OUTsideři

Těžko se mi hodnotí OUTsideři. Z hlediska režie nic světoborného. Ani scénář, krom pro mě neznámé nemoci opravdu nic moc. Každý jsme ale nějaký a první pohled není to, čím opravdu jsme. Není. Uvnitř nás se skrývají osoby kolikrát úplně jiné, než na první pohled vypadáme. A každý z nás má nějaké cíle. A bohužel, zdraví je něco, co nemáme všichni takové, jaké bychom si přáli, či zasloužili. Kurva kurva kurva, fuck fuck, huuuuuuuu kozy. Bohužel existují nemoci, které jsou takhle hrozné. Není od nich pomoci. Možná se dají utlumit, ale toť vše. Bohužel. (30.07.2015)

Veľká škoda, že sa to vedome snaží hrať vážnu nôtu. The Road Within stojí na veľmi originálnom námete. Anorektička, týpek s Tourretom a týpek s Obsedantno kompulzívnou chorobou idú na výlet. Je tu priestor pre množstvo vtipných momentov a sú tu rozohraté aj príjemné emócie. Príbeh pekne odsýpa a nebyť tradičného a nutného pátosu, tak by bol aj bez výraznejších chýb. Ako vravím, čakal som viacej pozitivizmu a väčšie odklonenie od - ľudia s týmito chorobami majú ťažký život. Mimo to ale film stojí na uveriteľných a dobre zahraných postavách. Patel je skvelý. Kravitzka roztomilá a s pomerne peknými prsiami a Sheehan im skvelo sekunduje so všetkými svojími tikmi a nadávkami. Končí to tak typicky americky, ale na to som si už zvykol. Inak niečo čo naozaj neurazí a čo je príjemné,aj napriek tomu, že tvrdá stopa reality prekrýva tú zábavnú a uvoľnenú. (06.04.2015)

Tři mladí "psychiatričtí pacienti" (Touretteův syndrom, obsedantně kompulzivní porucha, anorexie) utíkají z léčebny, směr k moři. Originální (protože německou předlohu jsem neviděl) romanticko-komediální road movie se v temných diagnózách sympatických outsiderů příliš nevrtá a do kontaktu / konfliktu s obyčejnými lidmi je skoro nenutí, spíše s (dramatickým) vtipem oceňuje maličké krůčky z osidel nemocí, znamenající pro ně velká vítězství. (04.12.2017)

V The Road Within jsem se našla. Sice jsem neviděla originál, ale tenhle remake je báječný. Mám ráda odlehčené filmy, i když sám o sobě je velice hluboký. A tahle americká verze mi neuvěřitelně sedla. Herecké obsazení mi sedlo a hlavně mi sedl R. Sheehan, který je prostě naprosto neuvěřitelný. Kochala jsem se vtipem, přírodou, vztahami i nešťastnými osudy. Prostě paráda. Možná při dalším shlédnutí, nebudu tolik skromná s hodnocením. (09.05.2015)

Jakoby to bylo včera, když jsem přišel do jednoho krásně upravenýho žižkovskýho baru pátý cenový, objednal si rovnou dva panáky pěkně odstátýho Božkova a kopnul je najednou do palice, aby ten den aspoň za něco stál. Osazenstvo baru bylo vskutku na úrovni, byl tam jeden fundovaný motorkář, vynikající především svým talentem rozmlátit člověku bezdůvodně lebku hned při prvnim setkání, roztomilá šlapka, která byla víc HIV než člověk a jeden dědula, co prej rád mladší kluky, no proti gustu.... Každopádně jsem zrovna nečuměl na nějaký film a tak jsem sem zavítall, po obhlídce všech štamgastů jsem do palice poslal další dva rumy a začal uvažovat o tý šlapce. Mezi tím přišli do lokálu tři týpci, kteří tak nějak postrádali vlasy, jinak se dá říct taky plešatí, ale proč to neopsat, že. Od pohledu byli sympaťáci, vyznavači lyrických projevů a především asertivního vystupování ve společnosti. Řekl jsem si, že bych se s nima mohl po jejich jít skamarádit, není totiž nic lepšího, než si vožrat hubu ve společnosti erudovaných kritiků sociálních hodnot. Abych se vyrovnal jejich stavu, mávnul jsem na barmana a ukázal, že chci další tři rumy. Bůhví, proč přitáhl čtyři, ale nejspíš proto, že jsem ukazoval dvěma rukama. Na šlapku už jsem nějak zapomněl, odtáhla totiž s tim bikerem na hajzl. No, abych to zkrátil, nakapal jsem do strojku další 4 kousky a vydal se směrem k boxu, kde seděli dřív zmiňovaní jinoši. Cestou jsem sice dvakrát spadnul a málem si zlomil nohu, ale došel jsem. Chtěl jsem je pozdravit a říct: "Čus, chlapi, tak jak ta Sparta dneska čutala?" Načež by se zasmáli, přizvali mě k sobě a zlískali bychom se společně. Jenže jak jsem tak otevřel pusu, vypadlo ze mě:"Kundy plešatý, použili jste dneska anální bělidlo, nebo vám tak svítěj zuby, kreténi?" Co následovalo nebudu blíž specifikovat. Jen bych na svou obhajobu chtěl říct, že jsem ten večer trpěl Touretteovým syndromem. (25.01.2016)