Obsahy(1)
Píše sa rok 1990 a v Abcházsku zúri vojna. Starý Estónec Ivo ako jediný člen rodiny zostáva v krajine a pomáha priateľovi Margusovi so zberom mandarínok. Vojna však na seba nenecháva dlho čakať a zakrátko v ich blízkosti dôjde ku krvavému konfliktu, po ktorom zostanú traja mŕtvi a dvaja zranení. Ivo sa ich rozhodne oboch zachrániť, problém je však v tom, že jeden je Čečenec a druhý Gruzínec. (Madsbender)
(viac)Videá (1)
Recenzie (100)
Jeden z nejúžasnějších komorně laděných snímků, který nádherným způsobem poukazuje na absurditu války. Mandarinky mají od samého začátku až do úplného konce perfektní atmosféru, umí v divákovi vyvolat silnější pocity a potěší jej nejen skvělými hereckými výkony všech čtyř hlavních hrdinů, ale také úžasnou hudbou. ()
Další z filmů, který se pozastavuje na nesmyslností a absurditou války. Přesný, jasný, herecky velmi přesvědčivý. I když je rok 2015, je v mnohém aktuální i dnes. Osobně bych ho nechal promítat na Ukrajině, aby se pánům z obou nezsvářených stran konečně rozsvítilo v hlavě a vedli spolu dialog a ne spolu nesmyslně a hloupě válčili. ()
Zprvu jsem byl k Mandarinkám velice skeptický, jelikož nejsou ze zrovna filmově atraktivní krajiny, jenže dokázali se nominovat přes spoustu velice kvalitní filmu a něco na nich přeci musí být. A ono taky je. Velice minimalistické drama odehrávající se pouze na jednom místě ve válkou ničené Abcházii s několika herci a celkově je děj velmi jednoduchý a komorní. Je také všem velice intenzivní s takovým tím lidským přesahem, kde musí národnost a náboženství stranou. Opravdu krásný velký-malý film. ()
Téměř komorní, anti-válečný film, s krásným příběhem, jenž realisticky vykreslil nesmyslnosti války z pohledu nevinného civilisty. Křehký příběh, zasazený do opuštěné vesničky uprostřed bojů, kde jediné co zůstalo, je mandarinkový sad, dokonale vyvažují syrové a hluboké dialogy. Nevím, čí je to větší zásluha, snad skvělou režií, snad postavou moudrého starce Iva, ale tento neznámý film si mě získal od první minuty a vůbec neváhám ho ohodnotit plným počtem. ()
Slavní režiséři mají svůj typický rukopis - a v podstatě proto jsou také slavní. O to je ale zároveň podnětnější podívat se na film režiséra, jehož rukopis běžně známý není. Zaza Urušadze má nejen pěkné jméno, ale i jeho rukopis je podobně vyhraněný. Střet civilizací (Estonci - kultivovaní a usedlí, Čečenci a Gruzínci - divocí, s domovem kdovíkde), jehož je film parabolu, zobrazuje ve smířlivých barvách, "stačí jen málo a bude to dobré". Na pozadí se ale odbývá ještě další střet: střet generací, který rovněž probíhá smírně (jejich názorové různosti jsou stmeleny čestným jednáním). A tak, i když dva ze čtyř protagonistů válku v "mandarínkové zemi" nepřežijí (a i jinak je tam více mrtvých než živých); naděje zůstává pro toho, kdo zůstal, i pro toho, kdo odešel. ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (6)
- Prvý estónsky celovečerný film, ktorý bol nominovaný na Oscara. (Real Tom Hardy)
- Scenár bol napísaný za dva týždne. (Real Tom Hardy)
- Hudbu k filmu skomponoval gruzínsky folkový a poprockový hudobník, Niaz Diasamidze. (Dinoroth)
Reklama