Fantastické zvery a ich výskyt

Tenhle snímek pro mě dokonale splňuje pojem „producentský film“. Řemeslná jistota, ale vnitřní nihilum. Logické nonsensy (proč Scamander nepoužije při lovu hůlku hned a nechává vše zajít do krajnosti?) schované pod Yatesovou sebejistou režií vás ukolébají s pocitem, že je vše v pořádku. Když chcete po skončení sami zrekapitulovat děj, nejde se čeho chytit. (21.11.2016)

Takže zpět ve světě H.Pottera bez H.P....naštěstí. Na rovinu je třeba říci, že Fantastická zvířata nemají žádný nosný příběh. Jakoby to byl jen střípek z čarodějného světa, epizoda z nekonečného seriálu. Postavy dvakrát sympatické nejsou, i když v závěru si snad divák může říci, že si ho nakonec získaly. Film pro velké plátno! Jakmile vstoupíte do kufru, otevře se před vámi fantastický svět plný nápadů a báječných tvorů. Výborné speciální efekty vrcholí při devastaci New Yorku, kdy si jistě vzpomenete na mimozemské stonožky z Avengers. A také se několikrát setkáte se smrtí. Umírání v tomhle příběhu není pěkné... Původní tři hvězdy navyšuji za hravost, působivou vizuální stránku a bájné tvory. A také...F.Z. jsou ze škatulky temnějších filmů, což se počítá. Pro děti moc nejsou. (22.11.2016)

Jinak než jako o ohromném potěšením o tomhle filmu zkrátka psát nemůžu. Všechno je v něm správně a když sáhnu po srovnání, které se přímo nabízí, kouzelnický duel mezi fantastickým Mlokem Scamanderem a mdlým Doctorem Strangem má jasného vítěze. Fantastická zvířata a kde je najít nepotřebují nezáživný úvod, aby nám představila hlavní hrdiny (ačkoliv jsou relativně neznámí), protože už to jsou všechno zkušení čarující lidé a co umí nebo neumí, poznáváme za pochodu. Nepotřebují ani křečovitě vtipkovat za každou scénou, ačkoliv humoru není málo. Samozřejmě, mají výhodu v tom, že se odehrávají ve známém světě, ale nespokojí se s tím a ten svět velmi příjemně rozšiřují o nové zápletky, postavy a drobnosti typu "mudlové v Anglii, nečarové v USA". Všechno je to srozumitelné, ať Harryho Pottera znáte, nebo ne, a umocněné (jak jinak) fantastickým obsazením v čele s podivným Eddiem Redmaynem, rozkošnou Katherine Waterston a skvělou romanticky komickou dvojicí Dan Fogler - Alison Sudol. (23.11.2016)

Nikdy jsem neviděl Harryho Pottera a své životní okamžiky kdy si jej pustit jsem jaksi prováhal. Nicméně předpokládám že tak později případně učiním se svými potomky a budeme sjíždět všechny díly do omrzení....takže se ke mě dostaly Fantastická zvířata a já od nich neočekával prakticky nic. A co jsem dostal? Fantasy nikoliv nepodobnou s dnešními komiksy, kdy tady bují nějaká hrozba. Lidé tentokráte vlastně nic netuší co se děje a kouzelnický svět se to celé snaží ututlat. Připomíná vám to něco? Myslíte že se ve finále vůbec někam dějově posuneme? Pro mě největší šok znamenal fakt, že jsem na film koukal vlastně zcela zbytečně, protože tvůrci se divákovi ve finále vysmějí. New York nechají spravit kouzelnickými hůlkami, lidem vymažou paměť a vše je nachystáno k druhému dílu. A to jako vážně? :( PS: Druhá projekce dopadla o poznání lépe. Kouzelnický svět je zabydlen zajímavými figurkami, které divák může mít rád. 65% (16.03.2017)

Ó, tak to byla teda hrůůůza... Příběh - děs, zmatený, o ničem, nuda, zklamání. Přesun z Anglie do Ameriky - děs, jedinečnost světa JKR byla dost tvořená Anglií a po-amerikování to jen posunulo ještě víc do zaměnitelnosti libovolné průměrné fantasy. Samotný fantastický zvířata - digitální sajrajt, fuj, líbil se mi jen ten divnej dlouhosrstej skřítek, a to nejspíš proto, že vypadal jak Brumbál. Teď postavy - naprostej děs. Kdyby se rozdávaly metály za nudnýho, nesympatickýho, otravnýho, pořád stejně vykuleně se tvářícího stupida s přiblblou zrzatou pliskou na hlavě, má Eddie Redmayne zlatou. Katherine Waterson je ovšem ještě mnohem horší, kdykoliv se objevila v záběru, měla jsem chuť řvát, chytit ten monitor a prohodit ho oknem. Ten její věčně nespokojený ksicht na pokraji breku s vámi fakt zůstává. Farrell podvyužitý a ten vlasovej zločin na hlavě přehrávajícího Ezry Millera snad ani nebudeme komentovat. Celej film tam všichni jen poletujou a mizej, do toho černej digitální mrak jakožto záporák - WHAT? A co sakra má bejt ten způsob "užívání" hůlek? Jakože Mlok nemůže prostě "odhůlkovat" toho rozvášněnýho nosorožce do kufříku jako každej normální kouzelník, musí se místo toho polejvat feromony a špulit na něj říť? Jako fajn, asi by tam jinak nemohla bejt tak ultra nezajímává scéna se zamilovaným hnusným digitálním nosorožcem, ale co třeba to nějak aspoň zdůvodnit. Jakože třeba si Mlok zapomněl hůlku doma nebo odhůlkování by mohlo zamilovanýho nosorožce citově ranit nebo co já vím... Ale je to prostě stupidita. A korunu tomu nasadí ten závěrečnej morf. To už bylo trochu moc i na mě, sakra, kdybych chtěla vidět dalšího přestylizovanýho Deppa, podívám se na nějakej z jeho nedávnejch propadáků. U tohoto generického výplodu bez duše (ano, tak moc mě to emočně zasáhlo) jsme si dokonce se sestrou musely představovat, že zápletka se ve skutečnosti točí kolem "zrození Filche," protože i to by byl lepší příběh. Tenhle "film" má dva klady - božího Dana Foglera, s jehož nechápavým výrazem jsem se od začátku ztotožnila a stejně božskou Alison Sudol. Toť vše. Další díly jen pod vlivem nějaký drogy. (01.05.2017)