John Doe: Vigilante

Depresivní a frustrující filmový rozbor na téma, zda může vůbec existovat společensky ospravedlnitelné násilí, zda lze tolerovat právo vzít spravedlnost do vlastních rukou či filozofii oko za oko, zub za zub. Film, který vyvolává otázky, zda je škodlivější nedokonalost a krátkozrakost systémové spravedlnosti či nekontrolovatelná "lidová" spravedlnost nabalující na sebe různé násilíchtivé entity přiživované nevyvážeností mediálního obrazu, které svou nebezpečností možná i převyšují zlo, které se snaží na oko potlačovat. Film na tuto otázku přímo neodpovídá, odpovědi ponechává na průchodu myšlení každého z diváků, které nechává pouze utápět se v bahně bezvýchodné frustrace. Jedna z nejvíce znepokojujících sociálních sond, která se nevyhýbá krutému násilí, ani citovým atakům. (29.03.2015)

Těžko okomentovat stručně, ale sáhodlouhé úvahy, informační kompiláty nebo mezifilmové komparace tentokrát ponechávám k exhibování povolanějším cvakloňům. Rozbor filosofické stránky díla, především rozmezí zločin až trest, případně popis bestie, která ve mně dříme a neradno ji budit pácháním příkoří mým bližním, zůstane také stranou. Stejně tak historická přirovnání či moudra o revoluci, upozornění, že naše společnost je tím, čím je právě proto, že jsme právo na násilí předali výhradně do rukou státu.... Udělejte si názor sami, prosím. Nebude to snadné, pokud neinklinujete k jednoduchým, až ukvapeným řešením. (15.05.2015)

Já vždycky tvrdil, že vlastní děti si má člověk znásilňovat sám, a pokud mu do toho začne fušovat nějaký tlustý černoprdelník, úchylný narkáč nebo jiný narušený psychoš, měl by jej stihnout nejen spravedlivý, ale hlavně adekvátní trest. Nebojte se, nehodlám teď nosit dříví do Dostojevského topeniště, jen jsem po tomhle dostal chuť pochcat pár ležících filantropů, humanistů a altruistických filosofů, kteří nikdy nepostiženi tím, že by si s nimi, jejich příbuznými či přáteli pohrálo nějaké vypatlané hovado, svým zaníceným žvaněním vnesli Raskolnikova do dříve vcelku spravedlivého práva násilných trestných činů. Nevolám po pouliční spravedlnosti jako tuhle Džondou , jen po tom, že by měl být každý nade vší pochybnost usvědčený miláček předhozen na mazlení rodině oběti, popř. oběti samotné a že o jeho trestu rozhodně nemá co rozhodovat nějaký nezaujatý, podobně netraumatizovaný a dobře naložený čurák s definitivou. Pěkně jen vydat ke každému násilnému činu seznámek povolených tělesných újem a výčnělků, které lze v dané kategorii odstranit za pomocí drobného domácího nářadí, a hned po prokázání viny odeslat odsouzeného do péče zainteresovaných. Filmy na toto téma, kterých bylo mimochodem už natočeno pokokot a dost možná ještě výš, mají vždy tendenci poukazovat, jak je to sice príma a konečně spravedlivé, ale jak a kam se to může zvrhnout, aniž by kterýkoliv z nich, včetně tohoto, měl koule říct, že odpovídat humanitou na zvěrstvo je v podstatě zvrhlé. A tak asi budeme muset i nadále zůstat u toho, že například za to brutální vyprcání juniora proti jeho vůli je to maximálně za dvanáct a s patřičně slizkým právníkem za 5, při dobrém chování za polovic, a to v resortu, kam se bezďáci nechávají dobrovolně zavírat na zimu, protože je tam měkká postel, teplo, pravidelná strava třikrát denně, knihovna, posilka, pestrá škála dalšího kulturního vyžití a vůbec se tam nemusí pracovat. Velmi adekvátní! Avšak jinak to byl film vcelku zábavný a dobře natočený, jen nechápu, proč kromě sympatického a herecky zdatného hlavního hrdiny obsadili do dalších rolí příšerná ochotnická přehrávající polena! PS: Zatoužíte-li se odborně vzdělat, popřípadě umlátit smíchy, rozhodně si nezapomeňte přečíst kokotment zdejšího psychicky labilního narkomana a velkého správce assbookové skupiny Fetky CZ/SK s nickem Smaženic. Mojmír patrně zase vyzobal mamince z lékárničky nějaký prošlý Modafen a na „výletě“ si zatoužil děsně zachytračit a napsat další díl seriálu Dobrodružství kriminalistiky. Jen si v ráži asi popletl džondou s donžonem a běsy mu našeptaly, že zhruba už od 14. století v Anglii ustálené označení jakékoliv živé či mrtvé osoby mužského pohlaví, u níž není možné legálně určit identitu, vlastně vymyslel komisař Šerif z CSI Nottingham pro Robina Úda, než se mu začalo říkat Robin Úd. Moskalyku čichej! Mojmíre, ty už radši ne. (01.03.2015)

Myšlenka filmu je pro mě za plnej počet. Ale to provedení je jak houpačka. Chvilku člověk uvažuje o tom, že si to nezaslouží nic jinýho než odpad a v dalších minutách zase otevřu hubu a říkám si, jaká to je pecka. Celkovej dojem z toho mám hodně hodně nevyrovnanej. Nechci to shazovat. Není to blbost. Ale já to snad nedokážu objektivně popsat, ani hodnotit. Dávám tři, ikdyž to má asi na víc. A ten konec? Ten se jednoznačně povedl. Morgan Freeman,SEDM : "John Doe to vyhrál." (11.03.2015)

Nějak nám ti Australané vystrkují růžky.Za poslední rok už vzniklo u protinožců plno hodně povedených thrillerů i komedií a to jste ještě tak před deseti lety mohli řict...jj Krokodýl Dundee byl fakt dobrej.Navíc se teď hodně vrací do kontinentu plného žraloků a hadů Ethan Hawke a Ewan McGregor a jestli to půjde takhle dál, strčej amíky do kapsy aspoň co se kriminálních filmů týče.O tomhle filmu jsem se dozvěděl úplnou náhodou, od jednoho nejmenovaného uživatele a jsem mrtě šťastnej, protože tak úžasně zrežírovaný, zahraný a napínavý thriller jsem dost možná nikdy neviděl.Opravdu mě to mile šokovalo, protože mě to bavilo a minutu po minutě jsem hltal neskutečně klišovitý příběh, ale tak svěže a dobře podaný, že jdu bez problémů na plnej počet a o to větší mám radost, že se konečně taky nějaká ženská naučila točit filmy pro chlapy.Překvapení jako hrom.90%. (19.04.2015)