Insidious: Kapitola 3

Po lehkém úvodě vás rozseká taková lekačka, že si uvědomíte s čím máte co odčinění. Agresivita stoupající do maxima s účesem Sama Raimiho! První INSIDIOUS gradoval postupně. z čistého neočekávání až do stoprocentního hororového transu, při kterém se zarážel dech i těm nejodvážnějším hororovým nadšencům. Dvojka navazuje na padesáti procentech maxima, bohužel. Wan dvojku uchopil pro komerční záležitost, a to měl klíč od zlaté brány kultovních hororů, ke kterým se budeme vždy vracet. INSIDIOUS 3 je ale uchopen na devadesát procent, tolik lekaček si nepamatuji dlouhé roky, bylo jich tolik, že jsem si řekl že to nemůže pořád fungovat, ale po dvou scénách jsem vyskočil z křesla (okno). Leigh Whannell perfektně zvládá atmosféru, napětí, správný okamžik úhlu kamery a nepředvídatelnost (až na závěr, ten snižuje dle mého velmi hodnocení). Horor nad kterým zbytečně nepřemýšlet, horor který se musí pořádně procítit. (15.06.2015)

Tak těch prvních třicet minut je vyloženě kliše a nabízí to průhledné lekačky, které se sice snaží, ale moc jim to nejde . Tak proč sem dal čtyři? Dobrá otázka, po tom co dědek s maskou, navštíví osobně naši mladou hrdinku, tak nastává pro tu holku peklo a pro mně konečně horor. Whannell jako by v té první části, filmu škádlil diváky a připravoval je na druhou polovinu, pač ta co se týče napětí je výborná, začíná vyhrávat pomalý zlověstný soundtrack, kamera výborně střídá úhly a scéna kde Quinn byla sama v upuštěné chodbě na kolečkovém křesle, byla vyloženě alarmující na nervy. Na to že má tenhle PG-13 tak je docela brutální a nekompromisní aneb nejdrsnější sundávání sádry. A konečně, konečně někdo vytvořil část duchů tak jak sem si představoval, nečekejte nic podobného co bylo v Poltergeistovi, hnusný barák a v něm ztrápené duše, to je prostě perfektní. Whannell mně přesvědčil o svých kvalitách, ale jen to konec mohl být víc napínavější. (04.06.2015)

Velká část diváků tak dlouho opakovala mantru, že bez Wana to nejde, až jí nakonec zcela uvěřila a odsoudila Insidious 3 do modrých čísel. Whannell při tom ve své režijní prvotině dokázal, že má mnohem větší potenciál než Wan a vytvořil horor, který je po všech stránkách kvalitnější než předchozí dva díly. Wan sází na kvalitní atmosféru s lekačkami a Whannell ji přivádí k dokonalosti. Insidious 3 je mnohem intenzivnější, nápaditější a má také o poznání děsivější look. Disponuje zkrátka potřebným atmosferickým drivem, který u Wanových hororů zcela chybí. (16.04.2016)

„Come on, bitch!“ Lin Shaye jakožto médium na prahu penze je zaslouženým středobodem třetí kapitoly. Ostatně, kdo jiný by mohl zatočit s dýchavičným démonem, co nápadně připomíná jistého chovatele prasat z Hannibala, když ne ona? Problémem může být, že ostatní postavy vám jsou úplně volné či s ohledem na to, že se jedná o prequel, máte obavy maximálně o to, aby si Elise v Dálavě nezapomněla peněženku s doklady. „Specs“ Whannell zřejmě tušil, že nemůže s předchozími kapitolami závodit v atmosféře, tak vsadil na lekačky, no a v této souvislosti bych chtěl upozornit, že by bylo vhodné koupit si do kina jeden lístek navíc, abyste mohli vedle sebe položit přenosný defibrilátor. Můžete být ošlehaní stovkami hororů, oči mít na stopkách a vidět za roh, ale vsadím se, že vás párkrát dostanou (třeba scéna sražení autem, ta byla na nitráček pod jazyk). Co na tom, že jsou některé laciné (třeba ta poslední) a klasicky si pomáhají decibely, hlavně že kardiaci trpí. Je fakt, že od nástupu výstředního dua krotitelů nadpřirozena (stylově oděného v bundičce Caspera a tričku s He-Manem) zařadí Chapter 3 vyšší rychlostní stupeň, ale stejně se až dokonce už jen dívá na Wanova koncová světla. A to přitom James nejel nějak rychle a zběsile.. (05.06.2015)

Tak jsem si to pustila v noci v obavách, že zase čtvrt roku budu muset spát při svíčkách, protože mi k usínání zase začne samovolně hrát dětské piánko (real story). To jsem ale netušila, že nastala doba, kdy i áčkovému hororu poslouží k vrcholnému vybudování napětí týpek zmatlanej bahnem. Pochopila bych, že to může být horor pro ženu v domácnosti, jíž sebou takto zapatlaný manžel flákne o bílé sófa, ve mně jako vyznavačce Spartan Race a podobných závodů to však žádné děsuplné emoce nevybudilo. Jedinej klad, kterej tenhle film má, je Lin Shaye v hlavní roli, alespoň ta mě bavila, protože co si budem povídat, při každém jejím vážném pohledu jsem si vybavila jak porcuje kuřata V 2001 Maniacs: Field of Screams, což mi minimálně vyvolalo úsměv na tváři. Takže úplně bez emocí sledování tohohle nepovedenýho cestování mezi dvěma realitami (a ještě bez hasičské sirény) nebylo. (23.07.2015)