Alphaville

Godard nebude můj oblíbený režisér. Tento experiment je snad jen hračkou pro extravagantní a sexistické fajnšmekry. Nic rozumného a smysluplného jsem v tom nenašel. Je pravda, že jsem to vydržel něco přes hodinu, ale i to byl na mě slušný výkon. Maximálně je v tom zajímavá kamera a sem tam architektura v interiérech, ale to je vše. Víc než hvězdičku si to ode mě nezaslouží. (27.01.2012)

Je to něco na způsob Gulliverových cest po Godardovsku ovšem s notnou dávkou absurdity, symboliky a surrealismu, která zas jako u všech jeho snímků jen otravuje a nudí. Další z nekoukatelných snímků od Godarda, příklad toho, že režisér, který toho točí moc nestojej jeho výtvory potom za nic, ale i když je to nudou ubíjející a nesmyslný, za pár nápadů a hlavně za ten barytonovej hlas místního computera hvězdu udělím. (31.03.2010)

Ak dokáže Godard zaujať aj neznalého diváka jeho tvorby, tak to môže byť jedine žánrovým filmom. Sci-fi je žáner takpovediac prvoplánový, aj keď iba na pohľad. Godard je tu aj tak svoj, len svoje typické postupy a typické postavy stavia do bezpečného žánrového rámca, aby tak prilákal aj fanúšikov sci-fi, ktorí dovtedy o jeho tvorbe nemali asi ani páru. Typický dystopický film s klasickou zápletkou, ktorá definuje tento podžáner sci-fi (láska a individualita je zakázaná, atď). Film je trochu ťažkopádny, čo vyvažuje skvelá atmosféra a niekoľko silných scén (bazén). Ovplyvnený Metropolisom a ovplyvňujúci Fahrenheit, Brazil, atď. No a aby som nezabudol, je to noir v každom zábere. (05.06.2012)

Jean-Luc Godard byl natolik osobitý tvůrce, že i svému noirovému sci-fi dodal skvělý náboj a vizuální stránka je výborná, a to přesto, že se v podstatě jedná o současný svět bez nějakých velkých vynálezů. Jde ale o to, jak ten svět funguje, jak je popisován, co postavy říkají. A to rozhodně není špatné, jen ta atmosféra na mě působila víc než filosofie, což bych nečekal. (12.02.2015)

Chladnokrevný, studený film. Před padesáti lety snad zajímavá, dnes spíš střídavě otravná a úsměvná dystopie, která nenabízí nic k zamyšlení (něco málo ano, ale i to je předhazováno na můj vkus trochu naivním způsobem) ani k procítění. Podobně jako ústřední postava, která na to že je hlavním a vlastně i jediným úryvkem poezie ve světě logiky a dat, působí možná ještě o něco chladněji než superpočítač alpha 60 (kterému v dnešní době většina lidí říká prozaicky větrák). Každopádně Godardovo poselství, že slova experiment a exkrement si mohou být blízká i obsahově, se ke mně dostalo.. (28.01.2012)