Podfukári 2

Předchozí díl jsem viděl před třemi lety a dle hodnocení se mi dost líbil. Před zhlédnutím tohoto paskvilu, si jej žádalo zřejmě zopakovat. Dost dlouho jsem se pokoušel v milionu postavách a jejich motivacích zorientovat. Nakonec jsem to pochopitelně vzdal. Je chybou autorů, pokud si nedokážou udržet diváckou pozornost. Děj je krajně debilní, dost stereotypní a ani malinko zajímavá záležitost. Divák tak má snad pouze možnost se kochat luxusním hereckým obsazením (třeba Herrelsona si tvůrci cenili natolik, že přišli na scénu dokonce i s jeho totálně retardovaným a divácky neúnosným bráškou) a dále oko občas potěší nějaký trik. Triky jsou evidentně navrhovány čistě z toho důvodu, aby byly nějakým způsobem efektní, přičemž se na efektivitu vůbec nemyslelo. Diváci, kteří si s tímto vystačili hodnotí třemi a více hvězdičkami. Zbytek nás prudce inteligentních, je nucen zabrousit s hodnocením o několik řádů níže. O kolik řádů níže se právě odvíjí od množství inteligence, které nám bylo dáno do vínku. Vždy se odehrála nějaká hrozně kůl scénka a nevysvětlitelné kouzlo, které následně "kouzelníci" vysvětlili. Několikrát proces zopakovali a na samotný závěr ještě stihli zachránit svět před zkázou. Neskutečná nuda. Se spolusledovatelkou jsme několikrát zvažovali mírné zrychlení plynutí snímku. Dost brutální zklamání. (23.09.2016)

"Ve světě naprostého dozoru jste svobodní, jen když vás nevidí." Já tedy neumím vytáhnout klobouk z králíka, telefonovat banánem a ani zastavit kapky deště, ale styl Jezdců mě baví. Jenže tady jsem se dostal do fáze, kdy jsem nevěděl, kdo je kouzelník, kdo je pán v modrém klobouku, kdo je procesor a jestli to vůbec chci vědět. A ten dlouhý vysvětlovací závěr mě uspal natolik, že jsem se do závěrečných titulků stihl dvakrát probudit. Přesto jsem se bavil při nástupu Luly, při přihrávání karty přes detektor a zejména při exhibicích ujetého Merrittova bratra Chase. (27.11.2016)

Partička robinúdovských čáryfucků se tentokráte snaží překouzlit Heryho Potrata, který si sice před natáčením oholil pytlík, obsah vany nalepil na xicht a vypadá teď mnohem bužněji, nicméně je to stejně debilní a zpola vykradený infantilní zmar, jako když se o to tenkrát pokoušel Voldemrd. Oproti zábavné a v intencích kaprfíldovského kokotismu i poměrně sofistikované jedničce dostává znechucený divák jen místy až otravně nudnou, idiotsky překombinovanou rádobykůl čárymádu, kterou jakýsi ambiciózní ťaman freneticky uplácal ze scénáristických hoven a kýčovitého kung-fu s kartami. Výborná kulisa k vypalování Bradavic a podobně bolestivé jako zasouvání nenalubrikované metly na famfrbál do citlivých děr v logice. (28.08.2016)

"Good trick works on so many levels..." říká Morgan Freeman a má pravdu. Stejně jako špatný film na spoustě úrovní nefunguje. Tady nefungují už základy filmařiny, což zřejmě supluje neustále popojíždějící kamera se snahou nahradit soudržnost pocitem dynamiky. Jenže dynamiku nemá samotný scénář, který nahradil spektakulárnost a překvapivé momenty levnou, cheesy gangsterkou bez snahy o divácký mind-blowing. Zdaleka nejsmutnější je, že ani základní jiskření a špičkování hlavních postav pomocí cynického humoru nezůstalo. Namísto toho je divák svědkem pokusů o dojemné utužování party, z něhož se tak maximálně zvedá kufr. (12.09.2016)

Vo svete hororu ostalo "ticho", a tak si podaktorí, ktorí s nechuťou čítajú moje komentáre, mohli odo mňa na pár dní oddýchnuť. Bohužiaľ, omnoho viac ako tento fakt, ma mrzí realita momentálnych suchôt, kedy som nútený čumieť na priemerné snímky, ktoré ma buď nedokážu dostatočne nadchnúť, alebo ich vnímam ako vraždu môjho drahocenného času. Aj sledovanie milióntej reprízy Predátora na Prima Cool by bola lepšia voľba, ako "Now You See Me 2". Rozprávky mám rád, ale toto by bolo aj na koňa veľa. S prvou časťou sa to nedá ani len porovnať. (04.10.2016)