A čo ďalej, Baltazár

Film o oslovi, který na vlastní oči i kůži prožije ten fakt, že lidstvo je hříšné. A co dále, Baltazare se podle mě Bressnovi povedlo víc, než Muška. Filmařsky je sice stejně precizní, ale z hlediska atmosféry a příběhu mě chytl víc. Přišel mi i dost promyšlený a nakonec bych mu strašně rád dal plný počet, ale prostě nemůžu. Nemůžu, protože mě dost zklamal konec. Celý ten film ukazuje krutou realitu, ukazuje je skvěle, ale i v realitě je vždycky, ať se děje co se děje, aspoň zrnko naděje. Jenže tenhle film je beznadějný od začátku do konce a právě alespoň to zrnko, díky kterému bych si řekl "Jo, tak krutý může život a svět být.", tady prostě chybí. Navíc posledních 10 minut ten film zabíjí totálně a dělá z toho bezvýchodnou, nihilistickou depresi, jelikož se zde prostě pokazí všechno, co může (a SPOILER scéna, ve které se stará žena modlí, aby jí Bůh nebral jejího manžela a záhy na to manžel zemře mi přišla strašně směšná, jak z nějaké parodie KONEC SPOILERU) a proto mi ten film připadal na skutečné vyobrazení reality přehnaně pesimistický. Jinak jsem si ten film ale užil hodně, filmařsky je to naprostý skvost a Bresson mu rozumí, navíc zde si vybral skvělé téma a vedl ho většinu času obstojně. Určitě ten film stojí za pozornost, ale můj celkový dojem fakt kazí to finále. Vždyť i v nejpesimističtějších filmech třeba od Bergmana, např. Hosté večeře Páně je i to zrnko naděje, ale Bresson ho ignoroval jak tady, tak v Mušce. Tak se obávám, jestli náhodou i ostatní jeho filmy nebudou takové. Silné 4* (06.06.2020)

Myslím si, že mnohý s tých čo poznajú Bressona si ho nemôžu vynachváliť. Rozhodne sa jedna o autorského a veľmi osobitého režiséra a jeho film A čo ďalej Baltazár rozprávajúci o mladom dievčati Márií a somárikovi Baltazárovi, je naozaj spravený podľa obmedzení, ktoré si on ako režisér určil. Lenže celý ten pesimistický pohľad aj keď remeselne pútavý a plný symbolov, je pre mňa v takej miere neuveriteľne samoúčelný. Jednoducho som tomu neveril. Utrpenie aj bolesť sú samozrejme súčasťou života, ale zlé rozhodnutia postáv a samá smola lepiaca sa im napäty slúži len k tomu aby sa človek cítil depresívne a znechutene. Je to samozrejme účel filmu, ale predostrený až príliš okato. Možno som ho pozeral v zlom čase, ale celý ten morálny úpadok zvláda napríklad taký Buňuel o stupnicu lepšie. Somárika mi samozrejme bolo ľúto a kvôli jedinému sa ten film oplatí vidieť. Inak je to presne jeden s tých filmov, ktoré ma nemôžu nadchnúť takmer ničím. (05.11.2012)

Asi po půl roce přemejšlení a vzpomínání na tenhle film, jsem zvedl hodnocení z původních 4 na 5. S mým původním komentářem sice pořád souhlasim, nicméně zůstalo to ve mně a pořád mě to povznáší. Jakoby ta čistota a nevinnost jsou zřejmě přece jen hlavním poselstvím díla. Původní komentář: Tenhle film se těžce hodnotí, filmový přístupy Bressona jsou dávno rozebraný jinde a musim říct, že jsou skvělý, chvílema až beroucí dech. Jeho práce s neherci (s modely, jak říkal), jeho kamera, to jsou kapitoly samy o sobě, v tomhle filmu je opravdu transcendentální použití Schubertovy sonáty, nádhera. Nicméně, nemůžu se stotožnit s režisérovým pesimismem, s jeho odmítáním vidět více dobra v člověku. Je zajímavý, že takovýhle vidění nacházíme u veřícího, u katolíka, u nějž by radost a naděje měla bejt znát přece trochu víc. Tím nechci moralizovat, ale Bresson staví zcela do protikladu nevinnost, čistotu, pokoru a oběť osla Balthazara (pravděpodobně symbol Krista či aspoň skutečného křesťana) a jeho současnej svět, dle něj plnej zla, násilí, krutosti atd. Vlastně se dostává do pozic (dle mého i mylně)přisuzovaných katarům a manichejským , kteří byli pronásledováni a upalováni, za názory, že svět je stvořen temnými silami a je třeba z něj utéci do světa duchovního, tj. odmítaly pozemskej svět jako svět zla. A je to právě církev, která se postupně svým moralizováním, upalováním a cenzuruo dostala do tý samý pozice, kdy už svět nechápe a často nepřijímá. Přitom její vzor a bůh byl schopen pracovat s kýmkoliv a pro kohokoliv a všude viděl jiskérku Boží, i když jen třeba hodně slabou a tu se snažil rozfoukat. U takovýhleho filmu si musí člověk dát práci, aby mu naopak jiskérky naděje nezhasínaly, když to ovšem vydrží, tak je třeba uznat, že svoji hloubku toto dílo má a probleskují z něj velmi nevšední aspekty krásy. (26.07.2007)

Odzbrojující snímek, zdrcadlící lidský úděl. Naivita věčných lásek, přelétavost, surovost, krutost, zapšklost, avšak spíše než o pesimistický tu jde o realistický film. Ústřední Baltazarova postava nás provede složitým světem místních obyvatel, sama je pak chytrým zrcadlem lidských osudů. Tenhle snímek může nudit snad jedině osla. (03.10.2006)

Hlavná postava filmu - nie je človek, ten je vykreslený - trochu mimo, ľudské plemeno, je zobrazené v čiernych číslach, ľudia sú zlí, ktorým robí dobre, ubližovať druhým, ako som naznačil, hl. postava, je zviera, OSOL - menom : Baltazár, ktorý sa akurát, nachádza v centre diania, je obklopený - negatívnymi postavami, ktorí mu chcú iba zle, bijú ho, ponižujú ho, ubližujú mu, na akú - takú chvíľu, si nájde útočisko u dievčiny Márie, ktorá sa dá zlákať na zlé chodníčky, chlapcom Gérardom, ktorý nemá absolútne žiadny rozum, ťažko povedať, či má vôbec tu - niekto čistú hlavu, všetci sú tak negatívne naladení, že nakazia taktiež samotného človeka, ktorý sa na to pozerá, keď mu je ľúto osla, na ktorom si - zakomplexovaní jedinci - vylievajú zlosť, pričom si v tom dosť vyžívajú, majú z toho nekonečnú radosť, nie je ťažké uhádnuť, ako skončí toto - nevinne zviera... Je dôležité, aby sa každý nad týmto zvláštnym - UMELECKY - hodnotným filmom poriadne zamyslel, lebo ak nie, potom s Tebou - nie je niečo v poriadku... Náročný a zaťažkávajúci film, ktorý sledovať, je extrémne zložité, nie je na ňom - nič pozitívne, ukazuje ľudskú povahu, kam až dokáže zájsť... Sloboda zvierat by si s nimi dala rady ? (31.12.2015)