Karbon

Vyjdu z biografu a za mnou nějaká žena na někoho volá: " Ty vole o čem to vůbec bylo, ten film...? " :-D To mě pobavilo. Jinak první polovina a možná trochu déle, byla skutečně psycho. Ve třetí třetině se tvůrci předvedli hlavně zvukově. Rodina v domku. Nějak mi nepasoval hlas toho borce se sekyrou, co s ní šil do stromu, jako by ten hlas byl časově špatně přiřazen. Černobílé pojetí bylo na místě a kamera měla pár vynikajicích záběrů(né mnoho), trefně zvukově i obrazově propojených. Pro zajímavost dům rodiny mé přítelkyně rovněž odkoupila šachta a pak jim ho v Doubravě zatopili. Kurviná rulez !!! (09.11.2013)

Karbon je posledním filmem z tvorby L. Bulavy který mi zatím unikal. Bulava má za sebou slabší kousky, který jsou vyloženě odadový ( především v začátcích ) mám na mysli " Tvoje poslední šlapka " a " Bestie z koupelny ", ale i kousky který mají něco do sebe jako " Šest prstů v zeleném ", " Teď ne, Broskvičko " a " Kyselý dech ". Kousek " Karbon " řadím určitě k těm povedenějším filmům z jeho tvorby. Obsahově to sice není žádná extra pecka, někteří " herci " jsou slabší, ale po audiovizuální stránce je to na vysoké ůrovni. Film měl určitě zajímavou atmosféru a proto se přikláním ke 4 hvězdám. (31.01.2019)

Obrazově i hudebně působivé, temně lyrické, experimentální. Expresionistická kamera využívá světel a stínů, detailu i celku, rozostřování, zoomování i nájezdů. Hudba místy připomněla Z. Lišku (což je plus), kterého si zde také umím představit. Les, tiché stromy, mlčenlivé jezero, magický symbol, krev a smrt. Snově halucinogenní a básnické. Příjemné překvapení z českých luhů, hájů a tajuplných vod. (12.12.2018)

Sympatický pokus o psycho horor (což se tady taky neobjevuje), ale u té snahy to bohužel končí. Ono není žádná sranda tohle natočit, chce to pořádný scénář (pokud pan režisér jenom nechce "šokovat", ale v tom případě mrhá potenciálem), nějaký talent a um, vědět, kdy scéna působí atmosféricky a tíživě... A to se podle mě Bulavovi nepovedlo. Vizuálně to v drtivé většině záběrů působí těžce amatérsky i na amatérský film, sice přímo bije do očí, jak se kamera snaží vyvolat nějakou atmosféru, ale v tomhle podání to nemohlo většinou působit jinak než směšně. Hudby je tam zbytečně moc, přeřvává slabší zvuk a vůbec se do tohohle stylu hororů nehodí ani náhodou, snad jen jedna skladba mi tam přišla dobrá. Přitom by to vyniklo líp, kdyby tam častěji bylo ticho nebo třeba bzučení much (viz. nejslavnější scéna z Begottenu), ale takhle to jen podpoří směšně působící záběry a ta metalová (nebo hard-rocková, netuším, v těhle stylech se nevyznám) skladba v titulcích na mě působila, že si ze mě někdo dělal celou dobu srandu. Děj byl jednoduchý (proti tomu nic nemám) a s nějakým pokusem o přesah (který ale z toho moc nevyznívá), horší je, že navzdory tomu je zde spousta zbytečně utahaných scén, které děj nikam neposouvají, atmosféru nebo napětí netvoří a tak jsou úplně k ničemu. Líbil se mi nápad, líbily se mi lokace, asi dvě funkční scény a hodně cením tu snahu, ale fakt nemůžu říct, že se to povedlo. Mohlo to vypadat o dost líp. I na amatérský film. Popravdě mám trochu pocit, že většina vysokých hodnocení je od Bulavových přátel, ale třeba se mýlil. Karbon je první film, co jsem od něj viděl, moc mě nenadchnul, ale třeba to příště bude lepší. Hororové komedie by mu podle mě mohly jít... 3* (17.02.2021)

Obrat o sto osmdesát stupňů a první Lukášův film, o němž můžu říct, že se mi líbil bez jakéhokoli "ale". Tahle vážná, depresivní, znepokojivá poloha, která v podstatě nebere větší ohledy na to, co na to řekne divák, ale jede si podle svého, je mi strašně sympatická. Týpek tam skoro pět minut mlátí sekerou do stromu - kdyby mlátil třeba jenom 30 sekund, bylo by to uživatelsky přívětivější, ale na mě osobně víc zapůsobí tahle delší verze. Atmosféře zásadně pomáhá černobílá barva, která se k danému tématu velmi hodí. Kamera výtečná, několik záběrů (siluety na haldě, břitva & zrcadlo, sestup do vody) naprosto TOP. Příběhově je snímek značně minimalistický, což mi osobně vůbec nevadí, ba naopak si myslím, že po předchozích dvou kouscích (až příliš příběhových) je tohle krok správným směrem - není třeba mnoha dialogů pro objasňování a posunování poměrně složité dějové konstrukce, je více prostoru pro tvorbu atmosféry atd. Zkrátka: mně je prostě bližší tohle minimalistické, artově laděné podobenství, než třeba gore vyvražďovačka (Oči starého Kostelníka) či pocta starým italským giallo filmům (Šest prstů v zeleném). Spousta lidí (hádám, že většina) to bude mít obráceně, takže to zde film nebude mít úplně nejlehčí. Každopádně fandim. (28.02.2014)