Amores perros

Ińárritu je borec. Tenhle film je přímým opakem toho, co jsme zvyklí vídat v latinskoamerických novelách. V Esmeraldách atd. jsem svědky neuvěřitelně podprůměrných výkonů, ubohých dějů a černobílých postav. Člověk by si pomyslel, že tam ani nemají filmové školy, když jejich nejvíce viditelný produkt je tak žalostný. Sice je to jako srovnávat Trošku s Kubrickem, ale stejně si to neodpustím. Amores perros díky třem odlišným příběhů umě sestříhaných do filmečku utíká fofrem a člověk se ani nenaděje a už je konec. K tomu se člověk kochá silně nadprůměrnými hereckými výkony, poutavou kamerou a strhující story. Bravo. (14.02.2005)

Amores perros je trojpríbehový film z prostredia mexického veľkomesta, ktorého príbehy sa vzájomne prekrývajú a sú plné surovostí, násilia, špiny a krvi. Vo filme sa asi nenachádza postava, ktorá by mohla zabojovať o divákove sympatie. Napriek tomu všetky postavy pôsobia vďaka svojej živočíšnosti a bezprostrednosti prirodzene a vierohodne. Film je nakrútený veľmi realisticky, dialógy neznejú umelo a hudba nenútene vytvára atmosféru. Výborná je aj kamera, ktorá zapája diváka do deja. Takže jediné nedostatky tohto mimoriadneho filmu vidím v tom, že niekedy stráca tempo, jednotlivé príbehy majú rozdielnu úroveň a spojené príbehy nevyvrcholili na konci, ale takmer na začiatku filmu. (10.11.2012)

Já jsem naštěstí kurevskou stranu lásku ještě nepoznal. Věřím však, že když někdo nechává kvůli své lásce masakrovat svýho čokla, vyhranou fůru peněz jí nastrká, pěkně si s ní zasouloží, rozhodne se s ní utéct, nechá bráchovi zvalchovat záda a ona mu s ním uteče, nebo když člověk kvůli své milované sexbombě opustí rodinu, všechny peníze nastrká do hnízdečka lásky, které potom sežere jejího pitomýho čokla, aby pak ona při nešťastné nehodě přišla o nohu a úplně se zvencla, tak si pak řekne... Amores perros... 80% (14.12.2012)

Nejenom kompozičně, ale i stylově a filmařsky jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy vůbec viděl. Ani se nechce věřit, že jde o úplný filmový debut, mexický režisér Alejandro González Ińárritu tu již naplno a velice zkušeně a rutinérsky nastínil divákovi svého filmařského génia, když do plného světla ho poté o 3 léta později postavil již v Hollywoodu na režijní stoličce zatím svého vrcholného filmu 21 gramů. Amores perros je v té době (asi hlavně díky megaúspěchu Tarantinovského Pulp Fiction) velmi módním filmem povídkovým. A stejně jako v Historkách z podsvětí se všechny tři povídky vzájemně proplétají, doplňují, reflektují a posunují význam a smysl filmu samého. Velmi důležitou roli tu pak hrají psi (už z názvu odkazující ,,psí láska") - oni jsou symbolickými hlavními aktéry filmu, i když je jasné, že o lidi kolem nich jde pak především. Ať už složitý milostný trojúhelník z povídky úvodní, reprezentující sociální dno společnosti, v konfrontaci s ním pak hlavní představitelka povídky druhé, jako kontrast k prvému, a obé shrnující a oba světy (tím, co se o něm v průběhu filmu postupně dozvídáme) prostupující hrdina - nájemný zabiják - ex-profesor (se zneklidňující minulostí revolucionáře) jako nejzajímavější i nejdůležitější postava z povídky poslední. Celý tento složitý konstrukt je jakousi dokonalou metaforou nepřehledné sociální situace v mexické společnosti a především odrazem jejího hlavního města, neuvěřitelné mnohamilionové megapole. Jakýsi novodobý labyrint světa a ráj srdce... (o významový řád výše se režisér pokusil zpracovat toto podobenství i ve svém třetím filmu Babel - Babylon) Ińárritovi se podařilo říci o současné mexické společnosti svým filmem více, než by se možná vešlo do několika knih. Jeho neokázalé výrazové prostředky (tónování filmu, práce s barvami, střih, hudba...) svědčí o promyšlenosti a propracovanosti celého složitého filmového povídkového konceptu a tento mnohorovinatý umělecký útvar cizelují do podoby novodobého Občana Kanea, i když ve zcela jiném a nesouvisejícím kontextu... (27.01.2007)

Originální a zajímavý film je pozoruhodně odtočen. Jinak, než jsme zvyklí, ovšem typicky pro pana Iñárritu, který se v tomhle vyžívá a dává divákovi možnost si poskládat mozaiku. Jeho tvorbu jsem viděl nezvykle obráceným způsobem, Babel, později 21 gramů a klenot jako Amores perros jsem si nemohl přeci nechat ujít. Jsem rád, že jsem situace využil, ale film je zbytečně zdlouhavý a často emočně nevyvážený, příběhové linie jsou propastně rozdíloné, první část byla spíše nudná. Druhá hodně realistická a nejzajímavější. Třetí hodně napnutá, emočně přetékala i díky výborně vybrané muzice. Kdybych si měl vybrat mezi Babelem, Amores nebo 21 gramy... nevyberu si ani jedno, protože s jeho tvorbou se nemohu úplně stotožnit. (27.04.2008)