Ukrajina není bordel
Ukraine Is Not a Brothel
Obsahy(1)
Fotografie z protestných akcií ukrajinskej skupiny FEMEN obleteli svet. Kto ale v skutočnosti sú tieto mladé ženy, ktoré si píšu slogany na obnažené prsia? Čo pre ne znamená označenie feministka a prečo sa rozhodli pre radikálnu formu aktivizmu? Austrálska režisérka s ukrajinskými koreňmi Kitty Green strávila so skupinou štrnásť mesiacov, počas ktorých zachytila niekoľko jej riskantných akcií na Ukrajine, v Turecku a v Bielorusku. Vďaka vzájomnému zblíženiu sa jej zároveň podarilo odhaliť, čo sa skrýva za starostlivo budovanou značkou FEMEN. (Jeden svet)
(viac)Recenzie (5)
Asi polovina je o ničem - jen záběry nahých ječících těl. Pak představí vůdce (představa Rasputina je i podporována písní Boney M) a konečně se začnou objevovat motivace, přesto převažují otázky nezodpovězené a často i nepoložené - například na celou formu protestu... Některé činy těch holek jsou velice odvážné a možná i něco dobrého dělají, ale spíše se ukazuje plytkost a povrchnost jejich chování, ale možná je to dáno jen stylem dokumentu. ()
V době vzniku dokumentu procházely ženy při vstupu do Femen selekcí dle vzhledu. Velké feministky bojovaly proti patriarchátu a myšlenkových otcem jejich skutků a hesel byl muž, protože "ženy jsou přece slabé, hloupé a samotné nic nezvládnou". Choval se k nim hrubě a dalo by se mluvit i o šikaně. V mých očích degradace celého tohoto hnutí. ()
Kdo jsou ty do půli těla obnažené postavy? O co se svými vystoupeními snaží? A kdo stojí za nimi? Kdo je organizuje? Jak může patriarchálně smýšlející muž vést feministické hnutí bojující proti patriarchátu? A proč si to ta děvčata nechávají líbit? Nejsou jen loutkami ve hře nějakého blázna? To jsou některé z otázek, na které Kitty Green nachází prakticky jenom paradoxní odpovědi. ()
Film byl zajímavý, ale neměl "spád". Po první polovině začali odcházet lidi a já se jim vůbec nedivím. Každopádně je dobrý minimálně jako téma k diskusi. ()
Rozhovory s rodiči a lídrem degradují vzdušný zámek, který si divák v první polovině může vytvořit a staví věci do nového světla. Druhá půle ukazující pozadí (organizace) pak dívky více "obnažuje", ale už jen přeneseně. Po stránce filmové však tohle funguje výborně - rozhovor s právníkem a představení lídra je pro doplnění exhibice charakterů trefou do černého. Po stránce poselství ale vychází jinudy, než bychom čekali. Což rozhodně neznamená, že je to špatně. ()