Sex v Paríži

"Slyšela jsem Vás na záchodě a pak ty Vaše prsa ... jsem z Vás vedle." V Paříži patrně dotáhli sexuální svobodu k naprosté dokonalosti. Souloží tu každý s každým bez ohledu na věk, stav, pohlaví, barvu pleti, původ či velikost tetování. Tak se mi to líbí. Tedy samozřejmě teoreticky, protože prakticky by z toho každý člověk vyznávající rodinné hodnoty patrně zešílel. Tady se prostě splašily hormony úplně všem a bylo jich tolik, že jsem občas dumal nad tím, která tohle zase je a jaký problém řeší. No nic. Nakonec to nějak dopadlo, náznaky ženské nahoty mne přiměřeně uspokojily a ukecaný vibrátor mne přemluvil k udělení alespoň dvou hvězd. (01.03.2016)

No a presne pre toto mám viac kamarátov ako kamarátiek. Prehnane žen...slepačie, intrigánske, prešpekulované a zároveň tupé. Nie nie a zas nie. Mozaika epického zlyhania. V tele mi stúpla hladina estrogénu, takže tento mesiac dostanem krámy ešte raz a v hlave IQ kleslo natoľko, že mi to bude asi jedno... Nikdy viac! (22.01.2015)

Tušil jsem nejhorší, když se k filmu nepodařilo za 3 roky sehnat české titulky a tak jsem vzdal francouzský originál a v rámci genderové spravedlnosti předložil film v českém znění doma. Za tohle ale nemůže české znění, je to prostě argentinská telenovela švihnutá s Helenou a jejími nabíječi a Sexem ve městě (s tím pořádně). Nebýt linky mezi Géraldine Nakache (překvapivé vyloupnutí káčátka) a Alicí Taglioni, rval bych si vlasy úplně. Zklamala Laetitia Casta, hraje děsnou krávu a vůbec nevypadá tak jak by měla (je to super kočka). Další film paní režisérky Kdybych byla kluk si setsakra dobře rozmyslím. (31.12.2017)

Nejmenší očekávání, nejlepší výstup. Předmluva režisérky a jedný z protagonistek snímku rozhodně pomohla: Audrey Dana je bezprostřední, rozpustilá a zdánlivě o 10 let mladší žena s neobyčejnym smyslem pro humor; a její energický vystoupení mě na projekci naladilo opravdu nejlíp, jak mohlo. Sama autorka navíc dostala prostor k vysvětlení vlastních úmyslů; jak jsme se později přesvědčili, úmyslů tak čitelně převedených na plátno - dát aspoň na chvíli zapomenout na ty černobílý a notně jednotvárný ženský charaktery, co se v komediích zpravidla vyskytujou. Tim vznikl poměrně unikátní projekt "o mužích (prakticky) bez mužů", jehož průvodnim znakem sice může bejt ztřeštěnost, zároveň už ale nikoliv banalita či lacinost - jakou věští hnedka další zavádějící výmysl českých distributorů, název "Sex v Paříži". --- Ne, Sous les jupes des filles toho má k nabídnutí mnohem víc: předevšim uvolněnou zábavu pro všechny generace v podání - jak Audrey Dana vtipně zdůraznila - 10 nezadaných žen (z 11) v čele s talentovanou Géraldine Nakache, kulminující ve vysoce funkční hromadnou tečku alá Friends with Benefits. No řeknu vám, takovou husinu jsem při sledování komedie už dlouho nezažil. --- "Ženy jsou jako jogurt. Jakmile jim vyprší trvanlivost, ztuhnou, nabobtnají a vybuchnou." (!!!) [17. Festival francouzského filmu] (26.11.2014)

Příběhy několika pařížských žen na téma láska, sex a něžnosti čili jakási variace na americký Sex ve městě akorát hystericky ukřičené a drtivou většinu času bez vtipu. Dílo spíše pro ženské publikum a to ještě nějaké nenáročné ženské publikum, já ocenil jen to hvězdné obsazení a ty dva tři jakože vtipy, ale dvě hvězdy jsou možná až moc. (26.01.2022)