Vampire Hunter D

Zo začiatku sa mi to celé zdalo akoby neisté, nevedel som čoho sa chytiť. Potom ale prišiel ukľudňujúci zvrat (na povrch vyplávala nejednoznačnosť postáv, ktoré sa dovtedy tvárili westernovo čierno-bielo), vzápätí tony akcie (ktoré prehlbujúcu sa charakterizáciu zúčastnených absolútne nepotlačili) a v závere som už v duchu úpenlivo nariekal, ze sa nejedná o pilot k aspoň 10 hodinovému seriálu... A potom - EPILÓG, ktorý tento príbeh pána D definitívne vystrelil do pantheónu japonskej anime! Tomu vravím citovo zainteresovať a po okraj naplniť. Neváhajte! (07.08.2006)

Anime má své kouzlo a tématika upírů, kouzel a podivných bytostí je ideálním místem pro obrazové orgie plné nápadů a temných obrazů. Vampire Hunter D:Bloodlust využívá všech těchto předností, ale bohužel je nedokáže udržet na celých 103 minut pro vytvoření dokonalé iluze. Jednoduchá dějová linie, která je podpořena výbornou akcí a krásnou animací. Možná je škoda, že se toho divák neznalý ostatních dílů/komiksů/apod nedozví tolik, kolik by chtěl, ale určitě si základní představu odnese. Pro příště snad jedině méně hluchých a pomalých míst, které po skvělém a stylovém rozjezdu brzdí film a neprávem ho odsuzují k "nedokonalosti". (26.01.2009)

Anime takto drsným hororom sekne. Japonci sa neboja ukázať prvky, ktoré sa v animovanom žánri nikde inde neobjavujú. Tzn. že vizuálna stránka nemá chybu. Horšie je to s príbehom. Je zdĺhavý a ani samotná zápletka nieje nijako objavná. Takže, ústny otvor bude počas vášho sledovania robiť zrejme iba dva úkony, padať k zemi pri akčných scénach a zívať pri tom ostatnom. (10.08.2017)

Chvíli jsem přemýšlel, jestli dát 4 nebo 5 a nakonec jsem se rozhodl pro plný počet. V první půli se mi příběh zdál takový trochu obyčejný, ale jakmile se na scéně objevila Carmila vše se rozjelo a druhá půle byla strhující. Bloodlust byl po vizuální stránce nádherný, animace byla skvělá a D byl ještě větší mystik než v prvním díle. Temnou atmosféru, která byla navíc podbarvená úžasnou hudbou, by mohl tomuhle japonskému animáku kdejaký upírský horor závidět. (23.03.2009)

Když se začtete do komiksové série o Sandmanovi, kterého stvořil Neil Gaiman, postupně objevíte fascinující svět uměle vytvořených mýtů, které sice často využívají nám známých legend, pověstí a náboženských představ, dohromady ale tvoří svébytný, originální a myšlenkově hluboký alternativní svět, jehož návštěva láká k dalšímu objevování. Naproti tomu Lovec upírů představuje několik nejtuctovějších motivů využívaných fantastickými žánry, splácané do efektní brakové kaše. Tradiční výtvarné pojetí typické pro mangu a anime mě sice nikdy neoslovovalo, ale mělo aspoň styl. Tady byl styl vytěsněn hledáním inspirace v zámořských vzorech, jako by Kawadžiri už dopředu počítal s tím, že chce vyrobit "univerzální" filmový produkt podobný hamburgeru. Soudě podle ohlasů na ČSFD se mu to podařilo. Mně ale tahle prapodivná patlanina žánrů s neoriginálním dějem, zasazená do nefunkčního světa, neoslovila. Je mi hodně blízký postoj uživatelky Ducharme. Celkový dojem: 20 % za kreslené pozadí. Místy - ano, mám na mysli především scénu odletu v kosmické lodi - už film nekoketuje s kýčem, ale je jeho ztělesněním. (05.11.2013)