Čo s láskou?

Každý kto má pozná, vie že romantické filmy vôbec nevyhľadávam. Zastávam názor, že sú cielené skôr pre ženské publikum. Po tomto filme som siahol len preto, že si chcem oddýchnuť od všetkých horrorov a krvákov, a aj sa mi momentálne hodí k mojej citovej situácii. K filmu: Nebudem sa tu hrať na nejakého kritika, keďže týmto filmom nerozumiem. Napíšem len, že mne sa to páčilo, vtiahlo ma to do deja, súcitil som s hlavnými hrdinami, páčila sa mi hudba, kamera, na Michelle Monaghan je radosť pozerať. A ten koniec, ten ma odrovnal. Ak by som sa nehanbil, tak napíšem že aj slzička vyšla :-) (27.01.2015)

Slaďárna od Sparkse, co jinýho se dalo taky čekat. Obě dvě linky, ač s rozdílem 20 let, se doplňovaly výborně. Úžasně vystavěnej příběh, kterej opravdu graduje a to hlavně emočně. Ty city stříkaj všude kolem a nedovedu si představit, že by to s někým nezacloumalo. Je až udivující, že jsou schopni najít přesně dva/čtyři herce, u kterejch to tak jiskří, že jim věřím naprosto všechno. Spousta lidí může namítat, že Sparks píše příběhy podle těch samejch notiček pořád dokola, něco pravdy na to bude. Ale dokud se jim to bude dařit převýst věrohodně do filmu, já budu jedině spokojenej. Dal bych nejspíš 5*, ale bohužel ten telefonát na konci to dost zazdil. (09.01.2019)

Takový je prostě Nicholas Sparks. Buď to berme, nebo se vyhněme zatraceně velkým obloukem. Dědula nejprve vyprázdní pušku do auta gaunerů, aby za pár okamžiků držel v ruce kytici rudých růží a vyprávěl o lásce k zesnulé ženě. Když jde do tuhého, vymyslí Sparks neskutečnou pytlovinu (závěr u železničního přejezdu a vzápětí tu s „šokujícím“ odhalením). Dospělé verze pronášejí zásadní věty o lásce a obětování. To je prostě Sparks. Ona a on. Ona z dobře situované rodiny, chystajíc se na práva. On o vysoké škole neuvažuje, ač by rád, jeho rodina je však postrachem okolí. Fušuje do drog a moc nechápe, proč synáček furt listuje v knihách. On je trochu nesmělý, nicméně nevadí, když jednou otěže převezme ona. Láska jako trám. U jezera, na zahradě, na střeše domu, na věži, v dešti, prostě všude. Jak to s ní dopadne, se dozvíme později. Začneme totiž rozplétat dvě časové linie. Jednu ze studentských let, druhou ze současnosti, kdy se oba dlouhé roky odloučení milenci sejdou u vypořádání závěti právě onoho děduly s kyticí. Postavy zasněně hledí do krajiny, sedí na houpačkách, polehávají v rozkvetlých zahradách, jsou dokonale upravené a zabalené v teplých barvách. Prostě dělají vše, co by rádo dělalo 95% náctiletých, ale nikdy se jim to nepoštěstí. Sparks vše tapetuje neuvěřitelným kýčem, který se nicméně dá snést. Tedy bez závěrečných zhruba pětadvaceti minut, kdy už to nedají ani ty nejuslzenější a nejnaivnější povahy. Prostě celé je to průhledné, jako když Jarda Jágr tvrdí, že reprezentační dres přes hlavu už nikdy nepřetáhne. A my pochopíme, že sledujeme jen dobře obsazenou (dámy Michelle Monaghan a Liana Liberato vypadají dobře, James Marsden mě vždycky bavil a Australan Luke Bracey je kombinací Heathe Ledgera, Paľa Habery a Josepha Gordon-Levitta) a slušně zaplacenou adaptaci pásové červené knihovny. A režírující Michael Hoffman (Báječný den) se nikdy neprodere ani do druhé filmové ligy. Ale abych to upřesnil, zklamaný nejsem, mám, co jsem čekal, jen velká škoda mizerných, předvídatelných a pitomých posledních minut. (02.05.2015)

Do 1:30 by to bylo na docela příjemný ***, celkem zajímavě a ne až tak tupě okoukaně vystavěný, slaďák, ale kupodivu koukatelný a netupý. Pak ale někomu jeblo a celé to sklouzlo do tak pitomého patosu, že se vlastně nevidím ani místním odpad!ům, protože tohle už vyžadovalo značné množství blbosti v krvi autorů, aje mi fuk zda je to takové i v předloze. Ten konec to zabil, s přimhouřenými okama **. (24.01.2015)

Celý dvě hodiny mi utekly jako voda. Není to první film s námětem od Nicholase Sparkse, co se mi líbil. Ale troufám si říct, že je zatím nejlepší. Knižní předlohu jsem nečetla, takže nemůžu srovnávat. Film mě ale dostal všema deseti. A to hlavně skvělou hudbou a výborným hereckým obsazením. Líbilo se mi i to napětí v ději a nejistota konce filmu. A ten konec mě hrozně moc dojal, že i na slzy došlo. 100%. (22.03.2015)