Pozůstalí

Pozůstalí jsou ze stejného těsta jako francouzští Les Revenants. Také je to o důsledcích mysteriózního jevu na běžné lidi a o ztrátě a vyrovnávání se s ní; ať již se postav dotkla přímo či nepřímo. Rovněž jde o hutnou komorní psycho(logickou) bezútěšně melancholickou depku a o jedincích kteří jsou jeden každý tak či onak v háji a ani tak nežijí jako spíše přežívají bez vyhlídky na lepší zítřky. A všichni k tomu mají oprávněný důvod (a u všech ho postupně zjistíme). Je to čistě a jen o živoucích postavách, které vám nebudou ukradené. Pokud očekáváte či snad vyžadujete náhražku za Ztracené (a ona by kombinace „Lindalof a ztracená dvě procenta populace“ něco takového papírově i slibovala); tedy seriál naplňující škatulku mysteriózní sci-fi, kde se řeší „jak a proč“, tak se obraťte spíše na FlashForward, protože tady nepochodíte a ostatně ani nebylo záměrem tvůrců, aby zde takový divák pochodil. Každopádně premisa je těžená až na kost a daří se vytvářet dojem „že až jednou nevysvětlitelně v mžiku oka zmizí dvě náhodná procenta světové populace, tak tři roky poté to bude mezi běžným plebsem na americkém maloměstě vypadat přesně takto“. Každý bude hledat odpověď, ať již v náruči církve, v kultech vznikajících jak houby po dešti, v nihilismu, drogách, konspiracích či děláním „jako by se nic nestalo“. Uvěřitelnost sci-fi (chceme-li mermomocí toto za sci-fi označovat) je ve zdánlivě nepodstatných detailech; ve věcech neexplicitně řečených, ale zapracovaných tak, že vytvářejí fungující společnost. A v tomto nemají Pozůstalí konkurenci; ať už je berete jako sci-fi, satiru na americký sen či snad alegorii na svět po 9/11, tak působí uvěřitelně. A ještě v něčem nemají konkurenci… V emocionálním prožitku; druhou tak neprvoplánovitou (snad nikde jinde než v produkci HBO by neprošel odvážný tah nedat devátou epizodu jako pilotní; přitom to dává dokonalý smysl, protože takto je to mnohem působivější a o tolik více zdrcující) emoční ždímačku nenajdete. Druhá a třetí série pak sympaticky a nečekaně změní styl, do jisté míry i žánr a vůbec celkové zaměření. Je nesporné, že jsou mnohem sevřenější, mnohem více se v nich děje (a dává to smysl), jsou čistě "filmařsky" na absolutním vrcholu seriálové tvorby, emoce nelacině ždímou jako nic jiného a nelze proti nim říct ani ň. Jen osobně mi tak nějak více sedla řada první o obyčejných lidech ze zapadákova spíše než ty zbylé dvě o lidech (zdánlivě a z jejich pohledu) v centru všeho "existenčního" dění. Každopádně všechny jsou skvostné a natolik své, že nic podobného nenajdete. Úplné finále ovšem výtečné a trefně jdoucí po esenci celé série ve vztahu "nutnost jakýchkoli odpovědí, klidně i laciných (ne)náboženských obezliček, v rámci nás versus nemožnost odpovědí a věčnou nejistotu". | S1: 5/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 (20.10.2014)

Rozhodně ne seriál pro každého... těžce pocitová věc, která může být pro lidi, co zcela postrádají jakékoliv empatické schopnosti, těžce nudná a roztahaná vydíračka.... ovšem pro mě, jakožto velice empatického člověka, se jedna o naprosto špičkově vystavěné drama s mnoha alegorickýma vsuvkama, fantastickýma hereckýma výkonama a hudbou, která dokázala i z několika plochých scén udělat neskutečně emotivní momenty. Už dlouho se mi nestalo, abych celou řadu shlédnul během dvou dnů. První série - 100% .... Druhá řada ještě přidala na atmosféře a scénáristické preciznosti a i přesto, že je poměrně odlišná od té první, je stejně tak dechberoucí. Závěrečnej díl je pak jedno z nejlepších seriálových finále co jsem kdy viděl. Pro Justina Therouxe chci Emmy a nemůžu žít bez další řady. Druhá série - 100% .... Opět zcela něco jiného, než jsme viděli v předešlých dvou řadách. Tvůrci ubrali na mystičku a tajemnu a přidali tunu podobenství, alegorií a filosofie a zabalili to do špičkově natočeného a neskutečně mistrovsky zahraného psychologického dramatu. Hudba to vše opět dovádí do výšin, které nelze popsat lidskou řečí a nelineárnost celého vyprávění není nic menšího než hotové mistrovské dílo. Během závěrečného dílu jsem se 3x emocionálně rozsypal a po skončení jsem věděl, že tento seriál mohu zařadit na první místo nejlepších seriálů, které jsem kdy viděl. Děkuji. Třetí série - 100% (27.09.2015)

Nápadem poutavý seriál, ze kterého mi nakonec zůstala pouze vynikající hudba Maxe Richtera. Nepřístupné, chladné, podivně vyprávěné. Dal jsem tomu možnost a vydržel 4 díly s nadějí, že se to bude někam posouvat ale nestalo se tak. Věřím, že si v tom spousta diváků něco najde, já bohužel ne a v tomhle případě mě to trochu mrzí, protože mi chybí nějaká seriálová "stálice" která by chvilku vydržela. (23.03.2023)

1. SÉRIE Velké podivné něco... snad od Twin Peaks jsem neviděl seriál, který by byl tak jiný. The Leftovers z toho však netěží tak, jak by mohl. Neříkám, že je to sračka, ale často to diváka - i přes výborné herecké výkony všech - nudí. 2. SÉRIE Od podivné první série jsme se dostali do městečka Jarden v Texasu, kde nám k některým původním postavám přibyly další - nové. Mnohem vyváženější, příjemně "weird" a musím zmínit skvělou hudební složku - ať už tu orchestrální či soundtrackovou. (23.09.2014)

„UDÁLOSTI 14. ŘÍJNA SE DOTKLY KAŽDÉHO Z NÁS,…“ /// Po zmizení 2% populace, jsem očekával lavinu neuvěřitelnejch záhad. HOVNO! Vyvalilo se akorát několik osudů, který nemaj šťávu. Záhadný společenství bílejch kuřáků si nedělá starosti s rakovinou, ani s ničím jiným. Sere všechny a mě vlastně taky, páč místo hejbání příběhem, zvyšuje maximálně tržby tabákovýmu průmyslu. Je tady fajn ukamenování, ale tím asi výčet kladů končí. Je to nudný a vo hovně! (vím, že se vopakuju, ale voni si začali!) Nakonec to vzbuzuje jakýsi otázky ohledně lidí, ale zrovna v tomhle já mám celkem jasno. A jestli to mělo filozofovat i jinak, tak to sem ňák nepobral. Ještě že to má jen 10 dílů! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2011 napsal Thomas R. Perrotta, neznám. 2.) Jsem předplatilem časáku National Geographic. 3.) Thx za titule ,,mark82“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (18.05.2015)