OUTsideři

Vyzní to blbě a jsem si toho fakt plně vědom, ale nejde to holt jinak: Robert Sheehan se pro tuhle roli doslova narodil. A smekám taky před zbytkem tvůrčího týmu za to, že z původně "vtipný" choroby postupem času uplácali chorobu "3D", pročež jsem se zpětně při pomyšlení na svý prvotní salvy smíchu decentně zastyděl. Prima netradiční road trip. (07.04.2015)

Jakoby to bylo včera, když jsem přišel do jednoho krásně upravenýho žižkovskýho baru pátý cenový, objednal si rovnou dva panáky pěkně odstátýho Božkova a kopnul je najednou do palice, aby ten den aspoň za něco stál. Osazenstvo baru bylo vskutku na úrovni, byl tam jeden fundovaný motorkář, vynikající především svým talentem rozmlátit člověku bezdůvodně lebku hned při prvnim setkání, roztomilá šlapka, která byla víc HIV než člověk a jeden dědula, co prej rád mladší kluky, no proti gustu.... Každopádně jsem zrovna nečuměl na nějaký film a tak jsem sem zavítall, po obhlídce všech štamgastů jsem do palice poslal další dva rumy a začal uvažovat o tý šlapce. Mezi tím přišli do lokálu tři týpci, kteří tak nějak postrádali vlasy, jinak se dá říct taky plešatí, ale proč to neopsat, že. Od pohledu byli sympaťáci, vyznavači lyrických projevů a především asertivního vystupování ve společnosti. Řekl jsem si, že bych se s nima mohl po jejich jít skamarádit, není totiž nic lepšího, než si vožrat hubu ve společnosti erudovaných kritiků sociálních hodnot. Abych se vyrovnal jejich stavu, mávnul jsem na barmana a ukázal, že chci další tři rumy. Bůhví, proč přitáhl čtyři, ale nejspíš proto, že jsem ukazoval dvěma rukama. Na šlapku už jsem nějak zapomněl, odtáhla totiž s tim bikerem na hajzl. No, abych to zkrátil, nakapal jsem do strojku další 4 kousky a vydal se směrem k boxu, kde seděli dřív zmiňovaní jinoši. Cestou jsem sice dvakrát spadnul a málem si zlomil nohu, ale došel jsem. Chtěl jsem je pozdravit a říct: "Čus, chlapi, tak jak ta Sparta dneska čutala?" Načež by se zasmáli, přizvali mě k sobě a zlískali bychom se společně. Jenže jak jsem tak otevřel pusu, vypadlo ze mě:"Kundy plešatý, použili jste dneska anální bělidlo, nebo vám tak svítěj zuby, kreténi?" Co následovalo nebudu blíž specifikovat. Jen bych na svou obhajobu chtěl říct, že jsem ten večer trpěl Touretteovým syndromem. (25.01.2016)

„KDYBYS MOHL JÍT KAMKOLIV NA SVĚTĚ... KAM BYS ŠEL?“ … „MOŘE“… /// Roztěkanej Vincent, čistotnej Alex a „tlouštík“ Marie. Seriálový obsazenstvo ve filmovým remaku. „Mentoši“ si to užívaj, ale soráč, TOHLE ZPRACOVÁNÍ JE HOLÁ ZBYTEČNOST! Teda pokuď jste už viděli origoš. Jestli ne, tak buďte v klidu a směle dotoho! (stejně si myslím, že to Němci natočili líp! A to už vůbec nemluvím o Hasta la Vista! Cože? Neviděl? Však voni ti to Amíci určitě natočej!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dovezu matku k moři. P.S. V jakýmkoliv stavu. 2.) Miluju americký remejky!. 3.) Thx za titule ,,Chic0ny“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (26.05.2015)

Kluk s tiky, anorektička a do třetice všeho divného ten s Obsedantně kompulzivní poruchou. Rozhodně to nejbizzarnější trio, jaké jste kdy viděli na filmovém plátně. A tato nevšední kombinace zaručuje vážně excentrickou podívanou, která ví, kdy má zvážnět a kdy vyvolat salvu smíchu. S přihlédnutím i na výborné herecké výkony a nádhernou americkou přírodu nemůžu jinak, než dát 5 hvězdiček. (02.04.2015)

Nemůžu začít jinak než: Německá verze byla lepší! Herci uvěřitelnější, příběh kompaktnější. Road movie tří lidí s velkými potížemi nepřináší přenesením do Ameriky nic nového. Legrační, že dva z nich hrajou Briti. ___ Ale vcelku to ujde. Ne zrovna k nadšenému juchání, ale usledovat se to dá v pohodě. SHRNUTÍ: I cesta může být cíl. Ale cílem může být i cíl. (07.01.2021)