Ida

Film, ktorý som mal dlho vyhliadnutý. Oscar za cudzojazyčný snímok proste lákal. Aké pozitívum som ale dostal? Jednak som si zlepšil svoju poľštinu, to bolo asi najväčším prínosom. Ďalej som zistil, že tí Poliaci síce vedia točiť filmy, všetky sú ale také smutné drámy, málo scenára, málo deja, často prázdnych situácií, statická kamera na jedno miesto alebo jednu tvár, hudba minimálna, to bol skôr negatívom, hoci chápem, že malo ísť o nejaký druh poetizckého vyjadrenia. Čiernobiele ladenie tu bolo vhodne zvolené, dodalo to dobovú atmosféru. Aká bola ale myšlienka? Poukázať, že sa arizoval za vojny židovský majetok a že Židia pri tom zomierali? Alebo to bola kritika komunistického režimu a ako môže poznačiť človeka, ktorý je nástrojom tohto systému? Prípadne to malo mať niečo s rehoľníctvom a že najprv treba zakázané ochutnať, aby obeta bola skutočnou obetou? Neviem, či to vie aspoň režisér. Ten totiž všetko naznačil, no nedopovedal. (20.06.2016)

Propagační výhodou evropského artu se sexy jeptiškou v hlavní roli je rozhodně vždy naděje, že v rámci provokativního napadání starosvětských morálek máme docela velkou pravděpodobnost, že obdržíme její full frontal. Ida nicméně má i jiná esa v rukávu, zejména bravurní kompozici prakticky všech záběrů, které jsou často nepříjemně neinformativní (například několikrát nevidíme osobu, ke které se mluví či o které s mluví, ačkoli je o metr a půl dál od rámu kamery) a jsou koncipovány tak, že jejich aktéři vyplňují jen jejich minimální část. Tenhle způsob snímání, společně s černobílým obrazem napomáhá k zobrazení komunistického Polska jako neuchopitelného zjizveného mladšího bratra Mordoru, prorostlé existencionalismem, samotou a odcizením. I přes to není Ida heavy art, jak se může stát, protože každá ze scén má ve filmu svůj jasně pojmenovaný účel a neprostupnost protagonistek je rámována konkrétním cílem, za kterým obě dvě směřují. Vše za tím si divák může nacházet pohodlně sám a film ho k tomu nijak netlačí. (07.11.2014)

,,JSTE PODIVNÁ DVOJKA."... /// Ida Lebensteinová je židovská jeptiška, která má zjistit, že žádnej Bůh není. Nebo aspoň tak si to tvůrci představovali. Pátrání po stopách beznohejch… Téměř doslovně, páč hledání stop po židech zmizelejch během války na polským venkově je věc poměrně dramatická. Černobílej vobraz a vořezanej formát sice hezky zaváděj do 60tejch let, bohužel kolísavá intenzita příběhu mě zase vrací do typickejch festivalovejch manťáků. Linka s rodiči – VÝBORNÁ! To ostatní (ne, celej film není vo tom!) už mě moc nebere. Možná že holky víc voceněj to …, ale na mě je těch 82minut až moc. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Sedím v klášteře, mám před slibem a vobčas mě …. 2.) Nevím, ve kterým lese mám rodiče. 3.) Thx za titule ,,KenoL“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (21.10.2014)

Mám rád dobré filmy. Někdy i ty, když je v tom cosi zvláštního. Domy potažené špinavou šedí. Jako černobílé foto na obyčejném papíru. Děj plný protikladů jak když vejdete do vymrzlé místnosti. Ida Lebenstein, navenek stojí na rozcestí. Obhajuje svůj vlastní život a pojímá Boha jako sílu. Ilustruje svoje myšlenky. "A potom? A potom?" Může to svést k domněnce, že se tu jaksi k životu v klášteře straní. Čistě teoreticky si kladu tedy logické otázky. Měl by být život v v religiózním smyslu smysluplnější? Nebo jiný život bez mystického zasnoubení je tak nějak menší? Ostatně bez zajímavosti není ani život bezcílné rudé Vandy ve vší opuštěnosti, která si tu vyjasňuje hloubku své viny. Faktem zůstává, že to není snadný film. Nelze však pominout, že to má skvělou dramatickou stavbu, která především svým výrazem bourá zaběhané filmové postupy. (04.01.2015)

"Krvavá Wanda, to som ja..." Poliaci pravidelne produkujú veľmi kvalitné filmy a Ida to dotiahla až na Oscara za najlepší zahraničný film. Môžte a nemusíte s tým súhlasiť, ale v tomto prípade čiernobiela farba a komornejšie podanie snímku nebola len hra na umenie, ale tá kvalitu tam skutočne je. Vzhľadom na oscarové ocenenie by si film zaslúžil lepšie hodnotenie na csfd, ale je možné, že pre mnohých divákov je až príliš umelecký, komorný a mám pocit, že dnes nikoho nezaujíma život nejakej mníšky. Mňa to však zaujalo, hlavne postava "krvavej Wandy" i ten letmý pohľad do tvrdého socialistického a povojnového Poľska. 80%. (13.05.2016)