Amores perros

Ani (po letech) druhé shlédnutí tohoto filmu ve mě nezanechalo žádné hlubší rány. Je to realistické, syrové, místy trochu krvavé, to je všechno OK, ale prostě mě to nějak zvláště nezasáhlo. Třeba to bylo rozpoložením, nevim...ale špatný film to zase není, má něco do sebe a nuda u mě nenastala... I přesto, že to má dlouhé dvě a půl hodiny.. Každý příběh je něčím zajímavý a každý komu se to líbilo si v tom najde své...i když možná ne tak extrémní... (17.11.2011)

Tak po prezretí tohto veľdiela som musel len skonštatovať, že važne AMORES PERROS (tak sa mi to aj potvrdilo v ďalšom živote). Príbehy, v ktorých hrá hlavnú rolu láska sú veľmi zaujímavé, napínavé a smutné. Pri tých psích zápasoch mi išlo až srdce puknúť, keďže som veľký milovník psov a toto sa proste nerobí. Najviac ale mi bola sympatická postava bývalého profesora a v príbehu houmlesáka, ktorý mal fakt zaujímavý job...a jeho riešenie situácie (posadiť dvoch na stoličku dať medzi nich pištol a vyriešte si to chlapci) považujem za jednu vynikajúcu scénu. 8,5/10 (06.01.2012)

Jak tu někdo už psal - mexické Pulp Fiction. A já bych nemohl nesouhlasit. Má to náboj. Příběhy jsou zajímavé, prolínání jen okrajové, ale kvalitní. Fakt se mi to líbilo. Sice mi to v jednu chvíli přišlo až mc natahované, ale zase se to solidně srovnalo. První příběh byl pro mě asi nejzajímavější. Supr herecké výkony, dobrá hudba a fakt parádně vymyšleno. (10.01.2012)

Amores Perros je první film, který jsem od Alejandra Gonzála Iňárrita viděl. Asi navždycky už u mě bude mít mezi jeho filmy svoje první místo. A to hlavně kvůli tomu, že díky Amores Perros jsem si tohoto mexického režiséra zamiloval. Nejen v tomto filmu, ale i v ostatních jeho snímcích, se mi moc líbí, jak umí pracovat s časovými liniemi, jak všechno plete mezi sebe a díky tomu celý film graduje a nabírá na otáčkách. V neposlední řadě se mi také líbí realistické znázornění všech problémů hlavních postav a jejich osudy, které nejsou nejšťastnější, ale o to více emotivnější. Amorres Perros tedy u mě bude vždy tím filmem, od kterého jsem nic nečekal a nic o něm nevěděl, ale nakonec se z něj vyklubal mistrovský kousek z rukou geniálního režiséra. (24.01.2012)

Chápu, že tenhle druh filmů se musí brát trochu jinak. Navíc jsem si poslední dobou na ně tak zvykl, že jsem se na tento i těšil. Jenomže výsledek nebyl ani pozitivní ani negativní. Nic extra. Prostě průměr. 60%. (19.05.2012)

Můj první film s Alejandrem Gonzálezem Iñárrituem, na který jsem se hrozně těšil, bohužel přišlo zklamání. Tak hlavně nevím co na tomhle filmu bylo tak brutální, jestli je pro lidi brutální to, že jsou psi zakrvácení, tak to jsou asi slabé povahy, jediná věc, která se shoduje s komentáři některých uživatelů je špína. Ano špína ta tam byla hodně. Pro mě Amores perros nebylo vůbec brutální (tím se nechci vytahovat). Hrozně mě ty čtyři hvězdičky štvou, nejradši bych tomu opravdu dal ten plný počet hodnocení, ale za co? Za to, že jsem se v poslední části filmu jen nudil, za to, že jsem čekal větší brutalitu a té tam nakonec tolik nebylo? Ano násilí ano, ale brutalita ne. Opravdu perfektní byla první část. Podobnost Pulp Fiction tam je, ale je to dost špatná podobnost, aspoň oproti Pulp Fiction. Možná, že film moc kritizuji, ale já čekal skvělý filmový zážitek. Navíc mi to přišlo zbytečně dlouhé. Nebo některé scény tam byly zbatečné. První část Perfektní rozjezd filmu, skvělý zážitek, solidní výkon herců. Všechny žánry, které film obsahoval fungovaly na sto procent a v tom případě celá část filmu fungovala na sto pro :). Ani malé zahlédnutí a projev nudy. Druhá část Výrazně slabší a nudnější, aspoň když už ta část chvíli běžela. Ani jedna z těch dvou postav této části mi nepřišla sympatická a hlavně ta uječená ženská, která každou minutu řvala kvůli svému krásnému, učesanému a jím rozmazlenému pejskovi. Poté se do řvaní přidal i nevěrník a část skončila trošku lépe, ale většina části byla slabota. Třetí část Nejnudnější, nejslabší. Celou tuto část jsem pronudil, žádná pořádná vražda, kterou jsem nakonec po celou část očekával. A to jsem si myslel, že ten partyzán bude mou nejmilejší postavou. PS: Alejandro González Iñárritu nezklamal, ale čekal jsem víc. Mnohem víc. (08.03.2013)

V Amores Peros je sice vidět potenciál režiséra, ale musím říct, že je to neskutečná nuda. Příběhy nemají žádný přidanou hodnotu, žádný spád, žádné napětí a po jejich zhlédnutí jsem si řekla tak maximálně hmmm. Kdyby měl film tak aspoň o hodinu méně, určitě by mi přišel lepší. (01.03.2015)

Sonda do tří osudů, jež se navzájem prolínají. Naturalistická kamera i režie, která Vás vtáhne do děje a nepustí. Průvodcem je sám život a pes! (09.10.2023)

Nemohu si pomoci, ale jak moc jsem se na tenhle film těšil, tak moc mě zklamal! Musím, říct, že to nebyla jen má reakce, ale všech lidí, kteří to u mě sledovali. Jako jeden muž se všichni ptali: "O co v tom filmu vůbec šlo?" Opravdu nějak nechápu nadšení většiny lidí a i odborné veřejnosti z tohoto filmu?! Ale tu jednu hvězdu si to rozhodně zaslouží, za opravdu netradiční kameru. :o) (01.07.2002)

Film jehož největší slabinou je druhá povídka a nepříliš kladený "puntičkářský" důraz pana režiséra.. Je tam spousta menších drobnůstek,které mě hned na první zhlédnutí upoutaly víc než je zdrávo..Ale jinak opravdu příjemný mexický nářez,obzvlášť teda první povídka s psíma soubojema.. (28.06.2005)

První část nabere svižné tempo, hrdinové a jejich osudy jsou tu skutečně poutavé až se člověk těší jak to všechno dopadne. Druhá třetina je taková lepší telenovela o modelce zmrzačené autonehodou. IMHO jednoznačně nejslabší segment postrádající grády v závěru a pořádnou pointu. Většinu času jsem si přál ať už to skončí. Poslední část - drama o bezdomovci, který není tak docela tím, čím se zpočátku zdá být, má pár silných momentů, ale vleče se zbytečně pomalým tempem (stopáž mohla být klidně poloviční). Nenudí to - na to je Inárittu příliš dobrý režisér (i když své mouchy má) ale nevybočuje z průměru. Navíc mi to místy přijde dost umělé, Inárittu zbytečně tlačí na pilu, ždíme z diváka emoce....a alespoň v mém případě povětšinou neúspěšně. (26.05.2006)

3 silné životné príbehy alebo vlastne taktiež psí príbeh (12.01.2007)

8/10 (02.09.2008)

Jednoznačně kultovní záležitost. Iñárritův v podstatě první počin a hned takováhle odrovnávající pecka. Tenhle režisér zatím v každém svém filmu prokazuje, že je výjimečný - nabízí vždycky několik úhlů pohledu, jeho příběhy jsou tvořeny změtí rozmanitých lidských osudů, které se v určitém bodě střetnou - takovou formu jen tak někde nenajdete. A v tom je Alejandrova tvorba jedinečná, pro mě fascinující. Amores perros je navíc film hodně syrový, 21 gramů se mu sice lehce vyrovná, ale nejspíš proto, že Amores perros tady byl dříve, zůstává pro mě jedním z nejsilnějších diváckých zážitků. Iñárritovy filmy jsou prostě jiné. Skvělé. (27.10.2008)

Drsný film o životě. O lidských osudech a vztazích, které jsou vzájemně propleteny možná víc, než si sami uvědomujeme .... A to vše natočeno v takovém tempu, že jsem seděla se zatajeným dechem a říkala jsem jsi : Sakra, jak tohle dopadne? .... Velmi zajímavý filmový zážitek. (10.03.2009)

Postupné prolínání příběhů je, řekl bych, vždy tvrdým režisérským oříškem, když se ale udělá dobře, stojí to za to! V tomto filmu se oříšek sice nepodařilo úplně uspokojivě rozlousknout, leč i tak to za to stojí. Všechny příbehy jsou dost dobré, mému srdci je však asi nejblyžší ten o El Chivovi. Všichni lidé potřebují projevovat a cítit lásku. Nájemnému vrahovi, pro kterého ztratili lidské životy cenu se stali nejblyžšími společníky jeho psi. Je vrahem a bezdomovcem, přesto se zdá být morálně nejlepším člověkem ve městě... (14.03.2009)

Určitě skvělý film, ale měl jsem pořád nutkání ho přirovnávat k novějším 21gramům... Takže nakonec silnější 4*... (08.06.2009)

Dlouhou dobu jsem se odhodlaval na tendle film s míněním, že to nebude az tak dobry jak vsichni rikaj... A nakonec jsem se nechal premluvit a nelituju. Skvělý film (a jak mi příjde někdy s kulhavým hereckým provedením [ale Emilio Echevarría je tam naprosto skvělý]), který jsem urcite neviděl naposledy. Příště se ale podívam asi dřív než se nechám zase premluvit ... (13.09.2009)

První příběh jednoznačně nejlepší, vysokou laťku držel podle mně i druhý příběh, i když pes Richi mě pěkně štval, nicméně konec trochu zklamal, proto ****. (26.12.2009)

Nejlepší, nejdrsnější a také nejsyrovější film od Iñárrita. Škoda jen té prostřední povídky, jinak by to bylo za plná počet. Navíc ta hudba byl skvělá. (26.05.2010)