Vôľa žiť

Mateusz v obou hereckých kreacích, malé i velké, obdivuhodný, přesvědčivý, strhující. Tuším, že to tatínkovo "dobrze jest" si budu opakovat hodně dlouho. Když mu trhali zuby a pak maminčino "co jsme Ti to udělali", tekly mi slzy... Filmová poklona do Polska. Film ostrý jak žiletka, zařízne se sakra rychle a bolí... (02.07.2019)

Veľká pocta každému životu. Krásne posolstvo o tom, že ctiť si treba všetko živé a že hodnota jedného nestojí nad druhým. Viem si predstaviť, že keby sa to točilo na hollywoodsky spôsob, určite by tam pritlačili eutanáziu, nech to má ten šmrnc a vytlačíme z diváka viac sĺz. Poliaci to ponechali podľa skutočnosti, natočili to civilne, bez príkras a s výbornými vymyslenými komentármi, ktoré až tak vymyslené nemusia byť. (08.02.2022)

Nesmírně dojemný příběh chlapce, který v důsledku postižení dětskou mozkovou obrnou přišel především o možnost jakékoliv komunikace se svým okolím. To samozřejmě není jediné jeho trápení, ale připadá mi úplně nejpodstatnější. Obrovskou pochvalu si zaslouží Dawid Ogrodnik za to, jak naprosto přesvědčivě ztvárnil roli postiženého Mateusze. Doteď nemohu uvěřit tomu, že je ve skutečnosti zcela zdravý mladý muž. Film se nesnaží za každou cenu vzbudit silné emoce, Mateusz ve svém vnitřním světě komentuje některé nastalé situace s humorným nadhledem, čímž závažnost celého problému značně odlehčuje. Přesto jsem si několikrát řádně poplakala. Částečně tedy i díky překrásnému hudebnímu doprovodu, který vypjaté okamžiky ještě umocnil. Představa, že by se něco podobného na samém počátku života přihodilo mně či někomu z mých blízkých, je opravdu děsivá. (90%) (01.02.2021)

26 let nemoci světu vůbec nic říct ... Krásný film, chvílemi smutný, chvílemi veselý, ale hlavně podle skutečné události. Příběh Mateusza, kterého lékaři považuji intelektem za rostlinu a jediní, kdo mu věří, jsou matka a otec, je velmi dojemný. Zvláště se mi líbila trpělivost a obětavost obou rodičů. Herci v hlavní roli byli úžasní, ani chvilku jsem o jejich handicapu nepochybovala. (13.03.2020)

Já teda polsky neumím, ale "Chce się żyć" bych přeložil spíše jako "Touha žít". Nicméně tohle je jen jedna velice malá výtka z malého mála velice malých výtek, které lze k filmu vůbec mít. Samozřejmě rovněž žasnu nad hereckým výkonem Dawida Ogrodnika a snad ještě více i nad jeho mladší verzí, kterou ztvárnil Kamil Tkacz. Skoro dvě hodiny se křečovitě třepat, to není žádná legrace. Dokonce se k tomu váže i jisté riziko, že to člověku může zůstat. Opravdu jsem úplně nečekal, že se bude jednat o tak procítěný pohled do života lidí trpících mozkovou obrnou. Snímek je skvěle vyvážen. Neútočí na diváky pouze nekonečným přívalem deprese, nýbrž zachycuje život těchto lidí opravdu komplexně. Ukazuje rovněž, že pokud mají tito lidé štěstí na kvalitní rodinu, tak jsou také zahrnováni velkým přívalem lásky. Pokud mají štěstí ještě o trošku větší, tak mohou dokonce narazit na lidi, kteří překypují soucitem a mají nekonečnou ochotu pomáhat. Dokonce se najdou i takoví lidé, které napadne s využitím posledních funkčních částí postiženého realizovat jednoduchý komunikační systém. Velký dojem na mě udělal i fakt, že se tento příběh nezrodil na papíře, ale napsal jej sám život. Vynikající sonda do života poměrně inteligentního člověka, který je uvězněn v takřka nefungujícím těle. Velice se mi líbily promluvy hlavního hrdiny do děje. Nepuritánské mužské oko občas potěší pohled na ženské poprsí. Tedy většinou. Občas jsou k vidění i takové "boží zázraky", které působí kontraproduktivně. Svoje "boží zázraky" krajně neprofesionálně poodhalila i dobrovolnice. Je trošku škoda, že vlastně moc neměla poodhalit co. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (12.11.2016)