Muž bez minulosti

Tak jako spousta Kaurismäkiho hrdinů i tento je hned zpočátku v nezáviděníhodné situaci. Co se mi ale na muži bez minulosti líbí, je způsob, jakým svoji situaci přijímá. Neztrácí odhodlání, odvahu, naději, nenechá svět plynout kolem sebe. Nečiní mu problém bydlet v bezdomovecké kolonii, hledat (byť mizernou) práci... Nikdy není tak blbě, aby nemohlo být ještě hůř. (01.08.2011)

Film mě prvními okamžiky velice navnadil. Scéna ve vlaku, následovaná útokem mladíků a pak ,,vstáním z mrtvých", to nemělo od dokonalosti daleko. Bohužel, postupem času se to proměnilo v... nic. Nebylo to nudné, ale ani nezapomenutelné. Je pravda, že Kaurismäki se snaží ze všech sil vysvobodit romantické příběhy od nejrůznějších klišé. Problém je, že do nich asi ta klišé patří. Nevím. Jsem z toho trochu rozpačitý, potřeboval bych to vidět ještě jednou. Každopádně se mi ale líbilo provázání příběhu s hudbou a absurdní situace, vyplývající z na první pohled tak nicotného problému, jakým je nevědomost svého jména. (12.01.2007)

Zajímavý film o muži o kterém víme pouze to že vystoupil z vlaku a po šarvátce s chuligány a ráně do hlavy utržil kompletní ztrátu paměti.Když se probere neví kdo je ani zda má někde domov a rodinu.Začíná proto od nuly na okraji společnosti...po jídelnách a azylech....seznamuje se s novými lidmi kteří budou teď jeho rodina.Jemu je to fukar...neví co bylo před tím a neví jak se jmenuje....a už se to nedozví...ani my. (31.07.2008)

Mé první setkání s Kaurismäkim a finskou kinematografií vůbec asi nemohlo dopadnout lépe. Bavily mě kamenné výrazy herců, mnohdy absurdní scény, líbila se mi myšlenka solidarity a nezištné pomoci druhému v nouzi (Jeden příklad za všechny: titulní hrdina přijde do kavárny, poprosí o hrnek vody, která je zadarmo, a louhuje si v ní vlastní sáček čaje. Nejen, že ho z kavárny nevyhodí, ale ještě mu donesou zbytky z obědového menu.). Soundtrack se taky moc povedl. Prima záležitost. (30.01.2020)

Dle mého zbytečně unylá povídačka o "druhém narození". Jediné co mě zaujalo je, že i přes chladný styl vyprávění (pro mě charakteristický rys Severské kinematografie), můžu film označit přídomkem - radostný. A také nesmím zapomenout zmínit scénu bankovní loupeže, ta má v sobě totiž cosi nezapomenutelného. 65% (14.09.2012)