Boj snežného pluhu s mafiou

Za okny se objevily hromady bílého svinstva, takže nemohl následovat lepší čas pro zhlédnutí tohoto sněhového klenotu. Dost by se zde podobný sněžný pluh uchytil. Na tento film jsem se dost těšil a měl jsem vysoká očekávání, což zpravidla končí tím, že jsem nakonec zklamaný. Snímek odstartoval poměrně vlažně. Ovšem od okamžiku, kdy se rozhodl vzít sympatický hlavní hrdina Dickman spravedlnost do vlastních rukou, neměl snímek chybu. Na scéně se objevuje jedna mrtvolka za druhou a celé se to děje ve strhujícím tempu. Divák nedostává nejmenší šanci se byť jen na okamžik nudit. To nejlepší na celém snímku je humor, který jednoduše nemá chybu. Vůbec netlačí na pilu, ale je všude. Nejvíce je tam, kdy byste jej nejméně čekali. Velmi mě potěšil hlavní záporák. To byla opravdu geniálně napsaná a vynikajícím způsobem zahraná postava. Prostor ve snímku zbyl i pro rozběhnutí nejrůznějších teorií, z nichž nejúžasnější byla tak, že člověk může mít buďto pouze teplo nebo pouze blahobyt. Nikdy nemá obojí najednou. Norské vězení patří k tomu nejluxusnějšímu na světě. Norsko je místem, které přímo vybízí ke zločinecké činnosti. Nejenže máte kam ukrýt mrtvolky, když jsou všude kolem metry sněhu a neustále sněží, ale když už se náhodou dočkáte zatčení, tak vás v nejhorším případě čeká pár let v poměrně kvalitních podmínkách, kde vám nebude chybět prakticky nic. Dlouho jsem se u žádného filmu takovým způsobem nebavil, takže sem nemůže z mé strany zamířit nic jiného než maximální hodnocení. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (12.01.2017)

Kraftidioten je pro mě film rozporů. Několikrát jsem se opravdu zasmál a bavil se nad absurditou některých scén, zároveň však struktura celého příběhu jela ve strašně nudných kolejích a jednotlivé situace se v podstatě jen opakovaly. Chvílemi film svým zpracováním působil téměř úsměvně, jindy jsem zase obdivoval zručnost, s jakou je natočená závěrečná přestřelka. Hodně zvláštní jednohubka, zvláštní spíše pojetím, než samotným obsahem. 6/10 (30.01.2017)

[SFF 2014, Sydney] Po revízii poznámok a ich podrobnejšom preskúmaní a takmer mesačnom zadumaní sa prikláňam k maximálnemu hodnoteniu. Už sa neviem dočkať ako to uvidím znovu a užijem si to konštruktívne vypĺňanie ukotveného (z hľadisky príčiny a následku), a pritom stále nevyspytateľného (čo do konkrétneho vyobrazenia) syžetu. Spoľahlivé dávkovanie informácii nadobúda podobu vzorca, stáva sa automatizovaným a postavám spolu s prostredím v ktorom sa realizujú sa dostáva opojnej syntézy prvkov revenge movie, socio-politickej satiry a úsporne plýnucej, až uhrančivej vyvraždovačky so signifikantným severským humorom. V jednotlivých pasážach si spomeniete na hocičo, od "Dirty Harryho", cez "In Bruges", až po "Fargo"; a práve z posledného zmieneného titulu si Hans vypožičiava základný stavebný kameň svojho snímku. Fargovský motív "when the situation goes wrong" rozohráva do polohy "when the daddy gets pissed off" a postupne túto osvedčenú šablónu obohacuje o vyššie uvedené aspekty. Nemá problém ani s komickým oglosovaním typicky (malo)meštiackych rasistických narážok, stretu mladej a starej generácie bossov podsvetia a napokon symbolickej nedotknuteľnosti puta medzi otcom a synom. K bravúrne zahraným charakterom sa vyjadrovať nebudem, to si treba vychutnať naživo, avšak fatalistický soundtrack zo strún elektrických gitár si Vás získa od prvých okamžikov a Molandova sebavedomosť a neúprosnosť v budovaní živelných a pozoruhodne žánrovo sa prelínajúcich sekvencií zaručene udrží Vašu pozornosť až do hutného finále. "Kraftidioten" (v anglickom preklade "Prize Idiot") predstavuje unikátny zážitok plný zatajeného dychu, nemého úžasu a škodoradostného smiechu. Vrelo odporúčam. (11.06.2014)

Přestože ve své podstatě postava Nilse ke konci prakticky z příběhu víceméně mizí na úkor skvělého Bruno Ganze v roli srbského Papa, tak to vůbec nevadí. Na film se kouká parádně. Norské filmy mě baví stále víc a mě mrzí že Češi přestože mají v roce 2015 k dispozici vlastně stejné technologie jako zbytek světa nedokáží disponovat takhle talentovanými filmaři. Pro mě největší tahák ve filmu představuje Pal Sverre Hagen, který mě zaujal už v Kon-Tiki a tady jen potvrzuje že po něm co nevidět sáhne Hollywood. Hlavní roli zasněžená krajina a úžasný vizuál. Bravo! 75% (15.06.2015)

Drsné, miestami dostatočne sarkastické nato, aby človek naozaj prepadal dojmu, že sú tvorcovia fanúšikmi Tarantina. Celý príbeh je samozrejme "absolútne na hlavu", no dá sa povedať, že od samého úvodu nepôsobí nijak "seriózne", ani sa nesnaží zanechať žiadne posolstvo v hlbokých myšlienkach. Dnes sa mi vskutku darí :) Načo som siahol, to bola trefa do minimálne jednej z odtieňov šedej. (25.01.2017)