Pašerák

Tato roztomilá kolonoskopická sonda do Háčkem stimulovaných střevních pochodů mimořádně oslizlého ptakopyska evidentně rozdělila diváky na dva tábory. V tom prvním bivakují upjatí pičusové, co za všech okolností zásadně vždy jen „kakají“, i když u toho ukrutně smradlavě a hlasitě prdí, jejich rajsky rudé obličeje při tom brázdí usilovně odpudivé grimasy, sračky jim lítají po celé míse, Brís na poličce z posledních sil komaticky lapá po dechu věda, že tenhle yperidový útok prostě nezvládne, ani kdyby ze sebe najednou vycákal veškerý svůj levandulový obsah, a hajzlová štětka se zděšeně krčí v koutě v obavách, kdo že to nakonec zase bude muset uklízet ten šosácký bordel zpět do zářivého lesku dokonale hygienické sanitární keramiky maloměšťácké toalety. Tyto kokotí entity, nevnímajíce nic okolo, se pak jen slepě otřepou odporem nad slovem „hovno“, protože „slušní lidé“ přece výhradně vylučují stolky a jiný košer nábytek, urychleně vytěsní ten nepříjemný zážitek z müsli a pokrytecky se vrátí do provoněného světa rozkvetlých alpských luk, na nichž se s rozkokošným třepotáním prohánějí pestrobarevná hejna buzerantských motýlků. Tábor druhý pak obývají rozumní a charakterově nepokřivení kempaři, co se nestydí uvolněně, slastně a naprudko se živočišně vysrat i na té alpské louce a následně se od srdce zasmát extravagantním tvarům svých exkrementů, v nichž žertovně dodělává pár zasraných baboček, co nestihly včas odletět. Ti pak zajisté plně docení tuto scenáristicky a dramaturgicky vymazlenou, neotřele zábavnou a ve všech partech fantasticky zahranou klokaní hnědou komedii, zaobírající se až šejxpírovským dilematem „Srát či nesrat?“, když vám v případě sraní hrozí deset let natvrdo. (08.12.2015)

Angus Sampson je totálně nesympatickej černohubec a zvyknout si na něj je fakt psychologicky náročný. Musím se přiznat, že s ním jsem měl fakt velkej problém. Jakmile si ale užil Thajsko a domů jel s bůhví o kolik kilo těžším žaludkem plným heroinu, začala to bejt docela zábava. Nejenom, že mi to představilo pár australských zákonů, které pravděpodobně nikdy nepoužiju, také mi tu představila možnej způsob obživy a pár zkorumpovanejch policajtů, kteří tomu dávali ten správný nádech sviňskosti. Nebejt tam oni, tak za ten sevřenej žaludek Angus dostane jednu hvězdičku, s nimi to ale byla vcelku zábava a celkově s nimi vyústila k celkem schopnýmu závěru, na kterej jsem v průběhu filmu dokonce i čekal. (01.03.2015)

Začátek s prohlídkou mě rozesmál, ovšem pak se humor skoro vytratil. Určitou dobu se nic moc nedělo, jen nám tvůrci snad každou scénou dávali najevo, že je Ray, hlavní postava/antihrdina, naprostý „přizdisráč“ a ňouma. Od přemístění na hotel však začalo něco, co jsem ještě nikdy neviděl. Ten nápad je možná strašně banální, absurdní, ale zároveň více než originální a diváka (překvapivě) dost zabaví, protože je přítomno takřka neustále napětí. Jde o Rayovu nejtěžší a nejdelší „hru“ (výborná paralela se závody), a vzhledem k tomu, že všichni kolem něho se chovají jako svině (někteří méně, jiní více), není vůbec těžké mu maximálně fandit, aby to vydržel. Jakože jsem už pěkně dlouho s někým tak moc nesympatizoval. V porovnání s ním je spousta těch „neuvěřitelně silných“ (často životopisných) příběhů o lidech, kteří překonali sami sebe, slabá kávička. Čímž se dostávám k tomu, že tenhle film zřejmě nebude pro každého, je v něm totiž spousta „chuťovek“, z nichž tu jednu (hlavní) bych asi radši nedoporučoval divákům se slabším žaludkem (musím se přiznat, že ani já se u této ne zrovna krátké scény necítil zrovna nejlépe). Co se týče nedostatků filmu, prostý fakt, zda by tohle mohl člověk skutečně vydržet nebo ne (zřejmě asi těžko), jsem neřešil (ale chápu, pokud s tím někdo bude mít problém). Vadila mi akorát ta úmrtí, která „poněkud“ přizabíjela snahu o humor a odlehčení (na druhou stranu zase stavěla hlavního hrdinu v divákových očích do ještě těžší a nebezpečnější situace). A konec se mi zatraceně moc líbil (ten Rayův výraz!). Za mě to budou solidní 4*, velké překvapení. „Pokud budete chtít močit, dáte strážníkovi Rowlandovi vědět. Pokud se rozhodnete srát, dáte strážníkovi Rowlandovi vědět. Pokud budete chrápat, dáte strážníkovi Rowlandovi vědět, protože on je váš nový spolubydlící. Bude tady celou noc. Dobrou.“ – „Ať tě drogy štípou celou noc.“ (29.01.2015)

Drogy nevyrábím, nepašuju, neprodávám a ani neužívám, takže je pro mne těžké pocítit sympatie k buranovi s kilem heroinu ve svých útrobách. Nicméně jistý obdiv musím "hrdinovi" vyjádřit, protože já kakám třikrát denně a schovávat drogy ve střevech několik dní bych určitě nedokázal. Zejména proto, že bych si je tam nestrkal, ale to jsme zase na začátku. Takže Ray mne nebavil a jeho geniální chvilce jsem nevěřil. Komu jsem však věřil, to byl mafiánský boss Shepherd, protože ten byl učebnicově svinský a samozřejmě oběma poldům, kteří dokázali Rayovi "láskyplně" pomáhat s vyprázdněním střev. Jen měli trošku přitvrdit a mohl z toho být slušný kraťas. (16.07.2015)

Nejsem velký příznivce amerických (a tedy ani australských) fekálních komedií, no ale... Ale když ona je právě australská fekální komedie asi trochu něco jiného, než fekální komedie americká. Vlastně to koneckonců ani není jen o těch fekáliích. Takže jsem se pobavil a zasmál a chtěl jsem dát dokonce čtyři, ale po chvíli přemýšlení jsem usoudil, že na moje čtyři to přece jenom není. Ovšem film má dvě velká pozitiva - jednak herce (asi nejvíc mě bavil kníratý policajt Weaving), druhak obsahuje jednu nezapomenutelně nechutnou scénu. A jako bonus něco australských reálií a australského humoru. To už je myslím několik dobrých důvodů, aby se mi tenhle film nevykouřil za pár dnů z hlavy, jako třeba nějaké nejmenované akčňáky se Stathamem nebo Reevesem. (21.02.2015)