Kill La Kill

Individuální hodnocení Kill La Kill hodně záleží na tom, jestli jako jeho diváci přistoupíte na hru tvůrců, že jde o primárně bojovou záležitost a nebudete moc řešit logiku, některé pochybně napsané postavy a jejich místy smysl příliš nedávající motivace. Třeba takový Hromino na jejich hru nepřistoupil a poměrně poutavě dal svůj vcelku vyhraněný názor velmi jasně najevo. Jeho argumenty navíc dávají smysl a komentář, který se honosí jeho nickem, je tím pádem kvalitním protipólem místních, ve valné většině, nadšených reakcí. Takže doporučuji přečíst. ---------- Něco málo k příběhu: Černovlasá předsedkyně Kiryuuin Satsuki vládne japonské škole Honnouji nejen slovem, ale i svým bílým mečem. Podle svých vyhraněných preferencí rozdává místním studentům tzv. Goku, uniformy, které podle svého označení (1* až 3*) propůjčují svým nositelům nadlidské schopnosti. Tou dobou na akademii nastupuje sedmnáctiletá Matoi Ryuko u které se ukáže, že její síla je v podstatě srovnatelná s tou jakou oplývá Satsuki. Scénář je dál pochopitelně detailněji rozpracován a co se zdá napřed jako jasná věc může ke konci trochu překvapit. -------- Takhle začíná Kill La Kill a také tím začíná neuvěřitelný kolotoč dávání si po držce. Tvůrci totiž vsadili v podstatě všechny karty na souboje. To sebou nese svoje negativa i pozitiva. Plusem určitě je, že seriál má skvělé tempo, výborně vymyšlené i zrealizované souboje, přepálenou choreografii, hláškující bad-ass ženy i muže. --------- Naopak problematicky působí samotný scénář, kdy je naprosto jasné, že líp napsané postavy a zejména poutavější rozepsání ve vztahu toho proč vlastně bojují by seriálu pomohlo opravdu nadměrně. Rovněž samotná příšerně uřvaná hlavní hrdinka mi hlavně ke konci už docela lezla na nervy. Naštestí jsem se ale mohl tím spíš soustředit na Satsuki, která díky osobní rovinně ke konci seriálu patří k nejlepším postavám. Škoda i některých předvídatelných momentů, ale to jsem v rámci bojového typu seriálů ochoten prominout. -------- Animace svou stylizací rozkročena někde mezi devadesátkovou produkcí a současnými seriály sice ze začátku může divákovi připadat nepřitažlivá, ve výsledku ale bojům a celkovému dojmu velice pomáhá. Stejně jako vynikající soundtrack, který až na jeden motiv dodává zejména bojům patřičnou šťávu. ------- Kill La Kill je silně stylizovaná na boje vyloženě zaměřená záležitost. Za sebe jsem se bavil poměrně dobře, ale přímo doporučit ho určitě nemohu. Né každý totiž snese poměrně slabý scénář, který zajímavější dramatický oblouk naplňuje až ke konci. Na druhou stranu bojových seriálů mnoho v dnešní době nevychází a tak jeden přímo zaměřený na to, určitě neuškodí. Slabší 4*. (20.04.2014)

Dokoukával jsem to s velkým sebezapřením. Chtěl jsem si dát akční oddechovku a tak když v mém okolí hlavní hrdinku solidně nacosplayovali, tak jsem si řekl, že to zkusím. Na rovinu řeknu, že by mi nevadilo, kdyby to zůstalo v Battle Royale kulise někde ve škole. To, že to již trochu klasicky sklouzlo až do vesmírných výšin a šířek, na to už si zvykám, ale jednoduše sa mi to nepáčí. Výčet proti je ale mnohem, mnohem obsáhlejší. Hlavní hrdinka je večně zamračená, protivně uřvaná, nesmysly hlaholící fůrie s vymytým mozkem, kde zůstaly jen zvířecí instinkty a jediný, co s ní pohne, je její ubrečená a hyperaktivní kamarádka, jejiž drobné stand-upoidní výstupy chvíli baví, ale pak šíleně omrzí. Příběh nenese žádné známky hlubšího přemýšlení a plot twisty jsou tak předvídatelné a hloupé, že i možný scénář přeleta holuba nad autem a následné provedení své potřeby mi přijde mnohem nečekanější obrat. Seriál vysvětluje, jak něco je super-efektivní na něco, jak tamto bylo vyrobené kvůli onomu, ale pak si nehorázně začne vyplachovat pusu 2 roky zkysaným mlíkem (když to řeknu slušně) a otočí i sebou zavedené principy. Jako proč? Jistě, nejde Kill la Kill vzít četnost soubojů, nastavení absurdity lvl 9000 a jistý drajv s přicházejícím koncem, kdy není čas na jakékoliv přemýšlení, jen řezání okolí stůj co stůj, ale to mě nebaví. Hlavně, že máme všude vlající sukně ke kalhotkám, milion trapně upgrajdevaných technik a obleků a poměrně odfláklou animaci. Plus jen za nudistickou pláž, tam se nešlo uculovat. (27.07.2015)

Absurdní, šílená, ale především zábavná záležitost. Postavy jsou skvělé (v čele se senseiem a Mako), animace správně trhlá a soundtrack má grády. Co se pak samotného příběhu týče, ze začátku je to celkem slabota, ale zhruba tak od půlky to nabere neskutečné obrátky. Jsem ráda, že jsem se prvními díly nenechala odradit. NUDISTO BEACH! 8,5/10 (18.11.2014)

Na docenění musí člověk mít určité specifické nastavení mysli a značnou odolnost k japonské animované fantastice, ale pokud jsou obě podmínky splněny, nebrání už nic tomu, aby nasedl na hype train a již se jen neuvěřitelně vezl. Vůbec se nedivím tomu, že bylo tohle anime zvoleno nejlepším originálním anime dekády (i když osobně bych ten titul dal geniální Madoce). Od začátku až do konce obrovská smršť šíleně přepálené zábavy, neskutečné vizuální i vyprávěcí nápaditosti (často až old-school herní a komiksová beat-em-up obrazová poetika) a epických momentů pod taktovkou animátorů utržených z řetězu a mistra skladatele Sawana, vlastně v celkovém procentu hypeu napříč epizodami dokonce Trigger překovává podle mě sám sebe a předchozí dnes již legendární počin Gurren Lagann (nepočítaje jeho závěr, logicky :)). A pod povrchem toho všeho znovu krásný coming-of-age příběh, který se vyvine v něco mnohem větší, ale v jádru stále to srdce zůstane, přičemž tentokrát je to srdce dívky. Musím přiznat, že jsem se do hlavní hrdinky Ryuuko Matoi možná trochu zamiloval. Její design, její jméno (ovšem jména tady mají velmi zajímavá a cool znějící téměř všichni), její osobnost, a asi nejvíce její japonský dabing byly všechno trefy do černého. Ani většina dalších postav ale rozhodně nedělá ostudu, v čele s úžasně charismatickou a celkově výborně napsanou Satsuki Kiryuin. Nějaké výhrady by se jistě našly a u několika epizod jsem se trochu nudil nebo byl možná, jak je to u tohohle studia obvyklé, můj mozek úplně zahlcen, ale ve finále to byla jednoduše parádní jízda. Číselné hodnocení někde mezi 8,5-9/10. (11.11.2020)

Jak může být něco tak nápadité a hyperaktivní, ale občas zároveň nudné a otravné. Původně jsem si myslel, že celá věc s krvelačnými uniformami je docela cool poselství, ale nejspíš je to jen výmluva k (cenzurované) nahotě. A já miloval od Imajašiho Dead Leaves a Panty and Stocking. Rozhodně ale opakující vtip, že se na dějepise v té militantí společnosti učí jen o Německu za WW2 je fajn. Stále mě to ale baví víc než třeba Promare nebo BNA. Edit: Pořádně se to rozjede až cca po 5té epizodě. (10.11.2020)