Malá smrt

Soubor několika příběhů, z nichž každý popisuje určitou sexuální poruchu/úchylku. Příběhy jsou lehce vzájemně propojeny, ale to není podstatné. Líbí se mi, že popisují i relativně ne úplně běžně známé dysfuknce a ukazují, jak dokáží ovlivnit život a člověka dotlačit k něčemu, co by nikdo normální neudělal. Skvělá byla hláška „I want you to rape me.“ A úplně nejvtipnější je příběh, kde hluchý volá prostřednictvím znakovací videoslužby na erotickou linku. (25.01.2015)

Očekával jsem víc. Natočit křížence Všeho co jste kdy chtěli vědět o sexu a Lásky nebeské (protože mini příběhy o lásce a jejich prolínání), se jeví jako dobrý nápad a film začne velmi dobře, vtipně. Představí jednotlivé páry, potom předhodí problém (=úchylku) a pak by se s tím mělo nějak dále pracovat, rozvíjet a ukončit. A tady mi přijde, že filmu dojde dech, či mu jsou podraženy nohy, prostě z velké části vyšumí doztracena. Nejde mi o to, aby každý příběh skončil happyendem (naopak ocenuju, že neskončí), ale přišlo mi to prostě takové neuzavřené. Co se týká konce, souhlasím s Rob Royem - poslední segment je parádní, Erin James zamilování-hodná - jenže pak přijde úplný finiš, tečka na závěr, průsečík linií, a ten mi přišel příliš zbytečný a vychtěný. (28.12.2016)

Spíš The Little Lie nebo The Art of Lying. Lež (a různá podoba lhaní) je totiž sjednocujícím prvkem celého filmu a má zásadní význam pro vyústění každého dílčího (mikro)příběhu, i když je oproti explicitně proklamovaným sexuálním úchylkám a fantaziím více v implicitní rovině. Hodně váhám mezi 3* a 4*, protože v rámci čtení významů je pro mě film, ačkoli je poměně zábavný, docela zklamáním - je lež (sobecká, milosrdná nebo jakákoli) pro fungování vztahu nezbytná, protože se vzájemná důvěra již vytratila? (20.05.2015)

"Lidé jsou čeládka různá... šukavá, zvídavá, hrůzná." Názorně naučný manuál pro začínající úchyly, jakož i pro manželské páry před rozvodem, protože základem každého zdravě úchylného (tedy jinak než potmě v misionáři) fungujícího vztahu je komunikace. Potvrdí vám každý manželský poradce. I já. Footfetish vs. sexual masochism: Paul & Maeve. Hračky - plačky. Paul jako ideální partner, gentleman a romantik. Koupil prsten s diamantem, aby tu krásku hned poté, co ji v podzemních garážích přepadne a znásilní, mohl požádat o ruku. Kdy taky jindy, že. Tak aspoň Maeve (spolu s diváky) poznala, jaký je rozdíl mezi erotickou fantazií a hnusnou kriminální, smrdutou a upocenou realitou. Teď už si imho vystačí jen s fantaziemi (možná okořeněnými reálnou vzpomínkou). Roleplay fetishism: Dan & Evie. Kdo si hraje, nezlobí. Ale všeho s mírou, i hraní rolí, taky žít v realitě je třeba. Ovšem scéna s obuškem "ve vězení" s gumovými mřížemi, ta mě úplně rozsekala! Dacryphilia: Richard & Rowena. Vzácná a nevinná úchylka, Rowenou naprosto nezvládnutá. Jednou ji to klepající se koleno prozradí, manžel prokoukne její lži (např. tu o těhotenství) a opustí ji. Zůstanou jí jen oči pro pláč [sic!]. V zrcadle bude pozorovat už jen svoje vlastní slzy. Jestli jí budou stačit k plnohodnotnému orgasmu nevím, odborná literatura neuvádí. Somnofilie: Phil & Mauren. Ve spánku krásná a žádoucí éterická Sirael, v bdělém stavu hrozná semetrika a studená čůza. Bohužel, Philův problém nebyl primárně v sexu, potažmo v nedostatku komunikace o něm, ale spíš v obecně špatném výběru partnerky. Dobrou noc, Phile. Odsouzený sexuální delikvent: Steve (co asi provedl?). Gooliwogs dal zdarma, přejela ho karma. Škoda ho, já čekal, že ho scenárista pošle "ohodnotit" Maeve. Jak tomu říkal nedoslýchavý a nedůvtipný Paul (rate/rape, běžný omyl :-). Telephone scatalogia: Sam & Monica. Obscénní telefonáty s cizími lidmi mi nic neříkají (ale na csfd diskuzích se takhle pár uživatelů ukájí, řekl bych), zde navíc vytuněno o level výš třemi účastníky placené linky pro dospělé, při tlumočení vulgarit a popisu konkrétních čuňačinek znakovou řečí. Aneb romantika v opačném pořadí - napřed prasárničky, potom přijde i láska :-). (04.08.2022)

Film ma vyliečil z pôvodnej naivnej predstavy, že na filme o orgazme a neškodných sexuálnych deviáciách sa nedá nič pokaziť. A jeho zaradenie aj medzi komédie som bral ako čerešničku na torte. Neuplynula ani polhodina a nadobudol som presvedčenie, že populárno-vedecký alebo akýkoľvek iný dokumentárny film by ma bavil viac. Prerušil som sledovanie a v komentároch som sa dozvedel o fantastickom konci, ktorý zvráti dovtedajší dojem. Nezvrátil. V Amores perros a mnohých ďalších filmoch sa s tým vyrovnali lepšie. Takže štandardné dve hviezdičky, ktorými režisérovi oznamujem, že mohol peniaze producentov minúť rozumnejším spôsobom. Inak ten režisér sa volá Lawson. A lawson je jedno z farbív, o ktorom som vedel tak málo, že som si skúšku z organickej chémie musel zopakovať. Takže na juglon, lawson, lapachol a ftiokol nikdy nezabudnem. (27.01.2023)