Pěstuj si pravačku

Keď som tento film pozeral, tak zhruba v dvoch tretinách nám vypadol v baráku signál. Možno to bol osud, lebo to, čo som dovtedy videl, mi nedávalo žiaden zmysel a nemám ani v pláne to niekedy zistiť. Nechápem, kto mu to financoval a čo očakával od diváckych reakcií. Oficiálny text distribútora v niektorých tunajších obsahoch sa snaží vysvetlovať posolstvo filmu, ako keby tušil, že naňho nikto sám nepríde. (15.01.2013)

Čí řev ve Wimbledonu asi kníže parodoval? „Člověk čeká celou věčnost a uvažuje, ano uvažuje, je-li nějaký rozdíl mezi Idiotem, Individuem a jím, Člověkem.“ Obrazy se střídaly příliš rychle. Nebyl to film na moje gusto. Možná jsem pro něj neměla dost času, trpělivosti, pochopení. Godard není přesně má krevní skupina. (Je to klišé, ale je to pravda.) Byť dává divákovi prostor pro fantazii. Ale Idiota jsem v tom při nejlepší vůli nenašla. Byť jsem jej četla a několikrát viděla v divadle i ve filmu. (18.09.2008)

>Vtipná< intelektuálština čili lehce extravagantní taškařice, ryzí Godardovo >popmoderní< dílko i jako odraz a odkaz doby pro godardovské fanoušky a godardově pokročilé... A nakonec stejně - (lehká citace z filmu) - "...to co vytrskne, je odkaz pradávných dob..."... Tak co s tím... ;-) . . . Poeticko-hravá koláž jako vtipná záplata pro intelektuálovo velmi nudné pozdně večerní soiré... Netvrdím, že já osobně jsem se nějak hlubokooduševněle bavil, leč shlédl jsem si tenhle kousek se zájmem a s vědomím, že tenhle J.L.G. (na rozdíl od všelijakých těch pseudoumělců následovníků epigonů) věděl co, proč a jak to dělá a zaplaťduch to dělal po svém dobře. A tak ponejvíce mě nakonec upřimně řečeno sralo při uvedení tohoto filmku v naší >veřejnoprávní< to čétvcháčkovské připosrané překládání slova "merde" jako "do prčic" - a to prosím doprdele hned několikrát! Pouze jednou v závěru objevilo se v titulcích ono poetické "hovno"! . . . Takže mistrovi čtyři hvězdy potměšilé - a jedno lejno těm, co rádi si mažou hovno kolem huby, mluví přitom o kopru a mají pocit, že to nesmrdí... - - - P.S. A nesnažte se děcka furt všechno >chápat< ! Stejně akorát tak nepochopíte, proč to pro vás nepochopitelné a vámi nepochopené i vámi neuchopitelné a pro vás neuchopené jste schopni pochopit a uchopit až po určitém vzchopení se proti své vlastní neschopnosti chápat. Chápete?... ;o) - - - - - (Poprvé viděno 11.12.2006 na ČT, komentář napsán rovnou tehdy jako (asi?) devátý - a lehce doplněn a přepsán při druhém sledování na ČT2 - 11.9.2008) (11.12.2006)

Humor? Výsměch!... O JLG se po bouřlivém roce osmšedesátém v širší divácké obci většinou taktně mlčí, pokud už mluví, tak začasto nedělá mnohým problém odsoudit jeho tvorbu coby „pseudo“ (cokoli). Podle mě se přitom Godardova tvůrčí etapa po roce 1980 v lecčems spíše vystupňovala a stala se ještě více svobodomyslnou, nemyslím si, že by programově popřela vlastní zásady. Zachované jsou hrátky s filmem coby médiem a neutuchající touha všemožně experimentovat pro vlastní potěchu (a na úkor diváka). Takhle bych vnímal i „vtip“ ve filmu obsažený. Jde o to, že Godard neumí vyprávět anekdoty, ale jako málokdo další se dovede vysmát přímočarým postupům vyprávění, takže si (možná na základě náhody, kdo ví) sestavuje vlastní svět, stále ho popírá a cituje při tom všemožné autority. Otázka zajisté zní – interesuje vás takový humor? Neodmítám celek, zamlouvá se mi hravost, kupříkladu perfektně využitá práce se zvukem (celkem typicky). Hlavní zvukový motiv byl v nejednom případě umístěn mimo obraz a režisér ho neodkryl, nechal diváka jen tušit, co se za ním skrývá. Absurdní situace, co s toho vzešly, byly snad jediným verbálním humorem („Platini!“). Zato sám JLG se shodit jednoduše neumí. Coby kníže se ironizuje s očividnou grácií (jedna grimasa?!) a za pitomce jsou osoby kolem něj. Motiv s kapelou mě nepřesvědčil a připadá mi idealizovaný, odtržený od reality osmdesátých let. Myšlení a sny „šedesátníků“ jsou pro jejich účastníky hold nesmrtelné. Dokonale chápu otrávené reakce, my se Godardovi nesmějeme, on se vysmívá nám. (01.05.2012)

Tenhle film jsem ani s vypětím všech sil nedokoukal, takže hvězdičky dávat nebudu... Asi po 20 minutách sledování jsem se tak nudil, že jsem u toho začal dělat něco jinýho a jen občas jsem se mrknul, jestli se něco změnilo, ale bohužel tam bylo pořád stejný blábolení... Nakonec jsem to po hodině vypnul úplně. Takže nehodnotím, ale to, že jsem to nevydržel, o mnohém svědčí... (04.01.2007)