Boj snežného pluhu s mafiou

Pochválil bych hlavně kameru (ty noční celky krajiny/města/letiště byly luxusní), zašmodrchání a vymknutí se z počátku lineární a mechanické pomsty a zábavného záporáka. Scénář se ale jen otře o psychologii ztráty (reakce manželky), nenabídne ani moc napětí, akce je minimum a není nijak zajímavá (byť tu zařve spousta lidí) a i když je dění průběžně shazováno, žádná velká řachanda se taky nekoná. Plus herecky je to tlumené, Stellan si celou dobu vystačí s jediným výrazem. Kreativní český název sice nelže, ale evokuje bizarní béčkovou podívanou, a tou to podle mě taky není. Takže ve výsledku průměr (nebo možná jen nedokážu ocenit ten subtilní severský styl), kterému by neuškodilo zkrácení o čtvrt hodiny. (21.02.2019)

Nevím, co jsem udělal špatně... Je tu Stellan Skarsgard, který si nejprve rozmyslí zastřelit sám sebe, aby následně zastřelil půlku norské mafie, Bruno Ganz jako papaláš albánské mafie a jako bonus jednoduchý a přímočarý příběh v přitažlivém a neokoukaném prostředí, který sliboval nejen lavinu mrtvol, ale i příval trefného černého humoru. Což o to, Skarsgard nemá chybu a prostředí je využito dokonale a pan kameraman si s ním nadmíru dobře rozumí, ale jednoduchost příběhu dosáhla bohužel tak drtivého rázu, že by musel být scénář odshora až dolů zavalen vtipy či odkazy na slavné gangsterky, abychom mu vše odpustili coby zdařilé parodii. To ale nelze, protože s výjimkou několika okamžiků, kdy se mi koutky úst mírně zachvěly, a jednoho momentu, který mě skutečně rozesmál, humor zoufale absentuje a mnoho dějových "zvratů", které bychom v komedii tolerovaly, zde působí vyloženě rušivě a hloupě. Pro mě promarněný potenciál, formálně natolik zajímavý a herecky brilantní snímek mohl dopadnout daleko lépe.. 60% (11.06.2015)

Nebudete mi věřit, jak moc jsem se na tenhle film těšil. Dokonce jsem si i všiml, jak rozporuplné názory tady jsou a říkal si, že pokud se na to sám nepodívám, tak neuvěřím. No a jakmile Stellan dorazil na scénu, rozjela se dost přímočará gangsterka. Zabijou mu syna a tak se de mstít. Jde k prvnímu gangsterovi. Vytluče z něj info, zjistí, kdo je další na řadě, zabije ho a jde dál. Takhle se to prolíná celým filmem, pořád dokola. Místy to má lepší momenty, což o to, ale celkově jsem u filmu spíš usínal a to by se podle mě nemělo dít. Druhý stoletý stařík se tedy za mě rozhodně nekoná. Viděno na základě Challenge Tour 2015. (03.05.2015)

[SFF 2014, Sydney] Po revízii poznámok a ich podrobnejšom preskúmaní a takmer mesačnom zadumaní sa prikláňam k maximálnemu hodnoteniu. Už sa neviem dočkať ako to uvidím znovu a užijem si to konštruktívne vypĺňanie ukotveného (z hľadisky príčiny a následku), a pritom stále nevyspytateľného (čo do konkrétneho vyobrazenia) syžetu. Spoľahlivé dávkovanie informácii nadobúda podobu vzorca, stáva sa automatizovaným a postavám spolu s prostredím v ktorom sa realizujú sa dostáva opojnej syntézy prvkov revenge movie, socio-politickej satiry a úsporne plýnucej, až uhrančivej vyvraždovačky so signifikantným severským humorom. V jednotlivých pasážach si spomeniete na hocičo, od "Dirty Harryho", cez "In Bruges", až po "Fargo"; a práve z posledného zmieneného titulu si Hans vypožičiava základný stavebný kameň svojho snímku. Fargovský motív "when the situation goes wrong" rozohráva do polohy "when the daddy gets pissed off" a postupne túto osvedčenú šablónu obohacuje o vyššie uvedené aspekty. Nemá problém ani s komickým oglosovaním typicky (malo)meštiackych rasistických narážok, stretu mladej a starej generácie bossov podsvetia a napokon symbolickej nedotknuteľnosti puta medzi otcom a synom. K bravúrne zahraným charakterom sa vyjadrovať nebudem, to si treba vychutnať naživo, avšak fatalistický soundtrack zo strún elektrických gitár si Vás získa od prvých okamžikov a Molandova sebavedomosť a neúprosnosť v budovaní živelných a pozoruhodne žánrovo sa prelínajúcich sekvencií zaručene udrží Vašu pozornosť až do hutného finále. "Kraftidioten" (v anglickom preklade "Prize Idiot") predstavuje unikátny zážitok plný zatajeného dychu, nemého úžasu a škodoradostného smiechu. Vrelo odporúčam. (11.06.2014)

Je to překvapivé, ale oba starší ceněné filmy, které tu mnozí v komentářích zmiňují (Pulp Fiction a Fargo), mě z valné části nebavily a nesedly. Boj sněžného pluhu s mafií navzdory lehce rozpačitějším dojmům z prvních 20ti minut naopak ano. Nejásám čistou radostí, jen mě tuto napínavou odyseu rozsáhlé pomsty s dlouhým řetězcem mrtvých a dalších obětí až po závěrečný střet s velkým norským Hrabětem drogové mafie prostě bavilo sledovat. Tenhle biják měl pro mě společně se studenou atmosférou i dostatečný švih a skvělý hudební doprovod. Černý humor prosáklý vedle drsných soubojů a místy nečekaných střetů i do nápadu černých záběrů s mezititulkovými informacemi o mrtvých, mě občas zvláštním způsobem lehce rozesmíval. Brzy mi přestalo vadit také to, že většina herců ve vedlejších až epizodních postavách mi připadala daleko zábavnější a atraktivnější, než do hlavní role obsazený Stellan Skarsgård, naštěstí však nešlo vyloženě o jeho „one man show“. [75%] (28.01.2024)