Fantastické zvery a ich výskyt

Opravdu slabé efekty. Redmayne všude hraje úplně stejně a už to není zajímavé. Začátek je ještě slibný, ale pak už je to jen maglajz. Příběhově naprosto o ničem. Hudba má hodně příležitostí vyniknout a dokonale je nevyužívá. Jediná dobrá věc je postava Colina Farrella a fakt, že se nejedná o film podle knihy, ale o film, který je o fiktivní postavě, která napsala fiktivní knihu, jež se dostala i do reálného světa. Tahle premisa je tím nejlepším nápadem, který tento snímek nabízí. Nic víc tam však není. (22.02.2017)

Vyloženě žádné "wow!" to pro mě nebylo, ale do kouzelnického světa jsme se s mým doprovodem vrátili rádi. Díky svižnému ději mi nepřišel ten čas projekce ani tak dlouhý a i když příběh má jakousi souvislost s bradavickými čáry máry, určitě nečekejte pohádkovou limonádku pro menší děti, jako byly první díly Harryho Pottera. Počáteční díl nasadil hodně ostré tempo, kde se objeví nejen humor, napětí ale hlavně smrt a temno. David to vzal pěkně od podlahy a od hůlek se jen kouřilo! Každopádně mými favority z kufříku plného fantastických zvířat se stali Guide, ten zatím jednoznačně vede a Frank. A co mi tam vadilo? Vadili mi tam američtí herci včetně Deppa. Nemůžu si pomoct, už to není to příjemné britské, je to jiné ... (18.11.2016)

Takže zpět ve světě H.Pottera bez H.P....naštěstí. Na rovinu je třeba říci, že Fantastická zvířata nemají žádný nosný příběh. Jakoby to byl jen střípek z čarodějného světa, epizoda z nekonečného seriálu. Postavy dvakrát sympatické nejsou, i když v závěru si snad divák může říci, že si ho nakonec získaly. Film pro velké plátno! Jakmile vstoupíte do kufru, otevře se před vámi fantastický svět plný nápadů a báječných tvorů. Výborné speciální efekty vrcholí při devastaci New Yorku, kdy si jistě vzpomenete na mimozemské stonožky z Avengers. A také se několikrát setkáte se smrtí. Umírání v tomhle příběhu není pěkné... Původní tři hvězdy navyšuji za hravost, působivou vizuální stránku a bájné tvory. A také...F.Z. jsou ze škatulky temnějších filmů, což se počítá. Pro děti moc nejsou. (22.11.2016)

Ó, tak to byla teda hrůůůza... Příběh - děs, zmatený, o ničem, nuda, zklamání. Přesun z Anglie do Ameriky - děs, jedinečnost světa JKR byla dost tvořená Anglií a po-amerikování to jen posunulo ještě víc do zaměnitelnosti libovolné průměrné fantasy. Samotný fantastický zvířata - digitální sajrajt, fuj, líbil se mi jen ten divnej dlouhosrstej skřítek, a to nejspíš proto, že vypadal jak Brumbál. Teď postavy - naprostej děs. Kdyby se rozdávaly metály za nudnýho, nesympatickýho, otravnýho, pořád stejně vykuleně se tvářícího stupida s přiblblou zrzatou pliskou na hlavě, má Eddie Redmayne zlatou. Katherine Waterson je ovšem ještě mnohem horší, kdykoliv se objevila v záběru, měla jsem chuť řvát, chytit ten monitor a prohodit ho oknem. Ten její věčně nespokojený ksicht na pokraji breku s vámi fakt zůstává. Farrell podvyužitý a ten vlasovej zločin na hlavě přehrávajícího Ezry Millera snad ani nebudeme komentovat. Celej film tam všichni jen poletujou a mizej, do toho černej digitální mrak jakožto záporák - WHAT? A co sakra má bejt ten způsob "užívání" hůlek? Jakože Mlok nemůže prostě "odhůlkovat" toho rozvášněnýho nosorožce do kufříku jako každej normální kouzelník, musí se místo toho polejvat feromony a špulit na něj říť? Jako fajn, asi by tam jinak nemohla bejt tak ultra nezajímává scéna se zamilovaným hnusným digitálním nosorožcem, ale co třeba to nějak aspoň zdůvodnit. Jakože třeba si Mlok zapomněl hůlku doma nebo odhůlkování by mohlo zamilovanýho nosorožce citově ranit nebo co já vím... Ale je to prostě stupidita. A korunu tomu nasadí ten závěrečnej morf. To už bylo trochu moc i na mě, sakra, kdybych chtěla vidět dalšího přestylizovanýho Deppa, podívám se na nějakej z jeho nedávnejch propadáků. U tohoto generického výplodu bez duše (ano, tak moc mě to emočně zasáhlo) jsme si dokonce se sestrou musely představovat, že zápletka se ve skutečnosti točí kolem "zrození Filche," protože i to by byl lepší příběh. Tenhle "film" má dva klady - božího Dana Foglera, s jehož nechápavým výrazem jsem se od začátku ztotožnila a stejně božskou Alison Sudol. Toť vše. Další díly jen pod vlivem nějaký drogy. (01.05.2017)

Konečně vím, jak se cítí divák při sledování Harryho Pottera bez znalosti předlohy. Rowlingová znovu nabízí gejzír nápadů i mnoho postav, zvířat, kouzel a zajímavých míst, jenže dvě hodiny na jejich prezentaci jsou zatraceně málo. Pak dochází k situacím, kdy někdo zřejmě významný říká něco zřejmě důležitého, ale člověk to nepobere, protože mu to Yates předhodí dosti nevybíravým způsobem. Naštěstí mám ještě pár kouzelnických pojmů v paměti, takže jsem nehořel úplně celou dobu. (23.07.2017)