The House of the End Times
Obsahy(1)
Po dlhých tridsiatich rokoch, ktoré si odsedela vo väzení za vraždu svojho manžela a syna, sa Dulce Alida vracia domov, do domu, kde sa to všetko v osemdesiatych rokoch stalo. Hoci sa odtlačky jej prstov našli na vražednej zbrani, jedného dňa sa otvorí kňazovi, ktorý ju chodí navštevovať, a prezradí mu, že zločin spáchali votrelci. Aké tajomstvo v sebe nosí ukryté dom, ktorý vybudoval v 19. storočí anglický kamenár Irahim a do ktorého sa Dulce nasťahovala so svojou rodinou? (sochoking)
(viac)Videá (1)
Recenzie (60)
"Jen ho píchni, otčíma! Třeba budeš nevinná?" Matka rodu courá barákem a sklepením, s kuchyňským nožem velkým tak, že by s ním mohla 30 let staré matrace krájet, buší do dveří, lomcuje divoce klikami jako blbá z chudobince a trousí po místnostech znepokojivé otázky. Během své vzpomínkové vycházky potkává množství postav, hlavních, vedlejších i zcela vedle, resp. mimo sebe, ozbrojených noži velkými tak, že by se s nimi i za 30 let daly matrace krájet, které courají barákem a sklepením, buší do dveří jako navedení, lomcují divoce klikami a trousí po místnostech znepokojivé odpovědi. Není divu, že z toho matka předčasně zešediví. Když už opravdu neví kudy kam a kde by si ještě divoce zalomcovala, potká děda Vševěda, samozřejmě s nožem velkým tak, že by se s ním ... který se na ni láskyplně usměje a místo tří svých vlasů jí daruje ten nůž, spolu s instrukcemi, koho s ním zapíchnout. Toť v kostce vše. Pardon, málem bych zapomněl na sportovní baseballovou vložku a prďácky smrtící homerun. Ten to fakt zabil :-). ()
Toto rozhodne nie je trefa do čierneho zo strany Španielov. House of the End Times pripomína tortu Psíka a Mačičky. Mieša sa toľko rôznych ingrediencií až sa z toho nakoniec stáva nestráviteľný produkt. To čo z počiatku vyzerá ako ďalší slušný prírastok do „haunted house“ subžánru sa neskôr mení na zmätenú frašku. Prvé „strašenie“ (kto film videl, vie prečo tie úvodzovky) a pobehovanie po dome v prvej polhodinke je pritom zvládnuté na jednotku. Nechýba hutná atmosféra, fungujúce ľakačky, moment prekvapenia a pocit intenzívneho strachu. Bohužiaľ s pribúdajúcimi minútami a prelínaním jednotlivých časových línii sa do popredia dostáva zbytočne prekombinovaný dej, ktorý sa síce tvári neuveriteľne prešpekulovane, no faktom ostáva, že to je len tisíca, navyše nezvládnutá, variácia na iné podobné snímky. Ťažko sa o tom píše alebo prirovnáva k iným filmom bez spoilerovania, ale uzavriem to len tým, že to čo sa chce silou mocou javiť ako precízne vystavaný príbeh je len maximálne účelovým zmäteným pobehovaním po dome v niekoľkých časových líniách. Navyše prekvapivé odhalenia uhádne každý druhý divák, ktorý už nejaký ten film videl aj zo samotného názvu filmu, ktorý je už sám o sebe pomerne výrazným spoilerom. Záver je tak obyčajným, štandardným zakončením bez jediného výrazného momentu, do ktorého sa film dopracuje už ledva na „pol plynu“. Nepomáha tomu aj pomerne televízny look, ktorý pripomína španielske telenovely. Herecky fajn, v prvej polovici aj slušne rozohraná atmosféra a skutočne fungujúce napätie, čo sa však v druhej polovice rapídne vytráca s každou pribúdajúcou minútou. Škoda, potenciál tu bol rozhodne väčší, len to pravdepodobne chcelo režiséra, ktorý by jednotlivé ingrediencie lepšie zmiešal dohromad(d)y. Takto to je len jeden trpký guláš. CELKOVO: 2,5* ()
Zprvu to vypadalo jako klasická historka o bubu domu, ale postupně začala na povrch vyplouvat originální zápletka, která postupně gradovala až do trošičku příliš slzavého konce. Ale to nic nemění na tom, že španělsky mluvícím tvůrcům se to zase povedlo. Má to atmosféru, sem tam nějakou lekačku, straší se dostatečně a nikdo se tu nesnaží děj nějak natahovat. Snad jen v maskérně si mohli dát trošku větší práci, popřípadě místo maskované mladěny najmout stařenu. Divák by to určitě skousnul. Nicméně pořád je to na solidních 80% a co nevidět se můžeme "těšit" na americký remake. ()
Děti, strašidelný dům, matka bojuje o své děti... Tak tohle už je tak otřepaná šablona, až bych z ní zvracel. Ovšem nějaké ty polehčující okolnosti tu jsou: Je to film z roku 2013 a v té době ona šablona ještě nebyla otřepaná tolik (moje chyba, že jsem ho viděl až teď). Je španělský, takže se nese v lehce odlišném duchu, než obdobné filmy americké. Má zajímavou zápletku o prolínání se různých časových rovin. Ale jeho sladkobolné uslzené finále ho bohužel sráží do nevýrazného horrorového středoproudu. ()
La Casa del fin de los tiempos sa sprvoti tvári ako tuctový duchársky haunted house horor, príbeh sa však časom vyprofiluje do osobitého a miestami mrazivého mysteriózneho thrilleru s pozoruhodným rozuzlením, vzdialene pripomínajúceho španielsky Los cronocrímenes. Môj prvý kontakt s venezuelskou kinematografiou skončil hneď päťhviezdičkovým zárezom. ()
Galéria (8)
Fotka © Universum Film
Reklama