Rukojemník

Tak bohužiaľ. Skutočne ešte potrebujeme v súčasnosti rozprávky o socializme? Nepotrebujeme o ňom už aj umelecké filmy? Ale dobre, lenže to by musel byť Nvota viac ako remeselník, ktorý iba pretavuje riadky scenára do obrázkov bez akejkoľvek snahy o invenciu. Postavy sú jasne zaraditeľné už od začiatku, skutočná zmena prichádza iba pri jednej z nich a aj tá pôsobí vykonštruovane. Prvých 70 minút sa v podstate nestane vôbec nič, potom zrazu film dostane až zbesilý spád a znova, pôsobí to vykonštruovane. Pritom je zrejmé, že kniha mohla poslúžiť na skvelú adaptáciu, ktorá sa mohla stať klasikou. Lenže to by musel totiž niekto iný ako ten, čo nás už obdaril dvoma absolútne priemernými filmami z týchto dôb. Taký otec Petra je značne nesympatický, jeho odchod v minulosti sa tiež nezdá byť morálne podľa filmu v poriadku a ja by som radšej zostal s dedom, aj keď za tou nesprávnou stranou plotu. (01.01.2016)

Máloktorý film dokáže tak jasne a presvedčivo pomenovať, čo je dôležité. Úcta k predkom. Kamarátstvo bez ohľadu na ideologické východiská (ľudia sa totiž dokážu dnes rozkmotriť napríklad na odlišný názor na Rusko, islam atď.). Pomoc zvieratám. A tiež ľuďom, ktorí zvieratá prirodzene milujú, hoci sú mentálne inde. Potreba chrániť ženy pred agresiou. Prináša aj poznanie, že mnoho ľudí sú arogantní hajzli už od detstva. Nikdy sa nezmenia. Iní si v sebe vplyvom výchovy a vzdelania dokážu nosiť česť a úctu k prírode. Vyhnúť sa podraznému, zištne ambicióznemu konaniu. No a potom je tu tretia kategória, ľudia, čo v sebe nosia ideály, profesne sú nútení k problematickým veciam (udavačstvo, potláčanie slobodného vyjadrenia), no v konkrétnych situáciách sa v nich zmysel pre nekrivácke jednanie obnoví (hoci tým len chránia rodinu). Takýto charakter reprezentuje major v podaní p. Vetchého. Nielen on hral skvostne. Všetci zúčastnení vystihli to, čo im scenár predpisoval. Skvelý príbeh o chlapcovi, okolo ktorého politické udalosti bežia akoby mimochodom, ale predsa. Dokonca tak silne, až sa dostali do názvu filmu a jeho ústredného námetu - snahy o opätovné spojenie emigráciou rozdelenej rodiny. (08.03.2015)

Všecko za mě napsal nascendi. Jen bych rád povyprávěl jeden příběh. Tak tady máme návrh udělat film, režisér je vrták, scénář stojí za hovno, zcela mimo realitu, ale ideologicky nelze nic vytknout, film vede diváka tím správným směrem. A nic lepšího beztak nemáme. Všelijaké komise, nikým nevolené, leč ideologicky náležitě prověřené, to přežvýkají, zhodnotí a dají tomu zelenou, tedy peníze. Vydřené z daňového poplatníka. A teď kontrolní otázka, soudruzi: Stalo se to za bolševika, nebo v roce 2014? --- Jedno pozitivum film má - hudební složka je kvalitní. (29.06.2016)

Další snímek, vypořádávající se s rudou minulosti naší společné republiky. Opět před srpnové týdny a měsíce a opět osobní i rodinné osudy. V tomto případě má ovšem film velmi slušnou úroveň, až na pár trochu laciných míst a také možná přehnané chování některých dětí (banda černogardistov by se spíše hodila do filmu z konce druhé sv. války) se jedná o velmi autentickou podívanou do minulosti. Ukázkové vedení dětských herců je základem kvalit celého snímku a může být inspirací pro mnoho jiných tvůrců. Slovenština, čeština maďarština, skvělá režie i velmi slušné vyprávění Petrova příběhu, jehož dospívání se díky době velmi urychlí a jeho morální priority se stávají silnějšími než u většiny dospělých. (02.01.2016)

Abych sledovala s rozkoší další film, který vrcholí rokem 1968 se nestává příliš často. Ale měla jsem to štěstí vidět původní nepředabovanou verzi, takže jazykový spletenec česko-slovensko-maďarský v naprosto autentické podobě. Milan Lasica a Libuše Šafránková jsou okouzlující jak jen dokáží ve svém věku být, o Ondřeji Vetchém také už nepochybuji. Vysloveně jsem se kochala. #finaleplzen (11.05.2015)