O koňoch a ľuďoch

Drsná koňská elegie z pochmurného Islandu. 1) Hodně filmový (téměř beze slov) celovečerní debut 44letého scénáristy a režiséra Benedikta Erlingssona mě vzal za srdce. Ještě několik týdnů po zhlédnutí nemohu filmové obrazy dostat z hlavy._____ 2) Komedie v našem chápání to samozřejmě není, je to veselohra islandská se zachmuřenými náznaky groteskního smutného humoru, z něhož jde trochu hrůza._____ 3) Oceňuji i vzdělávací aspekt snímku. Divák pozná islandského koně (jsem netušil, že něco takového vůbec existuje) - speciálně vyšlechtěnou rasu z norských poníků a skotských koní. Na ostrově jsou zakázána jiná plemena, aby byla zachována čistota chovu._____ 4) Koně se chovají jako tažná zvířata, nebo pro jízdu anebo na maso. Další zajímavosti na anglické wiki._____ 5) Specifický mimochodný klus koně zvaný tölt na mě udělal velký dojem. (24.08.2019)

Islandský bizár. Něco na způsob Kusturicových šílených balkánských komedií, jenom je tu oproti nim zdůrazněn seversky tragický podtext. Velice originální celovečerní debut, tohle svérázné černohumorné zklidněné přemítání nad malicherností života... Alespoň je teď jasné, proč má Island tak málo obyvatel, když každý druhý Islanďan zemře při nějakém bizarním neštěstí... :-) (23.12.2014)

Ani jednou jsem se nepousmál, ani jednou jsem na příběhu a postavách neshledal nic tragického. Není to ani černohumorný bizár o pošahaných venkovanech, ani drama o bezútěšnosti a zbytečnosti lidského bytí. Je to jen nuda o nudných a neuvěřitelně natahovaných příbězích nudných lidí s tunama nudných záběrů na nudné koně, kteří jsou srovnatelně nudní jako hromada kamení. Zřejmě jsem neodhail ten skrytý jinotaj, díky kterému se více zasvěcení do islanské mentality při sledování popadali za břicho. Upřímně by mě zajímalo, v čem ten vtip spočívá. (18.01.2016)

Drsná krajina, trpkosmiešne príbehy, miestami ohavné zaobchádzanie s koňmi. Strhujúca Paleta pohľadov i farieb stromov zbavenej sopečnej ostrovnej krajiny. Úporná snaha po dôstojnosti, zlyhávajúca v prirodzenom pude, upieranom koňom, no povolenom ich chovateľom. Antropocentrická nadradenosť, umožňujúca kvôli záchrane človeka smrť koňa. Pamäť starostlivosti i krutosti vpečatená do očných odrazov. Koní aj ľudí. Plnokrvný islandský film. (21.11.2020)

No to je ale bizarnost. Určitě to tedy není film z pohledu koní (jak je snímek prezentován), přestože těch je v tomto filmu více než svérázných Islanďanů (kteří jsou ve filmu podáváni jako opravdu velcí idioti). Občas je to komické, občas je to smutné až tragické a v každém případě to je divné. Určitě se však nejedná o film vhodný pro milovníky koní (ti by asi během scény s vyhřeznutím koňských vnitřností utekli z kina, jak se ostatně na mé projekci také stalo). Nejlepším předpokladem pro to, abyste si film užili, je mít smysl pro opravdu, ale opravdu velmi černý humor. (05.07.2014)