na začátku zavřou do podkrovního pokoje a on tak zcela mimo obraz toho, co se děje dole (tam se ale taky skoro nic neděje) užívá dovolené (čili zřejmě fetuje). Když přijede dlouho očekávaná žena, jež jim měla dopravit zlato a zase rázem odjede (mimochodem jediná nezrzavá), už se jenom čeká. Velmi podivná trvale opilá Klause svádící žena podoby Jitky Molavcové, další žena, jež na vyžádání zpívá Rolničky (předvánoční nálada se tu ovšem nekoná), trocha rozepří (leč banda si nějakých tří mrtvol ve stáji snad ani nevšimne) a něco drsných hrdinů z pískovcových lomů. Ve chvíli, kdy už to člověk ani nečeká, se vydají k hranicím s hrdinou, jenž jediný ví, kudy vede cesta stále dokola procházenou pískovnou. Panoramata jsou patrně velmi hezká, leč ukazovány jsou nám pomocí záběrů: hrdinové hledí do dály a my jim hledíme do ksichtů, abychom neviděli, co před nimi je. A začne jich ubývat... Hrdina by ušel, leč děj žádný, nelogické chování, k čemu vlastně všechny ty ženské?, kam mizí určité postavy, děda od telegrafu je v první části komický až hrůza, věc nudně dramatizující kamera, zkrátka, jako drama v jedné místnosti mizerné, jako drama putovní taky, Klaus si alespoň užil přehrávání jak bylo libo. A tím nejzábavnějším faktem filmu je jeho širák, pod kterým zřejmě po půlku filmu nic nevidí. ()
Pokud se to odehrává v uzavřených prostorech, ať je to ranč či jeskyně, pak je to skvělé. Emoce tu patřičně vřou, kontrast Webbova nelidského klidu a Kinského zvířecího animalismu funguje na jedničku, ve všech těch detailech na tváře to působí krásně upoceně a má to prostě parádní šmrnc. Jenže jakmile se vyjede ven, zjeví se slunko a otevřená krajina, pak se to celé rozpadne, atmosféra vyčpí a když se k tomu přidá klišoidní vyústění, pak to najednou působí neskutečně otravně. I ten Klaus ztratí glanc a nebaví. Škoda. Lepší 3* ()
Nenápadný, ale o to kvalitnější western o jedné bankovní loupeži a cizinci, který se ze zatím ne zcela zřejmých důvodů připlete k bandě, jež ji má na svědomí. Výchozí situace je tedy podobná jako u Tarantinových Gaunerů a dobrá polovina filmu se dokonce odehrává na jednom místě (resp. na ranči, v Gaunerech to bylo skladiště). Asi nebude náhoda, že jde o jeden z Quentinových oblíbených westernů. Provází jej nezvykle melancholická hudba, kterou bych si uměl představit u Butche Cassidyho a Sundance Kida, a dodává filmu příjemně ospalou atmosféru. Co ještě "Shoot the Living and Pray for the Dead" (jak zní anglický překlad) odlišuje od většiny spaghetti westernů toho béčkovějšího vzezření, je scénář s dialogy, které nejsou přehnaně teatrální a mají hlavu a patu, i herci, kteří sice nejsou známí (až na Kinskiho samozřejmě), ale zato vědí, co mají hrát. Líbilo se mi to a moc. A Kinski je tu ve formě. ()
Pre mňa neznámy Paolo Casella v hlavnej úlohe je celkom dobrý týpek a so zloduchom Kinskim rozohrajú solídnu partiu. Prvá polovica v hostinci / dostavníkovej stanici je celkom jasná inšpirácia pre Tarantinovu "hroznú osmičku". V druhej polovici je toho potácania sa po púšti priveľa, nezaškodilo by vysekať pár minút. Inak ale špagety kvalitka s výbornou kamerou a nezvyčajným počtom ženských postáv. ()
Reklama