The Lost Skeleton of Cadavra
Obsahy(1)
Padesátá léta byla stejně báječná doba. Mimozemšťané ještě navštěvovali Zemi v létajících talířích zavěšených na drátkách, nosili gumové ještěří kostýmy a od jejich světovládných plánů je zvládlo odradit poznání toho pravého amerického způsobu života. Divadelní dramatik a filmový režisér Larry Blamire této půvabné epoše zasvětil většinu své tvorby. K odkazu takových mistrů fušerských mimozemských útoků, jako byli Ed Wood a Roger Corman, se přihlásil už ve své divadelní hře Bride of the Mutant's Tomb (Nevěsta mutantova hrobu), ovšem tu pravou poctu jim složil až ve svých filmech Ztracený kostlivec z Jeskyně rozkladu, Trail of the Screaming Forehead (Stopa křičících čel, 2007) nebo Dark and Stormy Night (Za temné a bouřlivé noci, 2009). Blamire je především mistr absurdní přeplácanosti. Po spadlém meteoru obsahujícím vzácný prvek atmosférium se pídí nejen mladý a zapálený vědec, ale také skupina mimozemšťanů ztroskotavších na naší planetě a konečně i ztracený kostlivec z Jeskyně rozkladu, jenž se chce vrátit mezi živé. Snímek se pase nejen na groteskních situacích, ale především na rozkošně překombinovaných dialozích využívajících dokonale umělý jazyk padesátkových sci-fi filmů. Pokorná pocta patrně nejvíc zahanbujícímu desetiletí historie fantastického žánru je samozřejmě prezentovaná ve speciálním formátu skeletorama (tedy natočená na laciný digitál a posléze převedená do černobílého obrazu) a vytvořená v podobných podmínkách, v jakých Wood a Corman dávali dohromady své klasické tituly (takže kompletně napsaná za pět dní a natočená za deset). (Festival otrlého diváka)
(viac)Videá (1)
Recenzie (21)
Zvláštní zážitek, který mi ihned připomněl všechny filmy Eda Wooda a také filmy jeho doby. Černobílý, herecky kostrbatý snímek, který je svým způsobem pocta filmům té doby, z kterých si bere naprosto vše. Mimozemšťany, zbraně měnící zvířata na lidi, neskutečné dialogy, které jsou ve stylu obcházení kolem horké kaše apod.. Scifi béčka jsou stále některými fajnšmekry milovány a tohle je přesně ten snímek, který budou takový lidé milovat. Nechybí tomu jistý vtip a tak se nebojte, že by šlo o vážnou záležitost. ()
Ztracený kostlivec z jeskyně rozkladu je film, který se podle mě jednoduše nedá hodnotit špatně. Ono ačkoliv jsou filmy, které mu slouží jako předobraz, často tak špatné, až jsou zábavné (ale občas taky tak špatné, až ani zábavné nejsou), Kostlivec je v interpretaci jejich odkazu a plnění cíle, jenž si tvůrci vytyčili, opravdu důsledný. Proto tu najdete to nejlepší, co dané snímky proslavilo - navíc bez ostychu namíchané hned z několika zástupců onoho padesátkového nízkorozpočtového braku. Jsou tu štěrkovité kalifornské kopce a prašné cestičky, nějaká ta jeskyně, vetřelci z vesmíru v alobalových oblecích, útlá raketa, jejíž interiér se rozpíná, když člověk vejde dovnitř, chlápek navlečený v gumovém obleku monstra, zvířecí žena a další obskurnosti. Kdybyste dali do mixéru Woodův Plan 9 s Robot Monster, vyleze vám z toho právě tohle. ()
Být to prostříhané tak o dvacet minut, čímž by se to vyhnulo některým hodně hluchým místům, jednalo by se o takřka dokonalý počin. A to upozorňuji, že nejsu nějaký fanatický milovník béčkového sci-fi (ikdyž takový Giant Claw je fakt úlet). Tento film si imho užije každý, kdo se umí trochu u filmu odvázat a rád zkoukne poněkud netradiční formu. Ještě třeba zmínit hodně stylovou, téměř neustále hrající hudbu. Některé scény (jmenujme za všechny první setkání mimozemšťanů a doktora s ženou) jsou proste legen....wait for it...dary ! ()
Objektivně ten film samozřejmě nemá na těch pět hvězdiček co mu dávám. Ale já jsem se u něj královsky bavil a celé jeho zpracování a brilantně zvládnuté herecké ne-výkony mi přivodily devadesát minut velmi veselé nálady. Viděl jsem už hodně béček z padesátých i pozdějších let a tohle je pro ně opravdu zručně natočená pocta. Za všechny ty hlášky, mimozemšťany polopaticky vysvětlující že jsou z jiné planety a za kostlivce s jediným upřeným výrazem musím dát plný počet. ()
Co věta, to perla. Hodně vtipná záležitost, na druhou stranu s humorem dost svérázným. Každá z postav, byť je její prostor sebemenší, má několik hlodů hodných zapamatování. I díky tomu mi každá z nich přirostla k srdci. Nepřekvapí, že nejinteligentnějšími charaktery jsou kostra ("Hi Betty") a Animala, žena stvořená ze čtyř lesních zvířat ("Tip, tip, tip, tip, tip")...lidé plápolají na opačném konci stupnice("I'm a scientist, I don't believe in anything."). K tomu jen dodám, že tentokrát jsem si naběhla s mým zvykem nezjišťovat si dopředu o filmu podrobnosti, nabyla dojmu, že jde o sci-fi z 50. let a pár minut v něm bláhově setrvala. Nechť to je důkazem svědčícím: 1) o mém IQ 2) o tom, že Larry Blamire odvedl obdivuhodnou práci a Lost Skeleton není pouhá parodie, ale k dokonalosti dovedená pocta pravěkým béčkovým sci-fi a jeden z nejlepších špatných filmů (plus ideální film na pokec s přáteli). ()
Galéria (11)
Fotka © 2002 TriStar Pictures
Reklama